Před osmi lety zmizela Samsonova kašna, jeden ze symbolů Českých Budějovic, za sedm metrů vysokou stěnou. Kdo se na barokní památku chtěl v následujícím měsíci podívat, musel vstoupit do nedalekého Domu umění, odkud k ní vedla lávka. Jednalo se o projekt architekta Jana Šépky, který chtěl rozproudit debatu o vnímání pamětihodností ve veřejném prostoru. Instalaci pro jihočeskou metropoli vytvořil na pozvání Michala Škody, kurátora Galerie současného umění a architektury, jež v Domě umění na hlavním náměstí sídlí.
Škoda v jejím čele stojí od roku 1998 a postupně z ní vybudoval výrazné regionální umělecké centrum. Minulý měsíc získala výroční cenu České akademie vizuálního umění v kategorii Instituce roku. Přesto se kurátor i část odborné a laické veřejnosti nyní bojí o její budoucnost.
Dům umění na náměstí Přemysla Otakara II. není v dobré kondici. Naposledy v 80. letech minulého století prošel necitlivou rekonstrukcí, která se výrazně podepsala zejména na interiérech goticko-renesanční stavby. "Je opravdu v šíleném stavu a je to neskutečná ostuda nejen pro mne, který jsem pod výstavami podepsaný a přivážím významné autory z Evropy, ale třeba i Ameriky a Japonska. Je to hlavně neskutečná ostuda pro město a vlastně i republiku. Paradoxem je, že se programem významně zaměřujeme na architekturu, a přitom se vše odehrává v tak ostudném prostředí," hodnotí Michal Škoda.
V roce 2021 proto magistrát pro objekt vlastněný městem připravil záměr rekonstrukce. Vzešel z architektonické soutěže, jež se konala rok předtím a v níž zvítězilo studio Malý Chmel. Mezitím se vystřídalo zastupitelstvo a České Budějovice se přihlásily do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028, v níž uspěly s projektem odkazujícím na zemědělskou tradici regionu, udržitelnost nebo mezilidské vztahy.
Jedním z dílčích záměrů uvedených v přihlášce je právě rekonstrukce Domu umění s tím, že se o ní bude letos hlasovat, aby příští rok začala. Plán také počítá s umístěním "kul.turistického" informačního centra do této budovy, které by v letech 2027 a 2028 sloužilo návštěvníkům.
"V rámci Evropského hlavního města kultury jsou na Dům umění momentálně mimo galerie a ateliéru pro edukační programy navázané také Metodologické centrum kreativního vzdělávání, galerie Mille Formes pro mladší děti, multifunkční prostor pro přednášky nebo workshopy a zmiňované informační centrum, které by do roku 2029 sloužilo také jako info point EHMK. Pro tyto aktivity bychom museli hledat nové zázemí a je pravděpodobné, že třeba koncept dětské galerie by se nám nepovedlo ve městě realizovat," vypočítává Anna Hořejší, kreativní ředitelka projektu České Budějovice 2028.
Město hledá pro dům jiné využití
Tým, který přihlášku sestavoval, do ní prý rekonstrukci Domu umění zařadil a navázal na ni některé aktivity právě proto, že plán na přestavbu byl blízko dokončení. Teď to ale vypadá, že se zdejší koalice od původního záměru odklání. V návrhu rozpočtu na příští rok rekonstrukce objektu chybí. "Rekonstrukce domu na náměstí se posouvá minimálně o rok a rozhodně na ní není závislá naše účast v Evropském hlavním městě kultury," říká primátorka města Dagmar Škodová Parmová z ODS s tím, že kurátoru Škodovi radnice několikrát nabízela jiné prostory, například obě pobočky Alšovy jihočeské galerie.
Primátorka naznačuje, že současné využití Domu umění coby sídla galerie není vhodné. "O zachování galerie jako takové samozřejmě stojíme. Nachází se ale pouze v jednom patře domu, který je jinak, až na dislokované odbory magistrátu a edukační činnost, zcela bez náplně," argumentuje Škodová Parmová. Zmiňuje také, že město musí do rozpočtu zahrnout další nákladné investice související s kulturou, jako je kulturní dům Slavie a letní kino Háječek. Na otázky, jaké jiné využití si radnice pro objekt představuje a jaký osud jej čeká, však neodpověděla. "Budova je částečně prázdná, galerie zabírá půl patra," napsala pouze na doplňující dotaz.
S odůvodněním, že část domu je nepoužívaná a město pro ni musí najít vhodné využití, nesouhlasí pirátští zastupitelé. Připomínají, že tento problém řešil právě návrh rekonstrukce. "Počítá s umístěním turistického informačního centra, galerie moderního umění a architektury, edukačního centra i kanceláře městského architekta, čímž by se z Domu umění stal živý kulturní a vzdělávací uzel města," vyjmenovává původní plány pirátská zastupitelka Pavla Heyduková. Městského architekta krajské město nemá od roku 2021, koncept rekonstrukce tedy počítá i s jeho návratem.
Nepochopení a nezájem, míní kurátor
Jeden z hlavních bodů sporu pravděpodobně spočívá v tom, jak obě strany vnímají galerii. Zatímco podle radnice její provoz není navázán na konkrétní místo, Škoda a část kulturní i občanské veřejnosti věří, že je s ním pevně svázaná. Kurátor to vnímá jako nezájem či nepochopení toho, jak Dům umění funguje a co znamená.
Alšova jihočeská galerie prý pro jím vedenou instituci není vhodným zázemím, protože se jedná o muzeum. "Má tedy naprosto jiné podmínky, rozpočet i režim. Dům umění funguje na principu kunsthalle neboli instituce s dočasnými výstavami, která netvoří sbírky," vysvětluje rozdíl Škoda. Připomíná také, že Alšovu jihočeskou galerii zřizuje kraj, kdežto Dům umění město. Tyto dvě samosprávy jsou v případě jižních Čech propojené zejména osobností Martina Kuby, který je jak hejtmanem kraje, tak zastupitelem Českých Budějovic. Stejně jako primátorka byl Kuba zvolen za ODS.
Pro galerii je podle Škody nevhodným prostorem také Dům kultury Metropol, jejž chce město koupit a rovněž mu ho nabídlo k přesídlení. "Má navíc sloužit Jihočeskému divadlu. I pokud město koupí Metropol, nebude v roce 2028 hotov, takže během roku, kdy České Budějovice budou Evropským hlavním městem kultury, nebude kde vystavovat," obává se kurátor. "Jde navíc o to, že Dům umění je dnes už mezinárodní značka, je nepřenositelný, má svou historii, svůj genius loci a není především jen galerií, ale je zde také velice úspěšné edukační oddělení přímo navázané na galerii. Má své zázemí a program," upozorňuje na aktivity, které galerie vytváří pro děti.
Podobně situaci vidí Anna Hořejší z týmu České Budějovice 2028. "Domnívám se, že přesun galerie není možný a město se teď de facto rozhoduje, jestli chce jako krajská metropole mít galerii současného umění, nebo nikoliv," interpretuje to.
Podle malíře Jiřího Matějů z výboru České akademie vizuálního umění, která Dům umění nedávno ocenila jako instituci roku, by přesunem galerie a edukačního centra na jiné místo byl jejich obsah a smysl nenávratně ztracen. "Výroční cena udělená této instituci jednoznačně vyplývá z naprosto jedinečného výstavního programu s mezinárodním přesahem, který neodmyslitelně souvisí s místem a geniem loci samotného domu. Bylo by velkou chybou z jakýchkoliv důvodů provoz galerie a edukačního centra v Domu umění rušit a přesouvat. Jsem přesvědčený, že by to byl jejich zánik a zmar dlouholeté výjimečné práce v této oblasti," míní.
Výbor akademie adresoval zastupitelům také dopis, v němž vyjadřuje obavy o budoucnost galerie. Přímo ve městě pak vznikla iniciativa Dům umění nedáme, za níž stojí čtyři osobnosti tamní kulturní scény: vysokoškolský pedagog z katedry výtvarné výchovy Jihočeské univerzity Zdeněk Brdek, literární historička Veronika Faktorová, fotografka Veronika Brunová a lingvista Michal Hořejší, který přispívá do Deníku Referendum. Dohromady se spolkem Akční Budějčáci, jenž se zaměřuje na architekturu i veřejný prostor a také se podílel na souboji města o evropský titul, uspořádali tento týden na náměstí protest. Dorazilo asi 200 až 300 lidí.
Titul v ohrožení? Kvůli jedné investici ne
Anna Hořejší se domnívá, že odklad rekonstrukce Domu umění a vystěhování galerie z této budovy může poškodit průběh evropského titulu. "Pokud má být projekt realizovatelný a zároveň si zachovat uměleckou kvalitu, první investice do infrastruktury by měly jít vedle kulturního domu Slavie právě do Domu umění, ve kterém zvládneme plánovat program s předstihem," apeluje.
Primátorka si naopak myslí, že titul hlavního města kultury nijak ohrožen není. Ministr kultury Martin Baxa, stejně jako hejtman kraje a primátorka města z ODS, navštívil České Budějovice uplynulé pondělí. Podle své mluvčí Jany Malíkové se setkal se Škodovou Parmovou a účastnil se podrobné prezentace o průběhu projektu Evropského hlavního města kultury. "Věří, že projekt bude úspěšný," vzkazuje mluvčí.
Magdalena Müllerová z kanceláře Kreativní Evropa při Institutu umění souhlasí s tím, že jedna neuskutečněná investice titul nijak neohrožuje. Vysvětluje, že je běžné, aby se přihláška, nebo dokonce celé realizační týmy měnily. To byl i případ Plzně, která titul držela před devíti lety. "Měla tam být původně otevřená úplně jiná budova, ale našel se tam toxický materiál, čímž se to zkomplikovalo, tak se místo toho zrekonstruovalo Depo2015," připomíná vznik kulturního centra sídlícího v bývalé vozovně městských dopravních podniků.
Podle Müllerové jsou změny přirozenou součástí projektu právě proto, že se připravuje několik let a nevyhnutelně tedy koliduje s volbami. Investice by ale podle ní neměly být vnímány jako esence titulu. "Je to sice příležitost něco postavit nebo posunout kupředu, ale jde spíše o nemateriální změnu a aktivizaci kulturní sféry," říká. Zároveň podotýká, že by město mělo naplňovat své závazky a cíle titulu. "Pokud se vzdají velkého investičního záměru, budou to muset vysvětlit," upozorňuje Müllerová.
Blíží se hlasování
O městském rozpočtu na příští rok se definitivně rozhodne na zasedání zastupitelstva v pondělí 16. prosince. Piráti, kteří nedávno opustili koalici, budou hlasovat proti jeho schválení, shánět pro to spojence na zastupitelstvu se ale nechystají. "Jsme však připraveni rozpočet podpořit za podmínky, že do něj bude dodatečně zahrnuta investice na rekonstrukci Domu umění, a v této souvislosti podáme návrh usnesení, který tuto garanci zajistí. Je na koalici, zda vyslyší nebývalý zájem laické i odborné veřejnosti," říká pirátská zastupitelka Heyduková.
I Anna Hořejší čeká na to, s čím přijde vedení města. "Pokud se rozhodne, že Dům umění nepatří mezi priority, nezbude, než to respektovat. Očekávám ale, že toto rozhodnutí bude podloženo strategií rozvoje kulturní infrastruktury města, která vznikne ve spolupráci s kulturními institucemi a jejich skutečnými potřebami. V opačném případě se může stát, že za rok bude na stole kvůli nedostatku financí pro změnu zrušení operního souboru. Budějovice nejsou chudé město. Investice do kulturní infrastruktury ale musí být otázkou priorit, které jdou ruku v ruce se závazkem být Evropským hlavním městem kultury," uzavírá.
