Pro historicky první regionální retrospektivu pětaosmdesátiletého rodáka z Drážďan Gerharda Richtera, jenž v roce 1961 emigroval na západní stranu Německa, se Národní galerii podařilo získat celou řadu stěžejních děl z předních světových galerií, například z vídeňské Albertiny nebo londýnské Tate.
K výstavě tento stále žádaný autor svolil i proto, že do Prahy se jeho dílo dostalo poprvé. Podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta bude v prostorách galerie k vidění všechno, co české publikum kvůli minulému režimu minulo. Pro Richtera je pražská výstava podle jeho slov "srdeční záležitost".
Gerhard Richter patří mezi výtvarníky s širokou škálou výrazových prostředků. Jednotlivé místnosti historických prostor paláce Kinských představují ikonické portréty Richterových dcer Betty a Elly malované podle fotografií. Výstavu doplňují obrazy reflektující všední každodennost i společenská témata, silně realistické mořské a horské krajiny, expresivní abstraktní kompozice, série geometrických digitálně vytvářených pruhů a slavné barevné vzorníky.
V klášteře sv. Anežky České je pak k vidění malířský cyklus Březinka dokončený v roce 2014 a reflektující utrpení a hrůzy koncentračního tábora v polské Osvětimi a také monumentální skleněný objekt pracující s hrou světla. Dohromady Národní galerie vystaví sedmdesát Richterových prací.
Historie a obzvlášť období druhé světové války je pro výtvarníka citlivé téma: Richterův otec, původně učitel, narukoval do Wehrmachtu, strýc dokonce v bojích padl. Tetu zavraždil projekt eutanazie, jímž nacisté likvidovali postižené občany. Malý Gerhard pak byl členem Hitlerjugend. Na výstavě návštěvníci uvidí i odrazy této doby: otce i strýce Richter namaloval jako šedé odstíny skutečnosti, zdánlivě podobné fotografii. Obraz Strýček Rudi je jediná Richterova práce, kterou české instituce vlastní. Autor ji před pěti lety věnoval expozici Lidické sbírky výtvarného umění.
Aby si mě mohl koupit každý
Richter je malířem, jehož díla se prodávají za rekordní sumy. V březnu se za 20,4 milionu eur, což je přes 551 milionů korun, vydražil obraz Eisberg (Ledovec) a stal se tak nejdražší vydraženou krajinomalbou. "Výstavu doplní v jejím průběhu, jednáme s aukční síní o podmínkách zápůjčky," řekl Jiří Fajt.
Sám Richter, podle ředitele Fajta velký puntičkář, tržní úspěchy svých děl příliš nesdílí a obrazy chce nabídnout i méně náročným sběratelům. Nechává se inspirovat místem pobytu, dvacet až třicet děl ovlivněných Prahou bude k zakoupení i v hlavním městě.
Součástí Richterovy prezentace v České republice je dar jedné ze čtyř edic portrétů 48 mužů (například i pražských rodáků Franze Kafky nebo R. M. Rilkeho), na nichž Richter zachytil osobnosti světové politiky, vědy i kultury. Série vznikla jako olejomalby pro benátské bienále v roce 1972. Dnes existují čtyři autorské edice, z nichž jednu vlastní autor, jednu muzeum v Bruselu, jednu londýnská Tate Modern a čtvrtou nyní získá Národní galerie. V paláci Kinských celou Richterovu výstavu uvádí.
