Praha - První týden v českých kinech má za sebou Faunův labyrint. Nový film Guillerma del Tora oceněný třemi Oscary a řadou dalších cen byl do kin uveden s omezením, že ho smí vidět až diváci starší 15 let. Opravdu by ho mladší děti "nevydýchaly"?
"Osobně si myslím, že děti již od 12 let by film klidně mohly vidět. Mají svět již dost osahaný a jistě by nás překvapilo, na co se ve svém volném čase dívají," říká ředitelka distribuční společnosti Aerofilms Zuzana Pudilová.
Ani sám režisér se dětským divákům nebrání. "Podle mého v sobě výchova dětí má cosi perverzního, když se na jednu stranu snažíme izolovat je od nebezpečí skutečného a přitom jim dovolujeme nořit se do násilí bez jakéhokoliv vztahu k realitě," říká.
A tak se Aerofilms rozhodl své potenciální dětské diváky prověřit. Ve čtvrtek 16. srpna v 10 hodin pro děti od 12 do 15 let naplánoval zkušební projekci filmu. Děti na projekci mají vstup v doprovodu rodičů či s jejich písemným potvrzením, že se projekce mohou zúčastnit. Vstup je zdarma, po skončení projekce ověří krátký dotazník pocity dětí z filmu.
Hrdinkou Faunova labyrintu je malá Ofélie, která v době španělské občanské války uniká z nehostinné reality do svých fantazií. Fantazijní pohádkový příběh by mohl děti nadchnout, za pro děti nevhodné lze považovat záběry vojenské brutality či hororové motivy spojené se setkáváním hrdinky s děsivým faunem.
- ČTĚTE VÍCE: Recenze filmu Faunův labyrint
Různé země se k přístupnosti filmu i různě staví. Většina těch evropských povoluje dětem přístup od 16 let, liberální Francie dokonce od 12. Ale třeba v Malajsii, Argentině a domácím Španělsku film legálně neuvidí nikdo pod 18 let věku. V Singapuru lze dokonce snímek zhlédnout až od 21 let.
Zkušební projekce Faunova labyrintu ale nepřichází prověřovat liberální prostředí určování přístupnosti filmů, které v ČR vládne. "Hodlá jen ověřit názory dospělých o jejich dětech," říká Ivo Andrle, programový ředitel distribuční společnosti Aerofilms.
V Parlamentu leží návrh na snížení trestní odpovědnosti mladistvých na 14 let. Zdá se však, že ti, kvůli kterým tyto dobové tance tančíme především, zachovávají chladnou hlavu. Jedenáctiletá Marcela říká: "Věřím, že z krváků může mít někdo špatné sny. Mně se to ale nikdy nestalo. Ráda se koukám na akční filmy, protože jsou to ve skutečnosti takový pohádky pro dospělý."
V České republice neexistuje jednotný systém označování přístupnosti filmů jako v USA, ani zde nepůsobí žádná odborná instituce, která by díla klasifikovala. Zákon hovoří o tom, že za stanovení hranice přístupnosti díla nese odpovědnost jeho výrobce či distributor.
Podle Aerofilms se ale množí stížnosti rodičů nebo pedagogů nejen na označení přístupnosti některých filmů, ale i např. na vhodnost uváděných upoutávek na nové tituly, které jsou často zařazovány před film, na který diváci přišli.
