Faunův labyrint servíruje chutný oscarový guláš

Irena Hejdová Irena Hejdová
10. 8. 2007 0:00
Mexický hit letošních filmových cen míří do kin
Faunův labyrint
Faunův labyrint | Foto: Aerofilms

Recenze - Letošní nominace na Oscary ovládla zběsilá mexická imaginace. Cuaron se sci-fi Potomci lidí,  Innaritu s dramatem Babel a Guillermo del Toro s Faunovým labyrintem. Zatímco první dva vyšli skoro naprázdno, Faunův labyrint si odnesl tři sošky.

A není divu. Film velmi přesně zná recept na oscarový guláš, který má šanci zaujmout oscarové akademiky. Stačí vzít jedno dítě v nesnázích - jak to už před Del Torem udělal třeba Roberto Benigni v Život je krásný, Jan Svěrák v Koljovi či africký snímek Tsotsi.

Nebohé děťátko posypat slušnou dávkou útrap, kterou mu dospělí či ještě lépe dějiny kladou do cesty. A pro silnější dojem, který porotcům chutná zvlášť v poslední době, ještě zapéct s velkou dávkou obrazotvornosti, která je onomu dítěti vlastní.

Kdyby Faunův labyrint nerežíroval Guillermo del Toro, byl by to hollywoodský kýč. Jenže v jeho rukou a s jeho kořením se příběh stává podmanivou pohádkou. Moderním mýtem vzešlým z režisérova oblíbeného fantasy žánru, který na půdorysu historických událostí roku 1944 rozehrává imaginativní příběh zabydlený postavami víl a faunů.

Jeho hrdinkou je dvanáctiletá Ofélie, která se s matkou vydává do hor za frankistickým důstojníkem Vidalem, svým novým despotickým otčímem. Matka čeká jeho dítě, pokročilé rizikové těhotenství ji ale upoutá na lůžko.

Faunův labyrint
Faunův labyrint | Foto: Aerofilms

Ofélii nezbývá než z neveselé reality utíkat do světa fantazie - tady se setkává s tajemným faunem, který v ní poznává princeznu Moanu, dceru krále podzemního království. Jeho slib je lákavý: když se Ofélii podaří splnit tři úkoly, vysvobodí ji z nehostinného světa. Dokáže dvanáctileté dítě porazit diktaturu?

Ta otázka je na místě, Oféliiny zkoušky totiž mají alegorický charakter. V prvním úkolu se setkává s ropuchou, která drží v zakletí starý strom - stejně dobře to ale může být Franko, který takhle dusí Španělsko. Když se ve druhém úkolu setkává s odpudivým mužem bez tváře, může to být stejně dobře ztělesnění nacismu.

Foto: Aktuálně.cz

Ve Faunově labyrintu - který lze vnímat i jako metaforický souboj pohanství s inkvizicí -  je možné všechno. Vždyť tu ožívá pohádkový svět dětství se svými svéráznými pravidly. Proč v sarančeti hledat hmyz, když může skrývat krásnou vílu? Proč v mandragoře hledat pouhý kořen, když to je přece hýbající se miminko?

Ruku v ruce s fantaskní cestou Ofélie tajemným labyrintem jde netradiční obrazové zpracování. Fantaskní a stylizovaný Faunův labyrint připomíná opulentní hostinu, které musí Ofélie odolat při jednom ze svých úkolů. Oscary za výpravu, kameru a make-up získal snímek zcela zaslouženě.

Příběh Ofélie je temný, plný zážitků až hororových. Většinou jsou spojeny s plněním oněch faunových úkolů, hororové situace se ale odehrávají i v bezútěšné realitě, kde eskaluje napětí mezi vojáky a partyzány.  A která se nakonec s kouzelným světem nakonec - jak je nasnadě - propojí.

Faunův labyrint
Faunův labyrint | Foto: Febiofest

Kapitán Vidal je navíc bohužel poněkud černobíle vylíčen jako jednostranně zlá figura, krutý vládce krvelačně lačnící po krvi bezvýhradně kladných partyzánů, kteří se ukrývají v okolních lesích.

Nelze předpokládat, že frankističtí důstojníci byli milými lidmi a partyzáni záporáky, ale ambivalentnější přístup k postavám by filmu nepochybně prospěl. Jsou to nicméně jen vroubky na kráse filmu, který na celém světě posbíral přes padesát ocenění a stejný počet nominací.

Faunův labyrint, Mexiko, Španělsko, USA 2006. Scénář a režie Guillermo del Toro, kamera Guillermo Navarro, hudba Javier Navarrete, hrají Ivana Baquero, Doug Jones, Sergi López, Ariadna Gil, Maribel Verdú a další. 112 minut, distribuce Aerofilms.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy