Faunův labyrint servíruje chutný oscarový guláš

Irena Hejdová Irena Hejdová
10. 8. 2007 0:00
Mexický hit letošních filmových cen míří do kin
Faunův labyrint
Faunův labyrint | Foto: Aerofilms

Recenze - Letošní nominace na Oscary ovládla zběsilá mexická imaginace. Cuaron se sci-fi Potomci lidí,  Innaritu s dramatem Babel a Guillermo del Toro s Faunovým labyrintem. Zatímco první dva vyšli skoro naprázdno, Faunův labyrint si odnesl tři sošky.

A není divu. Film velmi přesně zná recept na oscarový guláš, který má šanci zaujmout oscarové akademiky. Stačí vzít jedno dítě v nesnázích - jak to už před Del Torem udělal třeba Roberto Benigni v Život je krásný, Jan Svěrák v Koljovi či africký snímek Tsotsi.

Nebohé děťátko posypat slušnou dávkou útrap, kterou mu dospělí či ještě lépe dějiny kladou do cesty. A pro silnější dojem, který porotcům chutná zvlášť v poslední době, ještě zapéct s velkou dávkou obrazotvornosti, která je onomu dítěti vlastní.

Kdyby Faunův labyrint nerežíroval Guillermo del Toro, byl by to hollywoodský kýč. Jenže v jeho rukou a s jeho kořením se příběh stává podmanivou pohádkou. Moderním mýtem vzešlým z režisérova oblíbeného fantasy žánru, který na půdorysu historických událostí roku 1944 rozehrává imaginativní příběh zabydlený postavami víl a faunů.

Jeho hrdinkou je dvanáctiletá Ofélie, která se s matkou vydává do hor za frankistickým důstojníkem Vidalem, svým novým despotickým otčímem. Matka čeká jeho dítě, pokročilé rizikové těhotenství ji ale upoutá na lůžko.

Faunův labyrint
Faunův labyrint | Foto: Aerofilms

Ofélii nezbývá než z neveselé reality utíkat do světa fantazie - tady se setkává s tajemným faunem, který v ní poznává princeznu Moanu, dceru krále podzemního království. Jeho slib je lákavý: když se Ofélii podaří splnit tři úkoly, vysvobodí ji z nehostinného světa. Dokáže dvanáctileté dítě porazit diktaturu?

Ta otázka je na místě, Oféliiny zkoušky totiž mají alegorický charakter. V prvním úkolu se setkává s ropuchou, která drží v zakletí starý strom - stejně dobře to ale může být Franko, který takhle dusí Španělsko. Když se ve druhém úkolu setkává s odpudivým mužem bez tváře, může to být stejně dobře ztělesnění nacismu.

Foto: Aktuálně.cz

Ve Faunově labyrintu - který lze vnímat i jako metaforický souboj pohanství s inkvizicí -  je možné všechno. Vždyť tu ožívá pohádkový svět dětství se svými svéráznými pravidly. Proč v sarančeti hledat hmyz, když může skrývat krásnou vílu? Proč v mandragoře hledat pouhý kořen, když to je přece hýbající se miminko?

Ruku v ruce s fantaskní cestou Ofélie tajemným labyrintem jde netradiční obrazové zpracování. Fantaskní a stylizovaný Faunův labyrint připomíná opulentní hostinu, které musí Ofélie odolat při jednom ze svých úkolů. Oscary za výpravu, kameru a make-up získal snímek zcela zaslouženě.

Příběh Ofélie je temný, plný zážitků až hororových. Většinou jsou spojeny s plněním oněch faunových úkolů, hororové situace se ale odehrávají i v bezútěšné realitě, kde eskaluje napětí mezi vojáky a partyzány.  A která se nakonec s kouzelným světem nakonec - jak je nasnadě - propojí.

Faunův labyrint
Faunův labyrint | Foto: Febiofest

Kapitán Vidal je navíc bohužel poněkud černobíle vylíčen jako jednostranně zlá figura, krutý vládce krvelačně lačnící po krvi bezvýhradně kladných partyzánů, kteří se ukrývají v okolních lesích.

Nelze předpokládat, že frankističtí důstojníci byli milými lidmi a partyzáni záporáky, ale ambivalentnější přístup k postavám by filmu nepochybně prospěl. Jsou to nicméně jen vroubky na kráse filmu, který na celém světě posbíral přes padesát ocenění a stejný počet nominací.

Faunův labyrint, Mexiko, Španělsko, USA 2006. Scénář a režie Guillermo del Toro, kamera Guillermo Navarro, hudba Javier Navarrete, hrají Ivana Baquero, Doug Jones, Sergi López, Ariadna Gil, Maribel Verdú a další. 112 minut, distribuce Aerofilms.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy