Cannes - Zlatou palmu, hlavní cenu pro nejlepší film, v neděli na festivalu v Cannes poměrně překvapivě získal thajský snímek Lúng Búnmí Ralek Čat (Strýček Búnmí, jenž umí vyvolat minulé životy) režiséra Aphičatponga Vírasetchakuna.
Ve svém hypnotickém díle vypráví thajský režisér buddhistický příběh smrtelně nemocného muže, který chce poslední dny svého života strávit se svou rodinou na venkově. Tam se mu zjevují jeho zesnulá žena a nezvěstný syn, jenž se podle všeho převtělil do opice. S nimi se pak vydává na cestu k místu, kde se narodil.
"Chtěl bych poděkovat všem duchům a přízrakům v Thajsku, kteří mi umožnili být zde," prohlásil po převzetí trofeje režisér, který patří k miláčkům cinefilů po celém světě (a ve Francii zvláště).
Autor kontemplativních snímků dokonce náleží mezi nejsledovanější asijské filmaře současnosti a z Cannes si již odnesl v roce 2004 Cenu poroty, ale jeho film podle médií nepatřil k favoritům 63. ročníku. Možná to však bylo hlavně tím, že byl až jedním z posledních promítaných snímků v devatenáctičlenném soutěžním poli.
Plovoucí svět
Recenze měl totiž výtečné: magazín Variety ho popsal jako krásně bláznivý a podle Screen International je vítězný film "úchvatně krásný ... s jednoduchým příběhem, ale kompexní ve své struktuře a podtextu". Britský Telegraph mu dal pět hvězdicček z pěti s tím, že je to "zřídka film; častěji vznášející se svět".
Mezi tipy na vítěze ale nebylo slyšet ani o prvním soutěžním snímku Na turné, za který domácí filmař Mathieu Amalric dostal cenu za nejlepší režii. Už v sobotu za něj navíc ve francouzském středomořském letovisku převzal cenu filmové kritiky FIPRESCI. Film vypráví o neúspěšném manažerovi (hraje ho sám Amalric), jenž cestuje se skupinou amerických burleskních tanečnic francouzským venkovem.
Naopak mezi největší adepty na některou z trofejí patřil snímek Xaviera Beauvoise O lidech a bozích, který si nakonec odnesl Velkou cenu, jež je pokládána za druhé nejvýznamnější ocenění přehlídky. Snímek zpracovává vraždu sedmi francouzských mnichů v Alžírsku v 90. letech a v širším smyslu i téma náboženské tolerance; mimo jiné za to dostal už ve čtvrtek cenu ekumenické poroty.
Cena poroty - kterou letos vedl Tim Burton - pak připadla snímku Muž, který křičí, jejž natočil Mahamat-Saleh Haroun z Čadu. Jeho film na pozadí tamních nepokojů inscenuje subtilní i drsné drama otce a syna ze současné Afriky.
Trofej pro nejlepšího herce získal podle očekávání Javier Bardem, jenž podle některých kritiků předvedl životní výkon ve filmu Biutiful Mexičana Alejandra Gonzáleze Iňárritu.
Průvodce globalizací
Snímek byl považován za největšího favorita letošního ročníku a Bardem v něm hraje dealera a vyděrače Uxbala - průvodce po odvrácené straně dnešního globalizovaného světa, která diváky uvádí do zapáchající reality v přistěhovalecké čtvrti velkoměsta (zřejmě Barceloně).
Bardem se ovšem musel o cenu podělit s Italem Elio Germanem, jenž zaujal porotu výkonem ve filmu La Nostra vita Náš život popisujícím každodenní rodinnou realitu v berlusconiovské současnosti.
Zcela naprázdno ale vyšel další film, který byl spolu s Biutiful a O lidech a bozích tipován na vítěze - novinka britského režiséra Mikea Leigha Další rok. Snímek vypráví emocionální příběh jedné příkladné stárnoucí rodiny z londýnského předměstí, k níž se uchylují ztroskotanci z okolí.
Nejlepší herečkou byla v Cannes vyhlášena Juliette Binocheová, která zazářila ve snímku Ověřená kopie známého íránského režiséra Abbáse Kjárostamího. Francouzka se naopak prosadila proti dalším favoritkám. Často byla zmiňována představitelka hlavní role v Leighově filmu Lesley Manvilleová a jihokorejská herečka Čon To-jon z filmu Služebná.
Binocheová v děkovné řeči vyzvala k propuštění Kjárostamího kolegy, íránského režiséra Džafara Panahího, který měl původně zasednout v porotě. "Doufám, že tu bude osobně příští rok," řekla a v rukou svírala štítek se jménem stoupence opozice proti režimu Mahmúda Ahmadínežáda.
Nejlepším scenáristou byl vyhlášen Jihokorejec I Čchang-dong, jenž napsal scénář k filmu Poezie. Zlatá kamera pro nejlepšího debutujícího režiséra byla udělena Mexičanovi Michaelu Rowemu za film Přestupný rok.
Nejlepším krátkometrážním snímkem se stal Chienne d'Histoire (Čubka dějin), jímž se v Cannes prezentoval francouzský režisér Serge Avedikian.
