Zemřel filmový novinář Jan Foll, Havlův přítel pracoval v Lidových novinách

Kultura Kultura
13. 4. 2021 18:50
Ve věku 70 let po dlouhé nemoci toto úterý zemřel filmový novinář Jan Foll. Přátelil se s Václavem Havlem, přes čtyři dekády psal o kinematografii. Ztvárnil menší role ve snímcích jako Pavučina, Kouř, Mňága - Happy End, Kamenný most, Rok ďábla, Hany či Cena za štěstí.
Jan Foll (vpravo) na snímku s režisérem Ondřejem Trojanem, 2004.
Jan Foll (vpravo) na snímku s režisérem Ondřejem Trojanem, 2004. | Foto: ČTK

O úmrtí informoval server Idnes.cz, pro Aktuálně.cz ho potvrdil Follův přítel a rovněž filmový novinář Tomáš Seidl.

Pardubický rodák Foll, jehož otec ilustroval naučné knihy pro děti, vystudoval gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze. Pražské jaro zažil rok před maturitou. "Najednou se promítaly některé západní filmy, dalo se koukat na televizní zprávy, společnost se cítila svobodněji. O to větší šok pro nás byla invaze v srpnu 1968," vzpomínal v loňském rozhovoru pro Paměť národa, jak vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa otevřel oči mnoha lidem, od Follovy ruštinářky na gymnáziu až po jeho otce, který vystoupil z komunistické strany. Kvůli tomu nesměl dál ilustrovat knihy.

Jan Foll v roce 1968.
Jan Foll v roce 1968. | Foto: archiv Paměti národa

Jan Foll se v lednu 1969 zúčastnil pohřbu Jana Palacha, v září téhož roku začal studovat filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Tam ještě zažil jako učitele Jana Patočku.

"Buzerace byla všudypřítomná. Policie mohla všechno a StB byla ještě horší parta, tihle lidi dokázali člověka systematicky zničit. Už nešlo o život jako v padesátých letech, ničili vás existenčně. Moje žena, než jsme se vzali, se se mnou třeba v noci bála jezdit autem, protože kdyby nás policie zastavila, mohla ji označit jako štětku a měla by z toho velké problémy. Neustále vás prudili kvůli vlasům, oblečení, smýšlení," vzpomínal na začátek 70. let Foll, který sám patřil do takzvané šedé zóny.

Po studiu nastoupil jako dramaturg titulků v Ústřední půjčovně filmů, kde pak pracoval až do sametové revoluce. V 80. letech se seznámil s Václavem Havlem. "Obdivoval jsem ho jako dramatika i jako člověka. Zásadně mě ovlivnil svou velkomyslností, humorem, inteligencí a tolerancí. Tvrdě si stál na svých názorech, ale zároveň dovedl nenápadně smiřovat lidi. Měl přirozenou autoritu a neustále pracoval," vyprávěl Foll, který na jaře 1989 oslavoval Havlovo propuštění u něj v bytě a podepsal protirežimní petici Několik vět.

"Podílela se na tom i moje žena, řetězově se to šířilo. Oslovovali jsme kamarády, lidi z divadel a nasbírali jsme stovky podpisů. Pak se ti signatáři četli ve Svobodné Evropě nebo Hlasu Ameriky. Jak byl Václav Havel dramatik, mělo i tohle dramaturgii. Četli se třeba ti známí signatáři a prokládalo se to dojičkou nebo traktoristou," líčil, jak pak 17. listopadu 1989 demonstroval na pražském Albertově společně se svou ženou a sedmiletou dcerou Klárou. Na Národní třídu, kde večer policie demonstranty zmasakrovala, nedošli kvůli zimě.

Následující den už byl Foll u vyhlášení generální stávky v Realistickém divadle, dnešním Švandově, a den nato v Činoherním klubu pozoroval založení Občanského fóra.

Václav Havel, jeho žena Dagmar a Jan Foll na Febiofestu, 2009.
Václav Havel, jeho žena Dagmar a Jan Foll na Febiofestu, 2009. | Foto: ČTK

Po sametové revoluci byl Jan Foll pár let dramaturgem v Československé, později České televizi. Většinu 90. let minulého století strávil v kulturní rubrice Lidových novin, kam psal ještě za samizdatu.

Kromě toho publikoval ve Filmu a době, Kině, Scéně, Týdnu, Hospodářských novinách nebo Divadelních novinách.

Od roku 1997 byl na volné noze, jako novinář i dramaturg spolupracoval s HBO, Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, pražským Febiofestem nebo plzeňskou kinematografickou přehlídkou Finále.

Byl autorem krátké monografie o režisérovi Miloši Formanovi, která vyšla roku 1989, a knihy rozhovorů Deset tváří, publikované koncem 90. let nakladatelstvím Jota. Obsahovala interview se známými televizními osobnostmi Halinou Pawlowskou, Markem Ebenem, Jolanou Voldánovou nebo Pavlem Zunou.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

V Čestlicích u Prahy hořela v noci na sobotu restaurace Mc Donald’s, škoda je asi 10 milionů korun

V Čestlicích u Prahy hořela dnes v noci restaurace Mc Donald’s, podle předběžného odhadu je škoda deset milionů korun.  Příčinou vzniku požáru je podle vyšetřovatele technická závada, řekl mluvčí středočeských hasičů Jaroslav Gabriel.

Hasiči na místo vyjížděli kolem půlnoci. "Původně to bylo hlášené jako požár elektroinstalace v okolí pojistkové skříně," uvedl Gabriel. Oheň se rozšířil až na střešní konstrukci.

Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů z Prahy i Středočeského kraje včetně výškové techniky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

SpaceX vypustila na oběžnou dráhu dalších 60 satelitů pro síť Starlink

Z floridského mysu Canaveral v neděli odletěla další série 60 satelitů společnosti SpaceX pro síť Starlink, jež má v budoucnu umožnit přístup k internetu odkudkoli na Zemi. První stupeň rakety Falcon 9 se po vynesení družic na oběžnou dráhu vrátil na Zemi, když přistál v Atlantickém oceánu na plující plošině SpaceX. Úspěšně tak završil svůj rekordní desátý let.

S posledními 60 aparáty celkový počet dosud vypuštěných družic Starlink překročil 1600. Tento údaj ale zahrnuje i prototypy, s nimiž se pro provoz sítě nepočítalo, nebo přístroje, jež selhaly. Funkčních satelitů by podle údajů webu Spaceflight Now mělo být už přes 1500.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Archeologové nedaleko Říma objevili ostatky devíti neandertálců

Archeologové objevili nedaleko Říma ostatky devíti neandertálců, oznámilo italské ministerstvo kultury. Nejstarší nález pochází z doby před 100 tisící lety, stáří kostí zbývajících osmi neandertálců se odhaduje na 50 až 68 tisíc let. V jeskyni Guattari, kde byly kosti nalezeny, panovaly podle archeologů výborné podmínky pro jejich konzervaci.

"Všichni byli dospělí, jen snad jeden byl v mladistvém věku," uvedl vedoucí archeologů Francesco Di Mario. Ve stejných jeskyní se už dříve našly ostatky dvou neandertálců. Vysoký počet nálezů podle Di Maria ukazuje na to, že v okolí žila relativně velká populace. Archeologové v současnosti provádějí další průzkum jeskynního komplexu, při kterém narazili hlavně na kosti zvířat a některých vyhynulých druhů.

Italský ministr kultury označil nález za mimořádný. Podle něj "obohatí vědecký výzkum o neandertálských mužích".

Zdroj: ČTK
Další zprávy