O bezskrupulózním obchodníkovi s obrovskou mocí a úkolem sehnat peníze, které komunistům v období takzvané třetí republiky vyhrají volby, vypráví chystané filmové drama Toman. Jedná se o čtvrtý snímek osmapadesátiletého režiséra a producenta Ondřeje Trojana.
Ten se pokusil co nejvěrněji rekonstruovat skutečné události, vycházel z archivů i očitých svědectví. Prý se snažil vyhnout tomu, aby z filmu Toman bylo pouze drama fabulované na historickém základu. "Je pro mne fascinující zabývat se touto dobou, o které se tak málo mluví a která zásadním způsobem ovlivnila naše životy až do dnešních dnů," říká Trojan.
"Mnoho potomků těch, co se dostali v poválečných letech přes mrtvoly nahoru, působilo v různých tajných i veřejných strukturách až do roku 1989 a nemálo z nich, bohužel, dodnes," dodává režisér.
Jeho film vypráví o Zdeňku Tomanovi, který se díky bezpáteřní povaze dobového veksláka, valutovým kontaktům získaným za války v Londýně a po válce využívaným k hromadění prostředků na podporu KSČ vypracuje z pozice řadového úředníka až na post vedoucího československé zahraniční rozvědky. Tu začne systematicky čistit od nestraníků. Využívá metod vydírání, udávání i zastrašování.
"Toman na šmelině vydělal obrovské sumy i pro sebe a svoji rodinu. Kšeftoval s americkým velvyslancem Steinhardtem. V Německu nakupoval majetky a přepisoval je na svoji ženu, která o nich ani nevěděla. Je pozoruhodné, s kým vším udržoval styky," popsal Trojan v loňském rozhovoru pro magazín Hospodářských novin ego!.
Podle režiséra byl na Tomanovi až chorobně závislý například tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk. "Skoro každý večer mu telefonoval. V té době byl už nemocný a Toman měl na něj obrovský vliv. Podepsal se na tom, že Jan Masaryk nepodal demisi a vlastně potopil demokraty, kteří nebyli schopni se domluvit na společném postupu, což umožnilo předčasné volby a nástup komunistů k moci," líčí Trojan.
Zdeněk Toman vedl rozvědku v letech 1945 až 1948, zároveň byl ale šmelinářem, podvodníkem a manipulátorem s osudy mnoha lidí. Pro osobní profit i získávání financí nezbytných k úspěchu komunistického puče v roce 1948 se neštítil kšeftovat s kýmkoli a s čímkoli.
"Byl osobou organizující odchod východoevropských Židů přeživších holokaust přes Československo do Palestiny, ovšem za tučné provize od židovských organizací," dodává Trojan.
Toman byl synem maďarských Židů, kteří zahynuli v koncentračních táborech, za života si ale několikrát změnil jméno, zřejmě aby se od židovského původu distancoval.
"Statisíce Židů, kteří přežili druhou světovou válku a byli zavlečeni do východní Evropy, emigrovaly přes Československo do amerických zón v Rakousku a v Německu a posléze do Palestiny. Když československá vláda schválila, že židovští uprchlíci mohou přes naše území procházet, Toman měl pravomoci k tomu, aby hranice libovolně otvíral a zavíral," vypráví Trojan.
"S každým uprchlíkem kšeftoval. Řekl bych, že účel světil prostředky. Židé a Američané mu za to rádi platili, protože Židům hrozily na některých místech pogromy, jako byl třeba ten v polských Kielcích, kde rok po válce bylo povražděno přes 40 lidí. Bez toho, že Toman nechával židovské navrátilce projít, by asi stát Izrael nevznikl," doplňuje režisér.
Podle něj byl Toman prvním vězněným komunistickým pohlavárem, který věděl příliš mnoho.
Tomanovi se nakonec podařilo z vězení uprchnout a dostat se přes americkou zónu až do Venezuely. "Je pravděpodobné, že komunističtí pohlaváři měli zájem na tom, aby Toman se svými informacemi zmizel v zahraničí. Jen o pár let později se již podobná zatčení řešila podle sovětských not. Brutální výslechy, vynucená doznání a politické justiční vraždy, včetně Slánského a dalších," připomínají autoři snímku, který se má dále zmínit také o následném pátrání po Tomanově synovi.
Manžele Tomanovy ve filmu ztvární Jiří Macháček a Kateřina Winterová, dále se na plátně objeví Kristýna Boková jako Tomanova sekretářka a milenka Třískalová, Stanislav Majer coby generální tajemník KSČ Rudolf Slánský či Marek Taclík v roli fanatického komunisty a přednosty obranného zpravodajství Bedřicha Reicina.
Ve filmu Toman dále účinkují slovenští herci Roman Luknár jako Jan Masaryk, Lukáš Latinák coby politik Vlado Clementis nebo Táňa Pauhofová v roli Tomanovy sestry Aurélie.
Natáčelo se v Praze, Brdech či barrandových ateliérech, filmaři obsadili také někdejší byt Jana Masaryka a další prostory Černínského paláce. Využili kantýnu ministerstva vnitra v bývalé továrně Pragovka, Tomanovu vilu v pražské Dělostřelecké ulici a pracovnu Rudolfa Slánského zařídili v takzvané kachlíkárně, tedy Domě odborových svazů na Žižkově. Mezi herci byli Češi, Slováci, Američané či Poláci.
Drama Toman uvidí první diváci na předpremiéře tento čtvrtek 2. srpna na Letním filmovém a hudebním festivalu Slavonice. Publiku film představí režisér Trojan s dalšími tvůrci. Slavonice si Toman pro předpremiéru vybral záměrně - festival před pěti lety založil a dodnes je jeho hlavním organizátorem i dramaturgem.
Do běžné distribuce film Toman vstoupí 4. října. Kromě celovečerní podoby má dle dřívějších informací vzniknout též dvoudílná verze pro Českou televizi.
Před filmem Toman natočil Ondřej Trojan snímky Pějme píseň dohola, Želary a Občanský průkaz.
