reklama
 
 

Recenze: Vydařený český film Chata na prodej se vrací na místo, kde byl svět ještě v pořádku

25. 7. 2018
Je radostí sledovat více méně mainstreamovou českou komedii, která je chytře vystavěná. | Video: CinemArt
V novém českém filmu se rodina předtím, než odevzdá klíče novým majitelům, schází na chatě. Síla snímku Tomáše Pavlíčka spočívá v načasování jemných gagů, sevřenosti vyprávění a výborném herectví.

Druhý celovečerní film režiséra Tomáše Pavlíčka, nazvaný Chata na prodej, který budou od zítřka promítat kina, je v tuzemské kinematografii docela vzácným úkazem.

Příběh o trojgenerační české rodince, která tráví společný víkend ve své malebné roubence těsně předtím, než odevzdá klíče novým majitelům, je komedií, která se nepitvoří. Její humor vychází z realistických interakcí mezi dobře napsanými i odpozorovanými postavami.

Fenomén chataření zná režisér podle svých slov dobře z vlastní rodiny, jejíž členové prý také byli inspirací pro postavy filmu. Nejde ovšem o žádnou zakuklenou rodinnou terapii: povahové rysy jednotlivých aktérů Pavlíček a spoluscenáristka Lucie Bokšteflová vystihli se sociologickou pronikavostí. V této famílii se vážně leckdo najde.

Improvizovanou rodinnou sešlost impulzivně svolá matka (hraje ji Ivana Chýlková), která ztropí tak trochu hysterickou scénu před makléřkou i zájemci o pozemek a vynutí si odklad prodeje.

Otec hraný Davidem Vávrou podobné hurá akce nemá rád, ale protože chce mít svůj klid, vždy ve všem manželce ustoupí. Dominantní babičku (ztvárnila ji Jana Synková) lze na chatu vzít jen lstí, když všichni předstírají, že se jede na hřbitov. Hádavá "matriarcha" rodu chatu upřímně nesnáší, ať už proto, že se v ní cítila odříznutá od světa, nebo proto, že si tu vnoučata vždy raději hrála s dobrodružně naladěným dědečkem.

Děda v podání Jana Kačera má Alzheimera a dění kolem sebe už zdánlivě moc nevnímá. Se synem (Jan Strejcovský), "vykaleným" bezprizorním mamánkem, se na pařbu vecpe i jeho bývalá slovenská přítelkyně Lucinka (Judit Bárdosová). Chce se vrátit do vztahu, nebo jí jen tato italská famílie přirostla k srdci?

A za západními hranicemi žijící dcera (Tereza Voříšková) s sebou přiveze svého německého přítele (Michael Pitthan), který na celé to rodinné panoptikum a jeho prapodivné zvyky zírá jako misionář, který se ocitl ve vesnici dosud neobjeveného papuánského kmene.

Síla snímku spočívá v načasování jemných gagů, sevřenosti vyprávění a výborných hereckých výkonech.

V průběhu příjemných sedmdesáti minut se člověk dostane pod kůži všem hrdinům a díky jejich více či méně vyhroceným střetům pochopí, jaká traumata si odnesli z dlouhodobého působení nejúčinnější akční jednotky psychického teroru, které se říká rodina.

Zároveň je ale režisér Pavlíček dalek toho, aby své postavy soudil, natož na diváky přenášel nějakou depresi skandinávského stylu. "Chata je naše moře," zazní ve filmu - a tato hláška vystihuje spodní melancholický podtón vyprávění.

Na chatě se dalo schovat před hnusnou realitou, chata je pro mnohé postavy symbolem nevinnosti, bezstarostného dětství a hezkých chvilek. Ve filmu si hrdinové ze starého gramofonu pouštějí opravdu bizarní normalizační fláky, ale nemají potřebu je ironizovat. Jsou součástí - možná do velké míry iluzorních - pěkných vzpomínek na minulost a místo, kde se svět ve zpětném pohledu zdál v pořádku.

Chata na prodej

Režie: Tomáš Pavlíček
CinemArt, v kinech od 26. července

Je radostí sledovat více méně mainstreamovou českou komedii, která je vystavěná chytřeji, než se může zdát na první dojem, a která oplývá takovým citem pro detail a empatií vůči postavám.

Poetikou, ale také tématem vyprávění Pavlíčkův snímek připomíná rané filmy Alice Nellis, zejména její podařenou road movie Výlet. Bude zajímavé sledovat, kam nesporný talent Tomáše Pavlíčka zavede příště.

autor: Jan Gregor | 25. 7. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama