Prohlásila to na festivalu Berlinale při světové premiéře svého nového filmu Obywatel Jones (Mr. Jones), který se zaměřuje na hladomor na Ukrajině 30. let minulého století.
Hollandová, jejíž dřívější díla se věnovala holokaustu či komunismu ve východní Evropě, za důkaz takového zapomínání vlastních dějin považuje třeba nedávné hlasování Britů o odchodu z Evropské unie.
"Zkušenost druhé světové války a holokaustu poskytla Evropě jisté očkování ze strachu, že by se něco podobného mohlo stát znovu. Tento obranný mechanismus se ale v posledních letech rozplynul," řekla Agnieszka Hollandová.
Její film Obywatel Jones vypráví o velšském novináři Garethu Jonesovi, který ve 30. letech minulého století zamířil z Moskvy na venkov a na vlastní oči spatřil, že zdánlivě prosperující sovětská ekonomika je ve skutečnosti postavená na ukrajinských mrtvolách.
Hladomor v letech 1932 a 1933 způsobilo mimo jiné rozhodnutí Josifa Stalina, aby byly všechny vlaky se zrnem okamžitě přesměrovány do těch částí Ruska, na nichž vůdci záleželo. Lidé na Ukrajině v důsledku toho neměli co jíst, kvůli rozhodnutím učiněným v Moskvě zemřely miliony Ukrajinců. A tato minulost dodnes zatěžuje vzájemné vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou, která na východě země válčí s proruskými separatisty.
Novinář Jones tehdy ve 30. letech riskoval život, aby světu pověděl o hladovějících Ukrajincích, například dětech, které ve vesnicích požíraly své vlastní sourozence. Podle Hollandové je Jonesův odkaz důležité připomínat právě dnes, v době takzvaných fake news.
Film, jehož scénář napsala Newyorčanka s ukrajinskými kořeny Andrea Chalupa, se zaměřuje na rivalitu mezi Garethem Jonesem a jeho úspěšnějším rivalem Walterem Durantym. Ten při psaní reportáží ze Sovětského svazu pro deník New York Times dbal na to, aby si udržel postavení v moskevské společnosti.
Zpočátku ve svých článcích jen dělal kompromisy, brzy už začal naplno lhát a s pomocí sovětské propagandy rozporoval Jonesovy zprávy o hladomoru.
"Duranty si to obhajoval tím, že má přístup, že je jakýmsi strážným pro západní svět, a že kdyby odjel, nikdo ze Západu už by se o Sovětském svazu nic nedozvěděl. Kvůli tomu zradil sebe i svou novinářskou čest," vysvětluje herec Peter Sarsgaard, který Durantyho ve filmu ztvárnil.
Scény, v nichž se Duranty v Moskvě oddává drogám, alkoholu nebo sexu, Hollandová natočila v pestrých barvách. Představují ostrý kontrast k zasněžené, hladovějící Ukrajině, kde se ve stejnou dobu pohybuje novinář Jones.
V jeden okamžik je obraz zcela bílý - až na oranžový pomeranč, který Jones ujídá, zatímco ho pozorují hladovějící Ukrajinci.
Agnieszka Hollandová by si svým novým filmem prý přála opětovně zdůraznit význam novinářů a to, jak je pro společnost důležité, aby psali pravdu. Právě proto, že se k obyvatelům nedostaly pravdivé informace, si například Britové před několika lety "pod váhou lží a manipulací" zvolili odchod z Evropské unie, řekla v Berlíně Hollandová.
Teď prý režisérku nejvíc trápí snaha Stevea Bannona, někdejšího poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, sjednotit populistické síly v Evropě. "Platí ho bohatí průmyslníci. Jediné, čím se můžeme bránit, jsou hrdá samostatná média," uvedla Hollandová, která v Berlíně dále hovořila o svobodě.
"Svoboda je velmi náročná. Znamená, že si musíte vybírat. Znamená, že někdy můžete být poraženi. A také znamená, že člověk někdy udělá chybu," řekla Hollandová podle serveru Variety.com.
Režisérka stejně jako další členové štábu však filmem Obywatel Jones chce především připomenout jeden z nejméně známých evropských masakrů 20. století. Stejně to vidí britský herec James Norton, který ve filmu ztvárnil novináře Jonese. "Doteď jsou ze záhrobí slyšet hlasy volající po tom, aby se tomuto tématu dostalo odpovídající péče," říká Norton.
Jedním z těch hlasů by mohl být i hlas novináře Garetha Jonese. Ten byl roku 1935, krátce před svými 30. narozeninami, v Mongolsku za záhadných okolností zavražděn, patrně sovětskými agenty.
Agnieszka Hollandová začínala jako asistentka režisérů Krzysztofa Zanussiho a Andrzeje Wajdy, s Krzysztofem Kieślowskim spolupracovala na scénářích k trilogii Tři barvy. Její film Horečka z roku 1981 se dostal do soutěže na Berlinale, kde autorka od té doby uvedla přes 30 svých snímků.
Hollandová v minulosti vyhrála Stříbrného medvěda na Berlinale i Zlatý glóbus, byla nominována na britskou cenu Bafta i americkou televizní Emmy. Její filmy V temnotě, Bittere Ernte a Evropa, Evropa získaly nominace na Oscara.
Na Berlinale nyní režisérka řekla, že už se k tématům z hrůzné historie Evropy nechtěla vracet. "Je to příliš bolestivé, a také příliš nákladné, natáčet dobové válečné filmy," vysvětluje. Když se k ní ale dostal scénář Andrey Chalupy, jejíž předci kdysi prchli do USA právě před hladomorem na Ukrajině, režisérka v něm prý spatřila zvláštní význam právě pro dnešní dobu.
Film Obywatel Jones je jedním ze 17 titulů, které v těchto dnech na Berlinale soutěží o hlavní cenu, takzvaného Zlatého medvěda.
