Po zveřejnění té první se recenzenti divili, co Francouzi proboha udělali Američanům, že ti se jim takhle mstí. Anebo se o něco vážněji tázali, čím tato romantická komedie oslovuje tolik lidí, když vyniká mnoha klišé i omalovánkovou banálností.
Otázka je aktuální i nyní, kdy druhá řada patří k nejsledovanějším také na českém Netflixu.
Odpověď nejspíš zjednodušeně řečeno zní: pandemie. Nemožnost cestovat a snaha uniknout každodenním starostem násobeným lockdowny i změnou životních návyků vedla k oblibě jednoduché únikové podívané, která nezastírá, že je povrchní.
Emily in Paris je především plná reklamních časosběrných záběrů Paříže. Čtvrti Montmartre, Eiffelově věži, klubu Moulin Rouge nebo muzeu Louvre divák neunikne, ať už si pustí kterýkoli díl. Kdo francouzskou metropoli někdy navštívil, má si nostalgicky vzdychnout po předpandemických turistických procházkách. Kdo tam nikdy nebyl, má po šik metropoli zatoužit.
Hrdinkou je dvacátnice Emily, která přilétá z amerického Chicaga, aby rok pracovala v pařížské firmě marketingově opečovávající luxusní značky.
Něco, co by se dalo nazvat prací, ale ve skutečnosti nevidíme. Seriál líčí marketing jako obor s minimální pracovní dobou, který sestává z prezentací více či méně podařených kampaní, obědového ladění vztahů s kolegy a večírků. Studenti na výměnném programu Erasmus jsou rozhodně vytíženější.
Bezprostřední, pracovitá a trochu naivní Američanka Emily ve Francii sbírá zkušenosti a poznává jinou kulturu, aniž by se vzdala té své. Její upřímnost, dobré nápady a snahu v oboru plném pracně vytvářené image, drahých kampaní a spin doctoringu líčí Darren Star jako cestu k úspěchu.
Kromě toho se ovšem Emily nachází mezi dvěma francouzskými milenci. V první řadě je jedním z nich sympatický šéfkuchař a druhým spolupracovník excentrického módního návrháře.
Emily in Paris kalkuluje s diváckými touhami po úniku z reality a sny o dobře vynášejícím, infantilně bezstarostném životě. Sociální realita, například jakékoli otázky bydlení, rodiny, barvy pleti nebo rozdílů mezi bohatými a chudými, tu zcela absentuje. Druhá řada rozšiřuje záběr jedině tím, že k Paříži přibude návštěva slunné Riviéry.
Emily in Paris je také seriál, který se snad víc než jakýkoli jiný točí kolem dávání vlastních fotek na Instagram. Ironizuje to vtipy jako: "Co se ti stalo? Vypadáš, jako kdybys přišla o followera."
Výraznější změny přináší až závěr druhé řady, kdy do práce francouzské firmy zasáhne americká manažerka, Emilyina nadřízená z Chicaga.
Také po většinu deseti nových epizod se hrdinka nachází mezi dvěma muži. "Opravdová", v liberálním ovzduší seriálu poněkud nesmyslně zapíraná láska k šéfkuchaři Gabrielovi trvá, k němu ale nově přibyl Angličan Alfie.
Emily se s ním seznámí na hodinách francouzštiny, o které však Alfie nejeví nejmenší zájem. Pouze plní povinnost vůči zaměstnavateli a k romantické, sexy a šarmantní image Paříže si zachovává suchý britský odstup, až odpor.
Tvrdí, že to je celé podařený reklamní tah - nejlépe nějaké americké "markeťačky" - a Paříž označuje za špinavé velkoměsto jako každé jiné. Jen plné nesnesitelně namyšlených Francouzů.
V jádru prostoduchá influencerka se ho snaží obměkčit a přesvědčit o opaku, čímž seriál trochu tematizuje to, na čem sám stojí. Dělá reklamu na vysněný románek v Paříži, nebo na francouzskosti parazituje?
Pravdou je oboje: nejde o parazitický, ale symbiotický vztah. Emily in Paris však především stojí na představě o carpe diem jako naleštěném luxusu, dává rovnítko mezi romantiku a drahé oblečení nebo život na vysoké noze. Zda je skutečný, nebo umělý, marketingově vytvořený, roli nehraje.
Že je to pouze spotřební obraz, nedokazují jen převážně reklamně nasnímané scény, ale hlavně nedostatek jakékoli vášně, rozporů, tělesnosti či temnoty.
V Emily in Paris jde o romantiku skoro až padesáti odstínů Paříže. V první řadě se mladá Američanka hned první den, ve scéně připomínající expozici pornografického videa, dobývá do dveří sexy souseda, protože si plete číslování poschodí.
Romantika ale v Emily in Paris zůstává bez sexu, neboť kamera důsledně dbá na to, abychom z představitelky hlavní role Lily Collinsové navzdory mnoha "odvážným" módním modelům nic nezahlédli. Intimnější scény jsou nasnímané vysloveně asexuálně. O sexu se tedy jen mluví. Zato neustále.
"Je zdánlivě banální, ale skrývá v sobě překvapení a je vlastně sofistikovaná," říká o Emily dvojznačně její pomstychtivá francouzská přítelkyně Camille. Po dvaceti půlhodinových epizodách, rozprostřených do dvou řad, nemůžeme o seriálu říct něco podobného.
Emily in Paris je korporátně promyšlený, drahý, sledovaný, nepřekvapivý a takřka pornograficky vymyšlený "produkt", který jen využívá tužby cílové divácké skupiny. Zážitek z něj je banální navenek i uvnitř.
Emily in Paris II
Tvůrce: Darren Star
Obě řady seriálu jsou k vidění na Netflixu.
