


Za doprovodu masivní a v mnoha ohledech inovativní kampaně do kin vlétl americko-finský snímek Velký Marty. V neurotickém tempu sleduje cestu hráče stolního tenisu z 50. let, který se propadá do spirály časové i finanční tísně a bezohledných ambicí.

Bratři Safdieové si coby spolurežiséři vytvořili silnou značku energických snímků, v nichž se ztracení protagonisté potýkají s existenčním i existenciálním ohrožením a pod časovým tlakem jsou nuceni sehnat značnou sumu peněz. Ať už šlo o kauci v Dobrých časech (2017), nebo o splacení dluhů gaunerům v Drahokamu (2019).
Letos se režijní duo, mající status jednoho z nejsilnějších hlasů amerického nezávislého filmu, rozdělilo. Ben Safdie natočil křehkou a pocitovou fresku Mlátička, kde se stylem i vyprávěním odklonil od dosavadní poetiky, zatímco Josh Safdie se drží pomyslných kořenů. Přispívá k tomu i fakt, že si s sebou na rozdíl od bratra vzal dosavadní tvůrčí tým, především kameramana Dariuse Khondjiho, střihače Ronalda Bronsteina (tentokrát i spoluscenárista a producent) a skladatele Daniela Lopatina.
Oba filmy vyšly pod hlavičkou uznávané značky společnosti A24, jež dokáže odvážnějším filmům dodat propagační šmrnc a punc výjimečnosti. Velký Marty, inspirovaný životem Martyho Reismana a jeho příznačně nazvanou autobiografií The Money Player: The Confessions of America's Greatest Table Tennis Player and Hustler, se opírá o ústředního herce Timothé Chalameta, jenž skrze sociální sítě a pečlivou konstrukci mediálního obrazu udělal z filmu událost. V médiích vystupoval jako jeho postava, spolupracoval s tajemným hudebníkem EsDeeKidem a kolekcí retro oblečení zasáhl i do módního průmyslu.
Tvůrci nestandardní cestou přitáhli masivní pozornost k filmu o stolním tenisu, který se odehrává v 50. letech. I když v centru děje stojí americký hráč ping pongu Marty Mauser, sportovní umění je tu až v druhém plánu. Ve skutečnosti sledujeme klasicky „safdiovské“ vyprávění o muži, který jde za hranu morálky i vlastních možností, aby se mohl zúčastnit mistrovství světa, na nějž nemá potřebné finance. Dluží, kde se dá, a nechá se požírat vlastními ambicemi i narcismem.
Charismatický mladík umí uhranout své okolí, především velkými sliby a velkohubými prohlášeními. Vše ve snaze splnit si utopický sen a stát se globální superstar. Stolní tenis ale rozhodně není celosvětovým fenoménem. Enormní popularitu zažívá jen v Japonsku, jehož reprezentant je jediným hráčem, který Martyho porazil. Motivace účastnit se šampionátu je tak dvojsečná. Na jednu stranu má být dalším dílem nekončícího boje o slávu, na straně druhé vidíme upřímnou snahu o složení pingpongového reparátu.

Marty je vynikající hráč, impulzivní a performativní, přesto maximálně soustředěný. Uvědomuje si, že sport má být také show, která ale rezignuje na sportovní výkon. Osobním životem proplouvá jako věčný nomád. Nechává za sebou mrtvoly, utíká před zodpovědností, kupí finanční i osobní dluhy a čistokrevné průšvihy. Spoléhá na chaotickou improvizaci, útěky a umění ze všeho se vylhat, což mu okolí stále méně vychází, i když drzému šarmu je jen velmi těžké odolat.
Na svou roztěkanou cestu strhává lidi z různorodých tříd, ať už jde o oddané přátele z dětství, nebo zámožného podnikatele s bývalou hereckou hvězdou. Peripetie postupně nabírají parametry pulpových historek, přičemž právě v této groteskně černohumorné pozici se filmu daří nejvíce. Safdie protagonistu tak nějak po právu trápí, neustále oddaluje jeho cíl. Klacky pod nohy si však Marty hází sám svým jednáním, zaslepený nedomýšlí následky.
Tvůrci vykazují mistrovský cit pro stupňování infarktového napětí. Během vyhrocených interakcí nás dusí velkými detaily lidských tváří s rozostřeným pozadím, jedinou možností je konfrontace. V klaustrofobním rámování se nemáme kam schovat. Kontrastem jsou pak scény z pingpongových zápasů, řešené v přehledných celcích, kde napětí pramení ze zvukového designu pulzujících míčků, pohybu hráčů a spoře se pohybujících kamer. Jako by sportovní klání bylo jediným místem, kde může Marty svobodně dýchat.
Hektickým tempem se prolíná motiv lidských ambicí – film klade otázku, co vlastně znamená být nejlepší. A zda za všechno osobní ponížení a bolest způsobenou okolím vytyčený cíl vlastně stojí. Se závěrečnou fází se však Safdie přiklání k motivu vykoupení, začíná se ptát, zda máme právo na druhou šanci. Rozuzlení je značně diskutabilní, možná až příliš smířlivé a s ohledem na dosavadní průběh neorganické.
Stejně tak se nelze ubránit dojmu, že postavy, včetně protagonisty, slouží k někdy až performativně přešponovanému napětí, jakkoli je pohlcující. Tvůrci příliš podléhají uhrančivé efektnosti na úkor niternějších témat či rozvětvenější problematiky. V druhém plánu doznívá poválečná situace, všudypřítomná přetvářka i tvrdý fakt, že peníze vládnou sportu i světu. A pokud chceme být úspěšní, musíme se tomu přizpůsobit. Nad rámec explicitně pojmenovaných skutečností ale není moc nad čím přemýšlet.
To však nic nemění na tom, že stran intenzivního filmového zážitku s takřka kokainovým akcentem nemá Velký Marty v současnosti konkurenci. Jako tísnivý, a přesto divácky velmi atraktivní ekvivalent číhajícího nervového kolapsu je film nejvděčnější. I když možná až moc.
Film
Velký Marty
Režie: Josh Safdie
Vertical Entertainment, česká premiéra 1. ledna



Bývalý polský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Lech Wałęsa je v Praze, kde přebírá Výroční cenu Liberálního institutu. Ve středečním setkání s novináři v Praze připomněl, že bezpečnost střední Evropy vznikala i díky české stopě Václava Havla. V rozhovoru zároveň upozornil, že Rusko a Čína podle něj znovu nabízejí politiku síly, před níž je třeba Evropu chránit i dnes.



Některé obchodní řetězce v Polsku stahují z pultů určité zboží související se svátkem Halloween. Činí tak v reakci na nedávné útoky v polských školách. Napsala to ve čtvrtek agentura PAP, podle níž změny v nabízeném sortimentu oznámili prodejci jako je Biedronka, Carrefour Polska, SMYK nebo Action. Z prodeje stahují například kostýmy, masky a předměty napodobující zbraně.



Vypadala jako obří světélkující medúza s chapadly, která se rozlézají po obloze. Neobvyklý úkaz v úterý překvapil pozorovatele na východě Spojených států. Jeho původ je přitom pozemský: světelnou podívanou vytvořila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která vezla zásoby a vědecké experimenty na Mezinárodní vesmírnou stanici.



Zpočátku nevinná úniková hra se v hororu Thankskilling Day záhy mění v boj o holý život. Film režisérů Petra Kubíka a JC Kováře odehrávající se v syrových industriálních prostorách bývalého ČKD se chystá do českých kin 26. listopadu. Celý byl natočen v angličtině a tvůrci od začátku počítali se záměrem vstoupit i na zahraniční trhy. Nyní snímek představuje finální trailer.



Zatímco u nohou běhali hraboši a další malí hlodavci, nad hlavami jim létaly drony, ultralehká letadla, vrtulník a jeden paraglidista. Tisícovky lidí, kteří ve čtvrtek dopoledne zaplnili strniště v okolí středočeských Liblic, však nic z toho nezajímalo. Upřeně s mobily a foťáky v rukou hleděli směrem ke dvěma červenobílým stožárům. Až krátce po jedenácté dopoledne dominanta zmizela.