Bylo to dlouhé intermezzo. Po skončení jedné etapy Avengers se - částečně i kvůli pandemickým opatřením - postavy z nejvýdělečnější hollywoodské ságy dneška na čas zabydlely v televizi a seriály jako WandaVision dokazovaly, že i tam je prostor pro hravost a invenci.
Nyní svůj samostatný film dostala původem ruská profesionální vražedkyně Black Widow v podání Scarlett Johanssonové, která ne vždy bojovala na té "správné" straně. Z napětí rusko-amerických bojůvek tvůrci vytvořili překvapivě svěží, nenápadný snímek, který sebevědomě osciluje mezi vojenským thrillerem a rodinným dramatem. S odzbrojujícím smyslem pro humor.
Australská režisérka Cate Shortlandová naposledy natočila Berlínský syndrom, v němž se na pomezí thrilleru a psychologického filmu věnovala komplikovaným vztahům mezi únoscem a obětí. Nyní vnáší kus uvěřitelné intimity i do marvelovského univerza, kde se obvykle pohybují hrdinové nadpozemských proporcí. Jenže novinka vypráví také o hledání rodinných kořenů tam, kde žádná rodina nikdy neexistovala.
Nataša Romanovová, předtím než proslula jako Black Widow, se stejně jako její mladší sestra Jelena a mnoho dívek po světě stala obětí rozsáhlé ruské akce. Jejich rodiče byli ve skutečnosti ruští agenti na tajné americké misi. A dívky skončily v "převýchovné" péči ruských pohlavárů, kteří z těch nejsilnějších trénují vražedkyně se schopnostmi i poslušností bojových strojů.
Zápletka skoro jako ze špatné bondovky. Ale v případě Black Widow provedená s neobyčejnou lehkostí. Ta začíná u hašteření mezi Natašou a její už dospělou sestrou, na kterou po mnohaletém odloučení naráží uprostřed Budapešti. Obě jsou tak trochu psanci, neboť tým Avengers je momentálně rozhádaný, a navíc v nemilosti světa. Jelena se nadto právě vymanila z područí ruských mocipánů.
Poté co si obě ženy pěstmi ukážou, že od dětských her se leccos proměnilo, ale cosi podstatného z jejich - byť umělého - sesterského vztahu zůstalo, vyráží dvojčlenné dívčí komando na sebevražedně vypadající misi proti celému Rusku.
Florence Pughová v roli Jeleny vnáší do marvelovského světa další porci nenuceného herectví. Směsí frackovitosti mladší sestry a sebevědomého projevu, který se často vejde do drobné změny výrazu, zesměšňuje pozici sestry mezi Avengers. Aniž by divák na chvíli zapochyboval, že takové kočkování patří právě k těm v jádru silným sourozeneckým vztahům.
Pro legraci jsou tu ale také další postavy. Jeden z nejdůležitějších členů Avengers Captain America vznikl jako propagandistický produkt amerických vojenských sil za druhé světové války. Snímek Black Widow ukazuje, že i Sověti během studené války vyrobili svého "supervojáka".
Hrdinu Red Guardiana ovšem stihl poněkud jiný osud. Místo slávy skončil ve vězení, kde tento pupkatý potetovaný vousáč se zlatým zubem jako na běžícím pásu poráží ostatní trestance v páce a vykládá smyšlené historky, jak v rudoarmějském kostýmu stál proti Captainu Americovi.
Škoda že ten tehdy zrovna odpočíval zmražený v ledu a doba, kdy zase ožije, byla dekády vzdálená. Ale když po čase Red Guardian zatáhne pupek a na třetí pokus dopne rudé podvlíkačky, ukáže se, že navzdory vizáži barového povaleče stále umí rozdávat rány.
Black Widow se prožene celým světem od Norska přes Maroko až po ruskou věznici uprostřed zasněžených hor. Navzdory epickým výbuchům a zábavné akci si však udržuje náladu a atmosféru menšího, takřka rodinného filmu. A vymyká se také způsobem, jakým vypráví o rodinách, byť uměle vytvořených.
Snímky o Avengers do děje často poněkud na sílu vkládaly feministický důraz. Třeba vytvořením speciální ženské jednotky uprostřed velkolepé bitvy o záchranu světa ve filmu Avengers: Infinity War.
V Black Widow ženy přirozeně hrají prim. A byť tématem v pozadí je zotročování dívek, potažmo obchod s bílým masem, nejde o konstrukt, který by do akční pohádky uměle vnášel společenský přesah, ale o další vrstvu, která postavy zbavuje černobílosti.
Režisérka Shortlandová umí zpomalit, najít místo pro scénu "rodinného setkání" po letech, kde hrdinové předstírají, že kdysi byli rodinou. Přitom je zřejmé, že jde jen o ticho před bouří, která do vachrlatých vztahových směsí přihodí další šrapnely.
Jenže už ze způsobu, jak postavy pijí vodku, lezou si na nervy a s povzdechem koulí očima nad počínáním druhého, je vidět, že i falešná rodina umí v duších zúčastněných zanechat nejen trhliny, ale též skutečná pouta.
Přitom je to stále také láskyplná pocta naivním bondovkám, v níž nechybí patřičně zkarikovaný ruský padouch a jeho komplikovaný vynález s mocí ovládnout svět. Díky této směsi nadsázky a uvěřitelnosti lze Black Widow směle pasovat na první skvělý letní blockbuster letošních prázdnin.
Black Widow
Režie: Cate Shortlandová
Falcon, česká premiéra 8. července.
