Během silvestrovského večera roku 1999 pronikne do varšavského televizního studia pistolí ozbrojený dvacetiletý mladík v kšiltovce. V přímém přenosu vyhlašování výsledků losovací soutěže se zmocní populární moderátorky a člena ochranky, s rukojmími se zamkne ve studiu a po producentce žádá, aby mohl v hlavním vysílacím čase sdělit jakési poselství.
Vysílání je okamžitě přerušeno a vyklizenou budovu obsadí speciální jednotka. Do akce jsou nasazeni i dva vyjednávači, kteří se snaží zjistit pachatelovy motivy a přimět ho, aby se vzdal. Jak večer postupuje, vyhrocená situace začne odhalovat charaktery: útočníka a jeho rukojmích, vedoucích televizních pracovníků, policejních velitelů i mladíkových nejbližších.
Výchozí situace připomene nejen hollywoodský thriller Hra peněz, ale také dnes již pozapomenutou českou televizní hru Taneční zábava, kterou v roce 1991 mnohé diváky zaskočila, ba přímo vyděsila režisérka Jitka Němcová. Její odvážný experiment měl navodit dojem, že televizní hlasatelku Marii Tomsovou v přímém přenosu přepadl ozbrojený vetřelec ve chvíli, kdy uváděla oddechovou inscenaci.
Polský film však žádnou mystifikací není. Podle slov režiséra Piąteka ještě před vznikem serveru YouTube, kde dnes každý může jednoduše hlásat své názory, došlo na různých místech světa včetně Polska k pokusům proniknout do živého vysílání. Film však žádný konkrétní nerekonstruuje.
Až divadelně komorní drama funguje především díky hercům. Hlavní roli ztvárnil devětadvacetiletý Bartosz Bielenia, který na sebe upozornil znamenitou kreací falešného kněze ve filmu Corpus Christi. Ozbrojeného útočníka ztvárňuje se zvláštní ambivalencí: v jeho podání to není ani maniakální zločinec, ani spravedlivě rozhořčený hrdina.
Bielenia bez expresivních gest věrohodně zprostředkovává rozrušenou mysl muže, v němž se mladistvá touha po vzpouře prolíná s úzkostí, bolestí a podrážděností člověka zahnaného do kouta. Působí natolik věrohodně, že dokáže vzbudit pochopení i určité sympatie u postav, které vystavil extrémním okolnostem.
Pozornost přitahuje také představitelka televizní moderátorky Magdalena Popławska, která je stejně jako Bielenia členkou varšavského divadla Nowy Teatr. Postavě narcistní primadony dodává živočišnost rozprostřenou v emocionálním vějíři od arogantní suverenity až po hysterické výbuchy.
Příběh je zasazen do doby, kdy se svět ocitl na pokraji očekávání i obav a paranoie z toho, co přinese změna letopočtu. Příhodně to zdůrazňuje chaotickou atmosféru. Tu pomáhá navodit i hermeticky uzavřený prostor televizního studia a stísněné zákulisí.
K dojmu přispívá i neuroticky těkavá kamera Michala Łuky, jež často snímá aktéry z bezprostřední blízkosti. Tvůrci do filmu začleňují i autentické záběry z polských oslav konce milénia, které doplňují dokumentárně stylizované vstupy. V nich "obyčejní" Poláci komentují mladíkovo jednání. Navzdory zpravodajským vsuvkám však film žánrově i formálně zůstává vcelku konzistentní.
Bylo by nepatřičné hledat za každou cenu paralely mezi fiktivní událostí a současným Polskem. Z některých náznaků lze ale vyvodit, že tamní společnost měla na dnešní problémy zaděláno ještě předtím, než bratři Kaczyńští před 20 lety založili konzervativní stranu Právo a spravedlnost.
Ačkoli pachatelovy motivy zůstávají neobjasněné, leccos je možné vydedukovat z jeho rozhovorů. Telefonát blízkému příteli naznačuje, že mladík je zřejmě homosexuál, což představuje výbušné téma v zemi, kde katoličtí biskupové chtějí odlišnou sexuální orientaci "léčit" takzvanou konverzní terapií.
Dialog útočníka s otcem, jenž syna namísto útěchy či podpory krutě poníží, možná vypovídá o narůstajících generačních rozporech a frustraci mladých lidí v polarizované společnosti. Akce však zároveň může mít triviálnější motivace - třeba se agresor jen snaží strhnout na sebe pozornost, protože se mu to v životě nedaří.
Ať již to byl záměr, nebo ne, skutečnost, že diváci si mladíkovy motivy k přepadení mohou vykládat odlišnými způsoby, dodává příběhu - alespoň v prvních dvou třetinách - znepokojivě nejednoznačné kontury.
Ke škodě věci ale drama zcela nenaplní potenciál. Rozuzlení se zdá uspěchané a zároveň předvídatelné, jako by tvůrci nenalezli odvahu k radikálnějšímu vyznění. Vinou nedotaženého scénáře tak protagonista nakonec zůstává doslovným rebelem bez příčiny.
Prime Time
Režie: Jakub Piątek
Film je k vidění na Netflixu.
