Recenze – Když se odnikud zjeví příšerně špatný film jako Šťastná nebo Andílek na nervy, aby po (ne)zájmu publika zase zapadl a po týdnu od premiéry se všechny rány zacelily, nezoufáme, protože takové snímky jsou neškodné.
S příchodem nových Babovřesek, vejdělkovin a vieweghovin krčíme rameny, ale nejsme v šoku, protože víme dopředu, co čekat. A na Renčovu Lídu Baarovou se můžeme dokonce zvráceně těšit, protože by s ní mohla být legrace. Špatné české filmy už máme v malíku. Jenže potom...
Scénář od držitele Českého lva, režie v rukou zručného filmaře, jenž nacvičil řemeslo u reklam a angažovanost předvedl ve svém mnohými chváleném debutu 3 sezóny v pekle, a sbor předních českých herců. Právě tehdy, kdy uváděné výchozí parametry předpokládají, když ne pěkný design nebo komfortní interiér, tak alespoň objektivně měřitelný výkon, jenže místo toho stroj nejenže nenastartuje, ale přímo před vašima očima exploduje, byste měli žádat peníze zpět.
Ponižovaní negři a zmlácení židi jsou legrační
Wilsonov je volnou adaptací knižní předlohy Michala Hvoreckého tvořící alternativní historii, v níž slovenský národ dotáhl mnohem dál ambici vytvořit národnostní stát ještě dřív, než ho pohltí Češi. Chystá se dokonce oficiálně vyhlásit připojení k Spojeným státům americkým coby evropská enkláva. Situaci ovšem komplikují sériové, možná nadpřirozené vraždy v Prešpurku, tedy Bratislavě, tedy vlastně Wilsonovu, jež na místní správu vrhají nepříznivě světlo. Potom, co si místní policie neví rady, povolá agenta z FBI (Jiří Macháček), který spolu s místním uchem (Vojtěch Dyk) a svým negrem předvede, jak vypadá vyšetřování.
Děj takřka nejde vnímat a v množství vedlejších postav a jejich vztahů, natož pak motivací, nelze udržet přehled. Nechoďme tu kolem horké kaše: Marek Epstein není moc dobrý scenárista. Českého lva získal, protože akademici podlehli řemeslu Ve stínu, rozhodně ne za kvalitu textu. Kriminálky umí ze všeho nejméně, což předvedl opakovaně ve filmu i v televizi, takže menší smysluplnost a přehled nejsou neočekávané.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
Co už překvapit může, že snímek je po okraj naplněn rasistickým, xenofobním a šovinistickým humorem té nejnižší úrovně, přičemž z tohoto humoru nic nevyplývá. A nemá vyplývat, režisér snímku Tomáš Mašín tvrdí, že při realizaci od počátku záměrně chyběla ambice na společenský nebo politický přesah, ten tedy může vyvstávat jen jaksi mimoděk.
Jinými slovy zjevně představa ponižovaného černocha, bitého žida a objektivizované ženy má být humorná ze své podstaty, což se zdá v důsledku snad ještě nešťastnější, než kdyby tvrdil, že se zobrazovanými scénami hlásí k nějaké ideologii. Když pomineme, že už samotný námět vylučuje možnost vnímat děj neutrálně (tedy jako apolitické komedie typu Adéla ještě nevečeřela, na něž se odvolává), a přistoupíme na tento deklarovaný záměr, útočí v tom případě na nejnižší pudy diváků, kteří chtějí vidět ponížení všech a všeho bez konkrétního důvodu.
A že Epstein to bere od podlahy. Češi, Slováci, Maďaři, Američani, Němci, ženy, muži, politici, policisté – všechno zobrazuje v co nejpokřivenějším zrcadle. Byla by však chyba obhajovat tento nekonečný objem terčů tvrzením, že když si tvůrce dělá neangažovaně legraci úplně ze všeho, je tím pádem „fér“ a nemůže mu být vytýkána předpojatost. Kdepak, vybít si svůj vztek na celém světě tím, že ho skrz naskrz potřu výkaly, není „fér“, naopak to legitimizuje jakoukoliv nenávist vůči čemukoliv.
Wilsonov je nesoudržný a neusledovatelný chumel nenávistného humoru a patří mezi nejhorší profesionální filmy, jež u nás po revoluci vznikly, a to čistě filmařsky, ale i morálně.
Z určitého úhlu pohledu pak Wilsonov v první řadě říká právě, že je trapné a nízké vůbec mít názor, ambice, postoj. A každá postava, jež zde má nějaké politické, náboženské nebo životní přesvědčení a snaží se něčeho dosáhnout, musí být zesměšněna a ztrestána prostě jen proto, že nedržela hubu. Hrdinou potom může být vyšetřovatel bez morálních hodnot, pronášející pouze urážky a nesmysly.
Mně je to jedno
Bývá až příliš snadné obvinit z nekvality filmu režiséra. V Česku, kde většina snímků vzniká autorsky, tím spíš. Wilsonov je však producentským filmem – vznikal způsobem typičtějším pro americkou kinematografii. Producent vybral předlohu, najal Epsteina na její přepsání, poté vybral Dyka s Macháčkem a nakonec našel Mašína, aby projekt za velmi konkrétních podmínek zrealizoval.
Mnoho věcí začne při vědomí tohoto postupu dávat smysl, především dojem, že všem na place muselo být úplně jedno, co vzniká, a nikdo neměl k projektu opravdový vztah z přesvědčení. Bez něj se obejdou američtí profesionálové, ale v našich končinách nejspíš ještě nedokážeme absenci „srdíčka“ nasimulovat.
Mašín tak může tvořit nesnesitelně pitvořivé obrazy, jež nemusí sám považovat za úplně vkusné (rozhovor s Tomášem Mašínem přineseme v následujících dnech), Epstein se nemusí ani pokoušet překročit vlastní stín a herci, jako v tuzemských komediích často, mají sice na place nejspíš ze všech těch divných kostýmů a kulis sami legraci, ale o „výkon“ se nemají potřebu starat.
Což je vysvětlení, ale ne omluva pro hmatatelnou tvůrčí rezignaci. A tenhle nesoudržný a neusledovatelný chumel nenávistného humoru skutečně patří mezi nejhorší profesionální filmy, jež u nás po revoluci vznikly, a to čistě filmařsky, ale i morálně.
Hodnocení 0 %
Chcete mít přehled o aktuálním dění v kultuře? Sledujte kulturní rubriku Aktuálně.cz na Facebooku!
