Recenze: U.N.C.L.E je krycí jméno slastné retrozábavy

Jan Gregor Jan Gregor
22. 8. 2015 12:25
Snímek je nonsens bez hloubky, dá se však při něm královsky bavit.
Krycí jméno U.N.C.L.E.
Krycí jméno U.N.C.L.E. | Foto: Warner Bros. / Freeman Ent.

Recenze - Guy Ritchie vždycky byl – a není to míněno jako urážka – něco jako Tarantino chudých. Oba jsou bytostní auteuři, kteří svůj nezaměnitelný styl a obsesivně se opakující témata vtisknou každé látce, se kterou se dostanou do styku. Oba zajímá násilí, otázka moci ve vztazích a krize mužství. Oba vypiplávají audiovizuální stránku svých filmů tak, že to hraničí s fetišismem.

Jenže zatímco ve filmech náruživého cinefila Quentina Tarantina objevují filmoví vědci odkazy a citace z nejrůznějších obskurních filmových klenotů, tvorba Guye Ritchieho se nikdy takovou sofistikovaností nevyznačovala. Poetika jeho snímků působí občas až agresivně a mnozí kritici mu právem vyčítají okázalou povrchnost.

Už proto se jeví jeho aktuální film Krycí jméno U.N.C.L.E. jako vlastně velmi příjemné překvapení. Jako by se šestačtyřicetiletý Brit s narůstajícím věkem zklidnil a vyklidnil. Z příběhu na motivy stejnojmenného špionážního seriálu z šedesátých let sálá uvolněná atmosféra. Žádnou hloubku od snímku nečekejte, naopak: ještě v žádném svém filmu se Ritchie tak slastně nepoddal přiznané prázdnotě svého fikčního světa. Čím dřív divák přistoupí na to, že se dívá na svůdně elegantní nonsens, o to větší má šanci, že se bude královsky bavit.

Že Krycí jméno U.N.C.L.E. nebude zrovna temnou storkou o depresemi a morální kocovinou zmítaných agentech na frontových liniích studené války ve stylu Johna Le Carrého, naznačuje už prolog snímku z Východního Berlína roku 1963.

Americký agent Napoleon Solo (Henry Cavill) v něm vyzvedává v nějaké zastrčené dílně německou automechaničku Gaby Tellerovou (Alicia Vikander), neteř uneseného vědce, z něhož se miliardářská rodinka italských nacistických rejdařů snaží vymámit vylepšovák na snadné sestavení jaderné bomby. Při adrenalinové honičce západního sporťáku s trabantem ale musí Napoleon ochránit Gaby před dotírajícím agentem KGB s terminátorovskou fyzičkou Iljou Kurjakinem (Armie Hammer). O to větší šok západního agenta čeká, když mu další den šéf oznámí, že důvodu globální hrozby se služby znepřátelených mocností dohodly na společné misi v Itálii a že jeho parťákem se kromě Gaby stává právě Kurjakin.

Velká část úspěchu téhle naprosto brakové a dětsky jednoduché historky spočívá v tom, že ji Ritchie vypráví v zásadě vážně a bez ironického pomrkávání. Ústřední herecká trojice přehrává daleko za hranicemi běžné karikatury, ale nehne přitom brvou.

Henry Cavill hraje svého amerického agenta jako distinguovaného gentlemana se smyslem pro suchý anglický humor, který se ale na rozdíl od Jamese Bonda víc než o ženy zajímá o svůj šatník. Armie Hammer hraje svého Rusa jako golemovskou hroudu masa plnou nezpracovaných emocí. Jeho výstupy, v nichž se marně snaží potlačovat svou agresivitu, patří ve filmu k těm nejvtipnějším. A Alicia Vikander hraje Švédku předstírající, že je Audrey Hepburn na prázdninách v Římě. Tak daleko zatím Ritchieho věkové zmoudření nešlo, že by dokázal i ženské hrdince vtisknout nějakou plnokrevnou charakteristiku.

Formálně je Krycí jméno U.N.C.L.E. plné režisérových trademarků.  Objevují se tu rychle stříhané montáže paralelních dějů,  akce odehrávající se ve split screenu v několika obrázcích na plátně najednou a jsou tu i chvíle, kdy se jeden příběhový moment odvypráví dvakrát: nejdříve s vypuštěnými, pro diváka důležitými informacemi a podruhé kompletní.

Ale největší slast nabízí spojení působivé retroatmosféry šedesátých let se skvělým hudebním podkresem, který má na svědomí Daniel Pemberton. První půlka tepe hlavně v rytmu jazzu, pak se připojují i další žánry, s nimiž máme spojená šedesátá léta. I díky práci se soundtracekm nepůsobí Krycí jméno U.N.C.L.E. jako parodie, ale spíš jako pocta filmům z oné doby podobně jako se to pravidelně daří výše zmíněnému Tarantinovi.

Ritchieho nejlepší film za hodně dlouhou dobu samozřejmě občas skřípe a obsahuje hluché momenty. Ale nabízí také scény, které v paměti zůstanou hodně dlouho. První ukazuje Solovo gurmánské vychutnávání si večeře, zatímco v druhém plánu jeho parťák bojuje ve člunu s hordou zabijáků. A druhá předkládá nevšední zakončení výslechu bývalého prominentního nacisty. Právě tyto momenty prokazují, že Ritchie je sice dostatečně infantilní tvůrce, aby mohl přežít v současném Hollywoodu, ale zároveň zůstává natolik svůj, že se nenechá spoutat pravidly mainstreamového vyprávění.

Krycí jméno U.N.C.L.E. je zároveň prostinký a zároveň příliš divný a konvencím se vyjímající film na to, aby vydělal velké peníze. Bohužel, protože s nesourodou trojicí hlavních hrdinů se dají dvě hodinky strávit velmi příjemně, a o dalším dílu série, na který je v závěru snímku krásně zaděláno, si asi bude Ritchie muset nechat jen zdát.

Hodnocení: 75%

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy