RECENZE Venuše v kožichu je lucidní hra o sexu a umění

Kamil Fila Kamil Fila
1. 4. 2014 15:18
Film Romana Polanského podle slavného erotického románu Leopolda von Sacher-Masocha je strhující a zároveň velmi lehký, inteligentní i maličko perverzní.
Emmanuelle Seigner, manželka Romana Polanského v hlavní roli filmu Venuše v kožichu.
Emmanuelle Seigner, manželka Romana Polanského v hlavní roli filmu Venuše v kožichu. | Foto: Febiofest

Recenze - Roman Polanski je už osmdesátník. Zatím poslední erotický film Hořký měsíc natočil před více než dvaceti lety, v roce 1992. Přesto v paměti diváků zůstává zafixován jako „ten starý prasák“.

Může za to především dozvuk dávného sexuálního skandálu ze 70. let, kdy byl obviněn ze znásilnění náctileté dívky. I když je kauza velmi složitá (dívka byla na onen večírek přivedena se zřejmým záměrem svou vlastní matkou) a sama oběť Polanskému dávno veřejně odpustila, táhne se s ním pověst muže, jenž nedokáže potlačit temné pudy.

Foto: FDC

Vyzývá k tomu ostatně řada jeho filmů, v nichž se objevuje šmírování, mučení, ponižování, satanismus a tak dále. Součástí Polanského image také je jistá nepokora nebo až záměrná provokace. Od koho jiného bychom tak asi mohli čekat adaptaci slavného erotického románu LEopolda von Sacher-Masocha Venuše v kožichu než právě od tohoto psance a sexuálního štvance? Zájem publika předem zaručen.

Divadelní film

Přinejmenším na festivalech se tento malý kousek dobře vyjímá. I když možná některé diváky nakonec trochu zklame, že v něm není skoro nic explicitního kromě občas odhalené bradavky. Venuše v kožichu nakonec víc zapadá mezi Polanského „divadelní“ konverzační filmy typu Smrt a dívka (1994) či nedávný Bůh masakru.

Na fyzicky i časově malé ploše se odehrává jiskřivé konverzační drama, které sice odhaluje brutalitu skrytou v lidském nitru, ale nedojde k žádnému šoku, respektive z těchto děl nevyčtete touhu šokovat. Jsou pravým opakem nedospělé snahy o skandálnost. Učí nás přijímat nepříjemné věci o sobě dospělým způsobem - a v poslední době i se stále větším nadhledem.

Venuše v kožichu je minimalistickou podívanou ve stylu jeho posledního filmu Bůh masakru. Režisér Roman Polanski si celých devadesát minut vystačí s pouhými dvěma postavami, jednou z nich je jeho vlastní žena Emmanuelle Seigner. Divadelní režisér Thomas (Mathieu Amalric) měl perný den, v pařížském divadle dělal konkurz na hlavní roli hry Venuše v kožichu dle známého románu Leopolda von Sacher-Masocha o Severinovi, jehož Wanda von Dunajew poblázní tolik, že chce být jejím sluhou... Polanski získal za Venuši v kožichu francouzského Cesara za režii. Podívejte se na ukázku.
Venuše v kožichu je minimalistickou podívanou ve stylu jeho posledního filmu Bůh masakru. Režisér Roman Polanski si celých devadesát minut vystačí s pouhými dvěma postavami, jednou z nich je jeho vlastní žena Emmanuelle Seigner. Divadelní režisér Thomas (Mathieu Amalric) měl perný den, v pařížském divadle dělal konkurz na hlavní roli hry Venuše v kožichu dle známého románu Leopolda von Sacher-Masocha o Severinovi, jehož Wanda von Dunajew poblázní tolik, že chce být jejím sluhou... Polanski získal za Venuši v kožichu francouzského Cesara za režii. Podívejte se na ukázku. | Video:

Pro Venuši v kožichu je důležité, že scénář si psal sám Polanski. Film pojednává o divadelním scenáristovi, který napsal hru podle knihy Venuše v kožichu a jemuž na zkoušku přijde neohlášeně herečka, jež se na první pohled na roli moc nehodí.

Tu hraje Polanského manželka Emmanuelle Seigner známá právě z Hořkého měsíce. V průběhu děje se pak ukazuje, že zdánlivě pitomá a už trochu odkvétající žena skutečně získává nad autorem hry nadvládu tak, jako ji získává postava ve hře nad hlavním hrdinou, do nějž se scenárista evidentně projektoval.

Připočtěme k tomu, že jeho představitel Mathieu Amalric je stylizován - především účesem, ale i některými gesty a oblečením - tak, jako vypadal mladší Polanski. Pochopitelně, takto nastavená narativní struktura překračuje pouhý rámec divadelní hry a zkoušky a nutně v divácích a divačkách vyvolává „externí“ hypotézy, nakolik je celý film sebereflexivní.

Malá domů

Ale zrovna v tomto bodě se daří Polanskému nejlepší trik. Jsme neustále sváděni k tomu číst film realisticky, doslovně a vlastně naivně. Polanski je pak v tomto vidění stejný zdánlivý diktátor, ale ve skutečnosti podléhá své manželce, která chce hrát něco, nač nemá, a on ji zároveň pyšně ukazuje světu, že na to má herecky i fyzicky a že bychom ji neměli podceňovat.

Venuše v kožichu.
Venuše v kožichu. | Foto: Febiofest

Je to tedy rodinný podnik, malá domů. A ukazuje se, že všichni režiséři a scenáristé jsou jen malí úchylové, kteří dělají umění proto, aby se prostřednictvím něj mohli beztrestně ukájet a přitom se ihned veřejně obhájit; že jen rozvíjejí otázky na téma svobody projevu a jde jim o něco mnohem hlubšího a symboličtějšího. Stejně tak se domnělá symbolická moc autorů umění nad postavami a herci prozrazuje jako omyl, neboť fakticky je autor závislý na těch, které by měl ovládat.

Jenomže – ono je to ještě mnohem složitější. Můžeme si vážně myslet, že se před námi tvůrce prostřednictvím svého filmu tak upřímně odhaluje a dává nesmyslně všanc? Neměli bychom postoupit myšlenkově o další úroveň výš, a naopak celou tu konstrukci o „projektování pudů autora do díla“ opustit a pochopit, že právě toto je ta největší hra? Že právě to nejsnazší čtení je omyl a podlehnutí síle umění, které může svobodně konstruovat jakékoli významy?

Foto: FDC

Jistě z filmu zůstává poučení, že souboj mužského a ženského principu v sobě nemá pevně danou dominantní a podřízenou pozici a může se neustále měnit. Jistě můžeme i vyčíst, že Polanski má cit na odhalování toho, co je sexismus či klišé, a nebojí se to říct o uznávaných dílech literatury - ale přitom si chce uchovat i jistý prostor k tomu, aby vše nebylo převáděno jen na politicky korektní termíny a hodnoty, které dusí svobodu vyjadřování.

Jeho filmově-divadelní Venuše v kožichu je podnětnou, inscenačně bravurně zvládnutou rozpravou nad sexualitou i uměním. Strhující a zároveň velmi lehká, inteligentní i maličko perverzní.

Dílo starého mistra, který může s publikem rozjíždět partii na více šachovnicích a téměř nedomyslitelných interpretačních patrech. I kdybychom snad nesouhlasili s některými pasážemi, výroky či celkovou stylizací, můžeme doufat, že v osmdesáti budeme podobně lucidní jako Roman Polanski.

Text vznikl původně pro rubriku Dělníci kultury na Respekt.cz.

 

Právě se děje

před 49 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy