reklama
 
 

Recenze: Remake filmu Ben Hur pohřbil starověký epos, na jedenáct Oscarů může zapomenout

25. 8. 2016 9:09
Ben Hur - trailer | Video: Paramount Pictures |  02:40
Remake slavného snímku Ben Hur z roku 1959 se do dějin zapíše pouze jako jeden z největších propadáků roku. Přes obraz je přetažený ošklivý filtr a ve filmu neexistují zapamatovatelné postavy, píše o novém snímku režiséra Timura Bekmambetova Tomáš Stejskal.

Byl jako monument. Trval tři a půl hodiny, získal jedenáct Oscarů a dnes patří k dávno vyhynulému druhu. Starověký epos Ben Hur z roku 1959 lze řadit k filmovému žánru nazývanému "meč a sandály" − k fantasy bez fantastických prvků.

A když se divák zahledí na první minuty snímku, v němž obřadně pěšky či koňmo putují zástupy postav, které vizáží i pohyby připomínají sochy, dojde mu, jak moc se ve filmovém vyprávění od té doby změnilo.

Během mnohem kratší stopáže letošní verze Bena Hura, která dnes vstupuje do kin, se po takových sošných výstupech začne stýskat.

Režisér Timur Bekmambetov, známý komiksovými filmy či upírskými fantasy, poněkud nepochopitelně prohlásil, že za dnešní neúspěch žánru historické fantasy často může fakt, že není dost realistická. A že právě jeho Ben Hur takový bude.

Pokud realismus znamená, že se kamera neustále lehce pohybuje, aby toho nebylo mnoho vidět, že je přes obraz přetažen ošklivý namodralý filtr a že ve snímku neexistují žádné zapamatovatelné postavy, lze Bekmambetovovi pogratulovat. Povedlo se.

Příběh židovského prince, který je uprostřed Římany okupovaného Jeruzaléma obviněn ze zrady a uvržen do otroctví, v původním filmu směřoval ke slavnému souboji na vozech tažených koňmi. Ten z hlediska snímání a střihu představoval unikátní počin.

I proto se původní Ben Hur zapsal do dějin kinematografie. Byť jinak patří k těm více zpochybňovaným oscarovým vítězům, protože mnohdy působí kýčovitě.

Nová verze se ale do dějin zapíše pouze jako jeden z největších propadáků roku 2016. Za první víkend utržil snímek s rozpočtem sto milionů dolarů v Americe jen něco přes jedenáct milionů dolarů. Nápad oživit dávno mrtvý žánr způsobem, v němž není jediná atraktivní věc, zjevně nepatří k životaschopným.

Filmům ze starověkého Egypta, Řecka či Říma k úspěchu často nepomohou ani zástupy fantaskně vyhlížejících bohů, jak ukázal další letošní propadák Bohové Egypta. Ben Hur může nabídnout akorát několik scén s Ježíšem, v nichž není ani náznak duchovnosti, nevýrazného hlavního představitele a pak herce Morgana Freemana s prošedivělými dredy.

Ani Freemanův medový hlas, který si bere patronaci nejen nad Benem Hurem uprchlým z otroctví a toužícím se pomstít za křivdu, ale občas poslouží také jako vypravěč celého snímku, neospravedlní, proč toto dílo vůbec vzniklo. Závěrečný závod koňských spřežení je akční standard. Divák si na něj musí počkat téměř dvě hodiny, přitom každá jejich vteřina způsobuje větší fyzickou bolest než veslování na antických galérách.

autor: Tomáš Stejskal | 25. 8. 2016 9:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama