Recenze: [email protected] chce být český Sex ve městě. Místo toho prohlubuje dno českého filmu

Martin Svoboda Martin Svoboda
30. 7. 2016 7:57
Debut Zity Marinovové netrpí jen příšerným scénářem a nesnesitelným vedením herců, ale i nedodržováním základních technických standardů obrazu a zvuku, píše Martin Svoboda o filmu s Jiřím Langmajerem coby záletným majitelem seznamky, který využívá svou agenturu k lovení jednorázových známostí.
[email protected] - trailer | Video: Falcon

U českých filmů už jsme si zvykli na jistý standard. O scénáři a tématech Teorie tygra a Padesátky se dá polemizovat donekonečna, stejně jako o nápaditosti jejich provedení, ale že jde o řemeslně zvládnuté produkce, by zpochybnil málokdo.

A dává to smysl. V digitální době se náklady na pořízení materiálu a jeho alespoň základní postprodukci snižují, takže je stále snadnější naplňovat estetické normy. Pokud má tvůrce cit pro obraz a zvuk, může obstojného audiovizuálu docílit relativně snadno. Rozhodně snadněji než v době, kdy sebemenší úprava obrazu vyžadovala návštěvu chemické laboratoře.

Proto se pak člověk nestačí divit, když přijde na film jako Seznamka (nebo tedy [email protected]), film, za který musí samozřejmě zaplatit plné vstupné, a během prvních pár vteřin zjistí, že mu jsou prezentovány záběry, jež dávali filmaři nejspíš do kupy v Malování ve Windows.

Stěží film

Seznamka se jen těžko kritizuje, protože je od samého začátku tak amatérská, na pohled odpudivá a na poslech špatně ozvučená, že jen stěží splňuje definici filmu ve smyslu „profesionální produkce“. Hranice vkusu a kvality se tu nejspíš nikdo ani nepokouší dosáhnout, proto se těžko říká, kdo měl co dělat jinak, když ne napsat rovnou „úplně všichni a úplně všechno“.

Debutující režisérka a scenáristka Zita Marinovová a rovněž debutující kameraman a střihač Jiří Markvart buď zcela ignorují postprodukční colorgrading, tedy úpravu tónu, jasu a kontrastu barev pořízených digitální kamerou, nebo si myslí, že lidé mají v šeru sytě červenou barvu a uprostřed léta je v Praze permanentně mlha jak v Reykjavíku.

Buď neumí namixovat zvukovou stopu, nebo záměrně pouští hudební doprovod tak nahlas oproti dialogům, že u diváků vyvolávají fyzickou bolest.

Oboje si může dovolit avantgardní artový filmař jako Ki-Duk Kim ve svém Stop, ale ne někdo, kdo se snaží evokovat styl katalogu IKEA a nabízí příběh tvářící se jak epizoda Sexu ve městě.

Ženy sobě

Přišla řeč na příběh. Bohužel. Máme před sebou jeden z nejhorších scénářů, jaké se za poslední dobu dostaly do kin. Sice je trochu spravedlivé, že po šovinistické Teorii tygra přichází tato báchorka, kde každých pět minut padá variace na větu „chlapi jsou všichni do jednoho prasata“, ale to lze stěží přičítat jako kladné body. Spíš to označme jako druhou stranu téže mince, kde si místo frustrovaných mužů vybíjejí energii frustrované ženy a má to být legrace.

A vybíjejí si ji stejným způsobem – své myšlenky a postoje není Marinovová schopná konstruovat na úrovni věrohodnosti, tak se uchyluje k tvorbě šílených mužských karikatur, které obývají podivný svět bezčasí, jenž sice na pohled vypadá jako náš, ale nic a nikdo se v něm nechová jako z masa a kostí.

Přičemž tým Seznamky, jak už padlo, postrádá řemeslnou zručnost i rozpočet týmu Teorie tygra, proto se nedaří mizerný scénář zakrýt. A Jiří Langmajer ztvárňuje postavu natolik za hranou, že ji už nejde označit ani jako „stereotypní“, protože i stereotypy stojí pevněji nohama na zemi, mají nějakou konzistenci a kontakt s realitou.

Když se na scéně objeví gayové (předně Petr Vondráček), už musíme pochybovat, že scenáristka někdy přišla do kontaktu s druhou lidskou bytostí (natož s homosexuálem) jinde než v amerických sitcomech.

Že zápletka o záletném manželovi, který využívá svou seznamovací agenturu k lovení jednorázovek, nedává příliš smysl, už asi není třeba dodávat. Dokonce je stěží čitelné, kdo a proč mu vlastně připravuje závěrečnou pomstu. Stejně tak nepřekvapí, že jsou do děje vkládány náhodné postavy nejspíš proto, že daný herec měl zrovna čas nebo že se z notorického sukničkáře stane ze scény na scénu romantik hledající pevný vztah.

A herci? Nejlépe hraje ve filmu Adéla Gondíková, což asi jako hodnocení postačí.

Seznamka se zkrátka nevydařila na žádné úrovni. Předvádí špatné herectví, špatné řemeslo a špatnou scenáristiku. Pokus o nadsazenou ženskou zábavu po vzoru Sexu ve městě se mění v nesnesitelnou hromadu karikatur a nevkusu.

Hodnocení: 5 %

 

Právě se děje

před 3 hodinami

České basketbalistky zahájily boje o ME výhrou v Itálii

České basketbalistky vstoupily do kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2021 vítězstvím 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie. Další zápas čeká výběr trenéra Štefana Svitka v neděli, kdy v pražské hale Královka nastoupí proti Rumunsku.

Nejlepší střelkyní hostujícího celku byla v Cagliari s 15 body Julia Reisingerová, 11 bodů přidala Kia Vaughnová a český tým tak úspěšně vykročil za čtrnáctou účastí na mistrovství Evropy za sebou. Na šampionát postoupí vítězové devíti kvalifikačních skupin a pět nejlepších celků z druhých míst.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 - skupina D:

Itálie - ČR 52:62 (19:16, 29:33, 41:44)

Nejvíce bodů: Zandalasiniová 16, Dottová 13, Bestagnová 10 - Reisingerová 15, Vaughnová 11, Elhotová 9. Fauly: 14:16. Trestné hody: 13/6 - 8/7. Trojky: 4:3. Doskoky: 35:47.

Rumunsko - Dánsko 70:55 (39:29).

Další zprávy