reklama
 
 

Recenze: Film Řbitov zviřátek zahrabává příběh Stephena Kinga do příliš mělkého hrobu

10. 4. 2019 11:28
Filmová adaptace Řbitova zviřátek nemá žádný vnitřní život. | Video: CinemArt
Román Řbitov zviřátek patří k nejtemnějšímu, co kdy napsal americký autor hororů Stephen King. Na jeho vkus je dokonce až moc temný: když si spisovatel své dílo z roku 1983 nedávno znovu přečetl, označil ho za příliš ponuré.

Morbidní vyprávěnky o tom, že někdy je lepší být mrtvý, si ale právě proto mnozí fanoušci cení víc než jiných Kingových románů. Šokuje především drastickým a bezvýchodným finále.

Nová filmová adaptace, kterou od zítřka uvedou česká kina, se skoro celou dobu snaží důstojně kráčet strašidelnými lesy knihy Stephena Kinga, jen v posledním dějství uhýbá na slepou cestu, která vede do poněkud mělkého hrobu.

Řbitov zviřátek je variací na Frankensteina, příběhem o možnosti přivést své zesnulé blízké zpět k životu. Zaměřuje se na otce rodiny, dětského doktora Louise, který se s manželkou a dvěma dětmi přistěhuje na venkov. Součástí jeho pozemku je i pohřebiště domácích mazlíčků, které stojí na kraji rozsáhlého lesa. V něm se však nachází ještě jeden, mnohem starší hřbitov. Kdo je uložen zde, vrátí se mezi živé - ale jiný, než byl dřív.

Po předloňské veleúspěšné adaptaci Kingova vrcholného románu To přichází další vlna hollywoodské kingománie. Některé z nových adaptací jsou velmi slušné, třeba internetovou videotékou Netflix distribuovaná Geraldova hra, jiné se naopak řadí k vůbec nejslabším - to je případ nedávného celovečerního výletu do mistrova fantasy eposu Temná věž. Všechno jsou to filmy, které výrazně spoléhají na sílu Kingova jména.

Dosud nejslavnější adaptace autorových děl jako Carrie režiséra Briana de Palmy ze 70. let minulého století, Osvícení od Stanleyho Kubricka nebo třeba Vykoupení z věznice Shawshank od filmaře Franka Darabonta přitom s Kingovými knihami zacházely volně a využívaly spíš silných osobností svých režisérů.

Poslední dobou se King stal značkou spojenou s jistou nostalgií - filmové To nacucané retro popkulturou 80. let je toho nejlepším dokladem. S tím se pojí i snaha adaptovat autorovy knihy co možná nejvěrněji, ovšem vyjma pasáží, které by dnešním divákům přišly kontroverzní. Tvůrci filmu To například oproti románu opominuli nechvalně známou pasáž o sexuální zkušenosti nezletilých hrdinů.

Nový snímek podle Řbitova zviřátek je vymodelovaný přesně podle tohoto vzorce. Stojí za ním dvojice režisérů Kevin Kölsch a Dennis Widmyer, která má za sebou jen poměrně dobře přijatý nezávislý horor Cena za slávu.

Kingovy předlohy se tvůrci drží celkem přesně, až do chvíle, kdy děj začíná být opravdu morbidní. Pro ty, kdo Kingovu knihu nečetli, může být sledování filmu napínavé a myšlenkově podnětné. Kdo předlohu naopak zná, brzy získá dojem, že režiséři prostě jen poněkud klopýtavě kráčejí v mistrových šlépějích.

Některé motivy, zejména hrůzy Louisovy manželky týkající se její mrtvé sestry, jsou ve filmu jen naznačené, ale nic z nich nevyplývá. Také vizuálně snímek působí trochu sterilně a zaměnitelně. Zamlžené bažiny a prastaré indiánské pohřebiště by si určitě zasloužily přízračnější ztvárnění.

Přesto je Řbitov zviřátek v zásadě solidní podívanou, kterou do velké míry táhnou herecké výkony. Ani ne tak nevýrazného Jasona Clarkea v roli Louise, spíš veterána osmdesátkových thrillerů Johna Lithgowa coby starousedlíka a Louisova souseda Judda.

Výtečný výkon podává také Jeté Laurencová, která hraje Louisovu dceru. Okolo jejího návratu z mrtvých se točí vrchol filmu a mladá herečka předvádí skutečně mrazivě přesvědčivou kreaci dětského monstra. Jenže pak autoři od Kingovy předlohy uhnou bezpečnějším směrem a právě tady se ukazuje, co je Řbitov zviřátek zač - kingovka přizpůsobená dospívajícím divákům duchařských hororů typu série V zajetí démonů.

Namísto zneklidňujícího strachu ze smrtelnosti, o němž pojednává originál, stojí spíš na laciných "lekacích" efektech a zlovolných nadpřirozených démonech ploužících se do našeho světa.

King přitom vyprávěl v podstatě tragický příběh: Louis je podobně jako baron Frankenstein schopen oživit mrtvá těla, jen své blízké na svět nedokáže plnohodnotně vrátit. Proti tomu působí konec filmu spíš jako černohumorný vtip, který nesouvisí s tím, o čem snímek až dosud vyprávěl, a nemá moc šancí zanechat hlubší stopu.

Řbitov zviřátek

Režie: Kevin Kölsch, Dennis Widmyer
CinemArt, česká distribuční premiéra 11. dubna

Celkově se nová adaptace Řbitova zviřátek příliš neliší od filmu, který podle Kingova románu vznikl v osmdesátých letech - u nás vyšel pod názvem Hřbitov domácích zvířat. V obou případech jde o sérii pohyblivých obrázků, které kopírují scény z původní knihy podobně, jako zombie napodobují gesta živých. Není z toho cítit žádný vnitřní život, jen trochu lhostejný mrtvolný chlad.

autor: Antonín Tesař | 10. 4. 2019 11:28

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama