Preview - Kultovní Godzilla je od svého vzniku v padesátých letech velkým fenoménem. Co na tom, že jde v podstatě o bezostyšnou vykrádačku amerického King-Konga naroubovanou na japonské nukleární noční můry.
V zemi vycházejícího slunce svou Gojiru milují. U západního publika to měla zmutovaná ještěrka vždy složitější a posledním hřebíčkem do rakve byl nepopulární film Rolanda Emmericha z konce století.
V domovském Japonsku vycházely další a další filmy oficiální série až do roku 2004, vesmír Godzilly se rozrostl do úctyhodných rozměrů a tamní producenti po oslavě půlstoletí série slíbili, že další dekádu žádný film nenatočí, aby načerpali síly na novou generaci příběhů.
V USA se zatím muselo čekat, než se studia rozhodnou značce opět důvěřovat po jejím zdiskreditování. Nakonec se americká strana vlastnící nevyužitá práva na vznik trilogie rozhodla kult oživit právě v dekádě japonské odmlky, což jistě není náhoda – producenti doufají, že se tamnímu publiku po jeho národním symbolu stýská a podrží tržby.
Hledají se dobří filmaři. Značka: Rychle
Po poměrně vleklé právní tahanici zapříčiněné právě nerespektováním přání studia Toho neoživovat nyní Godzillu se rozhodla studia Legendary Pictures a Warner Bros. svých 160 milionů dolarů svěřit poměrně nečekaně režisérovi Garethu Edwardsovi, jenž v roce 2010 debutoval snímkem Monsters.
Nenechte se však zmýlit názvem – nešlo o velkou hollywoodskou destrukci, nýbrž nezávislý projekt bránící se klišé blockbusterů. Vybrat pro látku vybízející k bombastickému zpracování právě jeho je spolu s angažmá Colina Trevorrowa u nového Jurského parku ukázkou zoufalé snahy producentů naverbovat novou generaci kvalitních tvůrců, kteří mainstreamu v tuto chvíli bolestně chybí.
Dlouho se tedy dalo jen hádat, co od Edwardse čekat. Stane se dalším rutinérem? Tím větší pozdvižení způsobily první upoutávky. Za zvuků odkazujících ke Kubrickově Vesmírné odyseji se rozpoutala zastřená hra příslibů a nadějí, jež další trailery vyšponovaly na maximum. Zaujme především práce se samotným monstrem a jeho impozantní velikostí v kontrastu s ostrou destrukcí.
Z herců je možná známější jen Aaron Taylor-Johnson z komiksové série Kick-Ass, civilní a přitom výrazná vizuální stránka však na sebe strhla natolik, že po slavných tvářích nikdo nepátrá. Taktovka skladatele Alexandra Desplata pak zajišťuje, že uši si snad také přijdou na své.
Dinosaurus v nové éře
Zdálo by se, že koncept Godzilly je dnes spíš zastaralý. Původně šlo o zpodobnění japonské fascinace nukleární apokalypsou, již příšera reprezentovala dvojím způsobem – za prvé sama vznikla mutací při výbuchu jaderné nálože, za druhé působila stejnou škodu.
Dnešní Godzilla, zvlášť v americkém prostředí, bude nejspíš symbolem něčeho jiného, zatím raději nerozplétejme čeho. A snad nebude symbolem nemotorným, jak se při její velikosti nabízí. To jistě záleží na ne příliš zkušeném scenáristovi Maxi Borensteinovi.
Na rozdíl od Del Torova Pacific Rimu, rovněž pracujícího s obřími monstry, se pak nezdá, že by se měl Edwards v plánu halit to retro atmosféry, trailery naopak působí dojmem moderní, tvrdé vojenské akce jak z filmů Kathryn Bigelow, samozřejmě přizpůsobené výši rozpočtu a přítomnosti nadpřirozeného tvora.
Jestli mu tento tah vyjde, se dozvíme v našich kinech 15. května.
