Postavil ostrov na ocelových pilířích a založil stát. Vypráví o něm film Netflixu

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
23. 12. 2020 11:45
Italské město Rimini, které leží na pobřeží Jaderského moře, se proslavilo jako rodiště režiséra Federica Felliniho. Roku 1968 ale vzbudilo pozornost také jako místo, v jehož blízkosti byl na malé námořní plošině v mezinárodních vodách vyhlášen nezávislý státeček Růžový ostrov. Jak k tomu došlo, vypráví italské komediální drama Rose Island, které se nově objevilo v nabídce Netflixu.

Příběh je to natolik absurdní, že ho nebylo možné vymyslet. Hraný film Rose Island vznikl podle skutečných událostí z konce 60. let minulého století, kdy si italský svobodomyslný inženýr Giorgio Rosa na uměle vybudované plošině o rozloze cca 400 metrů čtverečních splnil sen o nezávislém mikrostátě uprostřed moře. Svým způsobem tak navázal na vizi anglického humanisty Thomase Morea, popsanou začátkem 16. století ve slavné knize Utopie.

Tvůrci nahlížejí zrod Růžového ostrova pohledem jeho prezidenta Giorgia Rosy, jehož ztvárňuje známý italský herec Elio Germano. Vykreslují ho jako takřka verneovského fantastu, který žije odtržen od reality ve vlastním světě. Ten si nakonec - bez povolení úřadů - zhmotní stavbou ostrova na ocelových pilířích zapuštěných do mořského dna.

Rosa s několika přáteli na ostrově začne provozovat restauraci, bar a posléze také poštu. Tvůrci zároveň sledují jeho donkichotský boj s italskou vládou, která odmítá uznat nezávislost samozvaného státu z obav, že by tím vznikl nebezpečný precedens.

Komedie Rose Island je tak trochu naruby přetočená robinsonáda - lidé žijící na tomto "ostrově" se nechtěli dostat zpátky na pevninu, naopak hledali oázu zábavy a volnosti. V dobách sílících studentských protestů ve Francii se na ostrov sjížděli mladí z Itálie i dalších zemí. A mnozí se dokonce vzdávali svého občanství ve prospěch této "republiky".

Z filmu, který natočil devětatřicetiletý Sydney Sibilia, je znát nostalgické okouzlení érou květinových dětí i jejich vnímání svobody. Sám režisér tuto dobu nepamatuje, avšak zřejmě by ji chtěl zažít. Jeho snímek v lecčems připomíná britskou hudební komedii Piráti na vlnách z roku 2009, rovněž inspirovanou událostmi ze druhé poloviny "zlatých šedesátých".

V důsledku přísných rozhlasových regulí se roku 1966 jen těsně za hranicemi britského námořního prostoru pohybovaly lodě, z nichž vysílala ilegální rádia rockovou hudbu. Ačkoli z pirátských stanic nezaznívalo do éteru nic pobuřujícího, britský establishment je považoval za podvratné a snažil se je všemožně umlčet.

Film Rose Island je na Netflixu s českým dabingem i titulky. | Video: Netflix

Ani zakladatel Růžového ostrova víceméně nepřekračoval žádné tehdejší zákony, neboť plošinu vybudoval na "území nikoho", za hranicí šesti námořních mil od italského pobřeží.

Jeho pošetilá touha po absolutní svobodě, která neomezovala svobodu nikoho jiného, natož aby někoho ohrožovala, však pro italské křesťanskodemokratické politiky byla nepřijatelná.

K ostrovu - podle tvůrců filmu částečně i kvůli nátlaku Vatikánu - nakonec úřady vyslaly válečné námořnictvo.

Snímek, jehož atmosféru stylově dokresluje řada převážně italských písní z 60. let, prolíná komické, až groteskně výstřední situace s těmi závažnějšími, patetičtějšími i sentimentálnějšími.

Fabrizio Bentivoglio jako Franco.
Fabrizio Bentivoglio jako Franco. | Foto: Netflix

Nekonformní protagonista je nucen řešit i spletité vztahy s blízkými: se svým otcem, a především s bývalou láskou. Tu ztvárňuje mladá italská herečka Matilda De Angelisová, která do mezinárodního povědomí letos vešla díky eroticky exponované roli v americké minisérii Mělas to vědět.

Rose Island není stejně jiskřivá komedie, jako byli Piráti na vlnách. Žánrově rozevlátý příběh se trochu pomaleji rozjíždí, místy je až příliš italsky temperamentní, vedlejší postavy nechává letmo načrtnuté a ne vždy adekvátně vypointuje potenciál komických a bizarních situací.

Jedinečný sociální experiment navíc tvůrci vykreslují spíš jako extravagantní plážový klub a bujaře roztančenou diskotéku, aniž by se pokoušeli hlouběji proniknout do jeho dalších, ve skutečnosti problematičtějších aspektů.

Navzdory těmto výhradám italská komedie nabízí inteligentní oddechovou zábavu vhodnou na konec roku. Je metaforickou oslavou svobody jednotlivce, z níž vyvěrá idealistické přesvědčení, že každá doba potřebuje snílky, kteří alespoň jednou za čas zkusí změnit svět.

Rose Island

Režie: Sydney Sibilia
Film je k vidění na Netflixu.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Hertha zdolala Schalke a přiblížila se záchraně v německé lize

Fotbalisté Herthy porazili v dohrávce 31. kola německé ligy poslední Schalke 2:1 a bodovali posedmé v řadě. Berlínský tým, v jehož dresu odehrál 58 minut český reprezentant Vladimír Darida, se posunul na 13. místo a udělal důležitý krok k záchraně.

Do vedení se dostalo v 6. minutě již jistě sestupující Schalke. Amín Harít převzal na hranici šestnáctky přihrávku od Seada Kolašinace, prohnal se kolem Daridy a svou druhou brankou v sezoně otevřel skóre.

Hertha vyrovnala v 19. minutě, kdy se hlavou po standardní situaci prosadil stoper Dedryck Boyata. Obrat hostů dovršil ve druhém poločase střídající německý útočník Jessic Ngankam.

Dvě kola před koncem mají hráči Herthy na šestnáctý Bielefeld tříbodový náskok. Schalke prohrálo sedmý z posledních osmi duelů a s pouhými třinácti body uzavírá tabulku.

Německá fotbalová liga - 31. kolo:

Schalke - Hertha Berlín 1:2 (6. Harít - 19. Boyata, 74. Ngankam).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 32 23 5 4 92:40 74
2. Lipsko 32 19 7 6 57:28 64
3. Wolfsburg 32 17 9 6 57:32 60
4. Dortmund 32 18 4 10 69:44 58
5. Eintracht Frankfurt 32 15 12 5 63:48 57
6. Leverkusen 32 14 9 9 51:35 51
7. Mönchengladbach 32 12 10 10 59:52 46
8. Union Berlín 32 11 13 8 47:41 46
9. Freiburg 32 12 8 12 49:47 44
10. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
11. Hoffenheim 32 10 9 13 49:52 39
12. Mohuč 32 9 9 14 35:51 36
13. Hertha Berlín 32 8 10 14 40:50 34
14. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
15. Brémy 32 7 10 15 34:51 31
16. Bielefeld 32 8 7 17 23:51 31
17. Kolín nad Rýnem 32 7 8 17 33:60 29
18. Schalke 32 2 7 23 21:82 13
před 1 hodinou

V Praze bude sídlit středoevropský projekt na výzkum dezinformací

V Praze bude sídlit středoevropský projekt, který se zaměřuje na výzkum dezinformací. Vybrala ho Evropská komise a bude jedním z osmi stejně orientovaných středisek v Evropské unii, sdělila mluvčí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Andrea Vondráková. Odborníci z ČVUT a Univerzity Karlovy podle ní program povedou.

Středisko bude součástí evropského projektu, který bojuje s dezinformacemi. Regionální centra mají hledat způsoby odhalování a šíření dezinformací, jejich vliv na populaci a vytvářet metodiku i pro veřejné instituce. Chtějí k tomu spojit společensko-vědní a technický výzkum. Cílem je například zjišťování zkreslených informací pomocí umělé inteligence či posilování digitální a mediální gramotnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy