Glosa - Vítězný snímek letošního festivalu Sundance, který v neděli po deseti nabitých dnech skončil v Park City v Utahu, svým příkladem jasně dokázal, proč má tahle přehlídka, již před více než pětatřiceti lety založil Robert Redford a která se soustředí na vyhledávání a podporu nových talentů, smysl.
Vrátil se pro vítězství s celovečerním filmem
Osmadvacetiletý Damien Chazelle tu totiž loni získal cenu za svůj krátký film o mladém bubeníkovi posedlém touhou zdokonalit své umění. A letos se vrátil s celovečerní verzi příběhu s názvem Whiplash a okouzlil okamžitě laickou i odbornou veřejnost. Krátký film natočil Chazelle v podstatě jako promo, protože chápal, že žádný producent nebude nadšený ze syžetu o tréninku jazzového muzikanta.
Úspěch kraťasu fungoval jako povzbuzení a letos film o mladém muži (Miles Teller), který se pod vedením svého fanaticky tvrdého učitele (J.K. Simmons) pokouší obstát v těžké konkurenci ansámblu elitní konzervatoře, udržovala šeptanda už od slavnostního zahájení festivalu, na němž se promítal, mezi největšími adepty na ocenění.
Rozhodnutí poroty, která snímku Whiplash dala cenu za nejlepší drama, se proto setkalo se souhlasnými reakcemi, a film navíc získal i cenu publika.
Sám Chazelle při předávání poděkoval hercům, „díky nimž ten film funguje“ a nadšené recenze mu přizvukují. Miles Teller, který se loni ukázal v ceněné nezávislé romanci Spectacular Now, je prý jeden z nejtalentovanějších herců své generace a JK Simmons, věčný herec nezapomenutelných vedlejších rolí ve filmech jako Po přečtení spalte nebo Spiderman, vytvořil podle všeho svou životní úlohu. Jeho kreace skoro až sadisticky přísného mentora připomíná některým recenzentům nekompromisního seržanta Hartmana v Kubrickově Olověné vestě.
Nadšené ohlasy referují o Whiplashi jako o intenzivním filmu o tom, jakou cenu platí člověk za to, aby se stal ve svém oboru úspěšným a označují ho termíny jako „perverzní moderní Amadeus“ (server Craveonline.com).
Hypeu kolem filmu si nemohli nevšimnout distributoři a Whiplash už za 3 miliony dolarů koupila společnost Sony Picture Classics.
Angelina Jolie pomohla etiopskému snímku
Cenu za nejlepší americký dokument si odnesl snímek dvojice Andrew Droz Palermo a Tracy Droz Tragos Rich Hill. Vypráví o trojici chlapců z malého města se dvěma tisícovkami obyvatel, jehož název Bohatý kopec je už jen ironickým připomenutím zašlé éry. Vypráví o třech chlapcích, na jejichž rodiny dopadla ekonomická krize a oni nemají příliš šancí, jak vybřednout z neutěšených poměrů.
Etiopský film Difret získal Cenu publika za nejlepší zahraniční film. Těsně před festivalem nad ním jako výkonná producentka převzala záštitu Angelina Jolie. Když si člověk přečte dějovou anotaci, pochopí, že je to přesně její parketa.
Režisér Zeresenay Berhane Mehari natočil příběh o únosů dívek kvůli manželství. Když jedna z takto postižených mladých žen zabije svého nedobrovolného partnera, případu se ujímá mladá lidskoprávní aktivistka a právnička z Addis Abeby, která brzy zjistí, jak obtížná a nebezpečná celá kauza je.
Režisér se přitom vyvarovává jednoznačných soudů: „Kamarád si přečetl scénář a ptal se: Kdo je zloduch? Jestli v mém filmu nějaký je, tak to není žádná z postav, ale sama tradice,“ řekl pro LA Times.
Cenu za nejlepší režii a střih v kategorii dokumentů si odváží dvojice britských vizuálních umělců Iain Forsyth a Jane Pollard za filmovou esej 20 000 Days On Earth (20 000 dnů na Zemi). Popisuje jeden den v životě temného rockového barda Nicka Cavea.
Není to samozřejmě pouhý fragment ze života renesančního Australana, ale dokufikce, která se zamýšlí nad povahou tvorby a mýtem rockového umělce.
Ze Sundance k Oscarům
Mimo soutěž tu představil svůj nový film třeba John Michael McDonagh (Calvary), Michael Winterbottom (Trip To Italy) nebo Richard Linklater (Boyhood). Zejména poslední jmenovaný projekt vzbudil hodně pozornosti.
Loni Linklater v Sundance představil třetí díl své časosběrné romantické série o Jessem a Celine s názvem Před půlnocí a letos tu prezentoval další ambiciozní film, jehož koncept je založený na plynutí času. Linklater ho natáčel jedenáct let. Popisuje dospívání chlapce (Ellar Coltrane), kterému bylo na začátku natáčení sedm a na konci se v osmnácti po střední škole rozhoduje o budoucí kariéře.
Lednový festival v Sundance startuje bohatou festivalovou sezónu. Cesta po světových přehlídkách je pro většinu oceněných snímků otevřená. Bude zajímavé sledovat, jestli Whiplash stejně jako Divoká stvoření jižních krajin z předloňského roku nebo pět let starý Precious vydrží s dechem a zúročí své vítězství tím, že za necelý rok zasáhne nějakou tou nominací do oscarové sezony.
