reklama
 
 

Recenze: HBO vysílá poslední díl nového seriálu s Cumberbatchem. Je nesnesitelný i krásný

9. 6. 2018
V sobotu večer vyvrcholí seriál Patrick Melrose, jejž lze sledovat také na české HBO. Koho první epizoda nedožene k potřebě raději se vrhnout na drogy, ten nebude litovat.

Když se Patrick Melrose dozví, že mu zemřel otec, jeho mozkové synapse mají spoustu jiné práce než vstřebat smutnou novinku. Hrdina stejnojmenného pětidílného seriálu, jehož poslední část dnes odvysílá americké stanice Showtime, kterou uvidí také předplatitelé portálu české HBO, má v sobě víc drog než dobře zásobená lékárna.

Pro Melrose je otcův odchod vlastně dobrou zprávou. Ne proto, že by opojné substance z jeho hlavy vyplavily poslední zbytky lidskosti. Spíš proto, že otec byl nelida. Na to však divák přijde až později. V prvních vteřinách, prvních minutách a vlastně v celé hodině první části je pohlcen hereckými orgiemi Benedicta Cumberbatche.

Populární jednačtyřicetiletý Brit, známý především ze seriálu BBC o Sherlocku Holmesovi, svou schopnost ztvárnit manické a sociopatické postavy dovádí do míst, kam je ochoten ho následovat jen hodně oddaný fanoušek.

Patrick Melrose je bizarní "feťácká extravaganza". Intenzitou i komičností připomene snímek Terryho Gilliama nazvaný Strach a hnus v Las Vegas či nedávný opus Martina Scorseseho jménem Vlk z Wall Street.

Jenže Cumberbatch na rozdíl od hrdinů těchto snímků nehraje novináře či byznysmena se zálibou v drogách, pouze "feťáka bez minulosti". A divák nemá mnoho důvodů se na jeho směs manýrů rozmazleného fracka a depresí narkomana napojit.

Je to nešťastný start, protože od druhého dílu začíná úplně jiný seriál. Vlastně tak trochu nanovo startuje s každou další částí. Seriál vznikl adaptací pětice autobiografických románů Edwarda St. Aubyna a každý z dílů ztvárňuje jeden z nich.

Výsledkem je tak rodinná sága cestující mezi dekádami, od konce 60. let minulého století až do současnosti. Když hrdina přestane mít pocit, že nejlepší způsob trávení volného času je vstřelit si do žíly heroin zároveň s kokainem, mění se manický tón vyprávění. Rozvine se rodinné drama a zároveň jízlivé vyobrazení manýrů anglické smetánky. Rozpaky z první části seriálu mizí podobně jako opiáty z krve protagonisty, který zkouší normální život.

Ten na něj ovšem nečeká ani ve světě bez drog. Divák brzy pocítí, že běžná konverzace britské šlechty může mít na psychiku více devastující účinek než tvrdé drogy.

Seriál sleduje Patricka Melrose od privilegovaného, avšak traumatického dětství, přes závislost na návykových látkách až po konečné zotavení. | Video: HBO |  01:06

Vrcholem je noblesní večírek ve třetí epizodě za přítomnosti sestry královny Alžběty, princezny Margaret. Ta víc než člověka připomíná despotickou zrůdu. Nejen když mluví s neustálým úmyslem ponížit kohokoliv ve svém okolí, ale také, když ji kamera sleduje ve víru zábavy. I když prochází v druhém plánu, princezna vypadá jako upír plížící se za kořistí.

Díky skokům v čase mezi jednotlivými epizodami - na relativně malém seriálovém prostoru - dokáže Patrick Melrose vyobrazit lidský život z nečekaných úhlů. Ve třetí a čtvrté části Cumberbatch překvapí poměrně civilním herectvím. Už není středem pozornosti, jen součástkou v soukolí vztahů.

Sadistický otec v podání Huga Weavinga či nešťastná, utrápená a zároveň také poněkud panovačná matka, kterou skvěle hraje Jennifer Jason Leighová, spolu se svými podobně výstředními, ale též zhusta nešťastnými přáteli vytvářejí panoptikum, jež nevyhnutelně zanechá šrámy na duši každého dítěte.

"Jsou to poslední marxisté," říká ironicky Patrick Melrose na adresu rodinných přátel, když míří na snobský večírek. "Jediní ještě mají pocit, že třída je klíčem ke všemu."

Koho první epizoda nedožene k potřebě raději se vrhnout na drogy než pokračovat ve sledování této sebevzhlíživé záležitosti, ten nebude litovat. Seriál Patrick Melrose umí být jízlivý, sarkastický i civilní. Krásný i dekadentní. Jako když jedna z postav druhé části rozšlápne přezrálý fík v písčité půdě před domem a kamera na to požitkářsky hledí.

Co na tom, že někdy je za těmi opojnými obrazy poněkud prázdno. Podobné prázdno ostatně dlí také v hlavách všech těch snobů a jejich snobstvím poznamenaných potomků, o nichž seriál vypráví.

autor: Tomáš Stejskal | 9. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama