Pána prstenů, zřejmě nejdražší seriál všech dob, natočí Amazon na Novém Zélandu

Reuters Kultura Reuters, Kultura
18. 9. 2019 10:30
Chlupaté hobití nohy a špičaté elfí uši se vrátí na Nový Zéland. Společnost Amazon Studios včera oznámila, že na ostrovním státě v Tichomoří natočí očekávaný seriál ze světa Pána prstenů. Toho s příběhy spisovatele J. R. R. Tolkiena na přelomu tisíciletí spojila úspěšná filmová trilogie. Seriál, považován za nejdražší televizní projekt všech dob, chce navázat na jeho úspěch.
Novozélandská krajina na snímku z Pána prstenů: Společenstva Prstenu.
Novozélandská krajina na snímku z Pána prstenů: Společenstva Prstenu. | Foto: New Line Cinema

Amazon Studios, filmová odnož společnosti Amazon.com, hodlá odvyprávět příběhy, které předcházely těm známým ze Společenstva Prstenu, prvního dílu třísvazkového eposu zasazeného do fiktivní Středozemě.

Práva na televizní adaptaci Tolkienovy předlohy Amazon získal před dvěma roky, kdy obrazovkám kraloval fantasy seriál Hra o trůny od konkurenční HBO. Firmu žene podobná motivace, stejně jako HBO nebo Netflix má také Amazon svou placenou předplatitelskou službu Amazon Prime Video. Úspěch seriálového Pána prstenů by mohl navýšit počet platících uživatelů.

Na Novém Zélandu režisér Peter Jackson v letech 2001 až 2003 natočil trilogii Pán prstenů. Celosvětově utržila přes 3 miliardy dolarů, získala 17 cen Oscar a zvýšila zdejší turistický ruch.

"Hledali jsme lokaci, kde bychom mohli oživit prvotní krásu druhého věku Středozemě. Potřebovali jsme něco majestátního, plného čistých pobřeží, lesů a hor, a zároveň zemi špičkového vybavení, filmových studií a vysoce kvalifikovaných pracovníků," vysvětlují J. D. Payne a Patrick McKay, kteří budou sloužit jako takzvaní showrunneři seriálu, tedy vedoucí scenáristé a osoby odpovědné za každodenní tvorbu.

Projekt je nyní v předprodukční fázi. Dosud se rozhodovalo, zda vznikne ve Skotsku, což ale komplikuje nejistota ohledně brexitu, nebo na Novém Zélandu. Do jeho největšího města Aucklandu se štáb začne přesouvat v následujících měsících.

Režisér Peter Jackson se na Nový Zéland vrátil v roce 2010, kdy ve zdejších kulisách podle Tolkienovy předlohy natočil trilogii Hobit. Její vznik už poznamenaly spory s místními odbory, které hrozily bojkotem. Žádaly vyšší mzdy a lepší smluvní podmínky pro novozélandské herce.

Příjezd čaroděje Gandalfa do Kraje v prvním díle Pána prstenů: Společenstva Prstenu.
Příjezd čaroděje Gandalfa do Kraje v prvním díle Pána prstenů: Společenstva Prstenu. | Foto: New Line Cinema

Situace eskalovala, když režisér se společností Warner Bros. pohrozili, že místo Nového Zélandu natočí Hobita levněji ve východní Evropě. Novozélandská vláda nakonec změnila zákoník práce, aby filmařům zajistila klidný průběh natáčení a vyloučila možnost stávky.

Nynější seriál bude mít podle časopisu Hollywood Reporter rozpočet až 1 miliardu dolarů, a stane se tak nejdražším televizním projektem všech dob. Jeho natáčení podle britské BBC výrazně podpoří novozélandskou ekonomiku a tamní filmový průmysl. Ten se po vzniku Pána prstenů zařadil k nejmodernějším na světě, momentálně například v tamních studiích pracuje hollywoodský režisér James Cameron na pokračování své sci-fi Avatar.

Země z úspěchu Pána prstenů žije dodnes, využívá ho v propagaci svých aerolinek a modely draků nebo čarodějů dodnes vystavuje na letišti ve Wellingtonu.

"Je to prestižní projekt, o který každý stál. Pro náš filmový průmysl a naši ekonomiku představuje skvělou zprávu," uvedl Phil Twyford, novozélandský ministr hospodářského rozvoje. Země poskytuje zahraničním štábům filmové pobídky do výše 25 procent. To znamená, že stát filmařům vrací čtvrtinu peněz, které utratí u všech dodavatelů odvádějících daně na Novém Zélandu.

Amazon na seriálu spolupracuje se správci Tolkienovy pozůstalosti, vydavatelským domem HarperCollins a filmovým studiem New Line Cinema, které náleží pod křídla Warner Bros. a stálo už za trilogií Petera Jacksona. První dvě epizody natočí Španěl Juan Antonio Bayona, autor loňského Jurského světa: Zániku říše.

Podrobnosti o příběhu seriálového Pána prstenů, který má čítat 22 epizod, zatím tvůrci tají. Dosud pouze potvrdili, že se má odehrávat v průběhu takzvaného druhého věku, který čítá 3441 let a předchází událostem známým ze Společenstva Prstenu. Právě v této době například došlo ke známému ukování Prstenů moci.

Literární vědec zaměřující se na Tolkienovo dílo Tom Shippey, který na projektu spolupracuje jako odborný poradce, minulý měsíc řekl německému webu, že Amazon se snažil získat práva přímo na Tolkienovu předlohu.

Přestože dle časopisu Hollywood Reporter zaplatil správcům Tolkienovy pozůstalosti za licenci čtvrt miliardy dolarů, nakonec může příběh zasadit jen do druhého věku. To mu znemožňuje volně nakládat s většinou událostí známých z Hobita nebo Pána prstenů. Filmařům to ale naopak rozvazuje ruce, protože události z této éry Tolkien pouze načrtl v až posmrtně vydané knize Nedokončené příběhy. Česky je naposledy roku 2009 vydalo Argo.

Mapa znázorňující Středozemi v takzvaném druhém věku.
Mapa znázorňující Středozemi v takzvaném druhém věku. | Foto: Amazon Studios

Druhý věk v historii Středozemě začíná vypovězením temného pána Morgotha a končí tím, když spojenectví lidí a elfů poprvé porazí jeho služebníka Saurona. Z toho se později stane antagonista Pána prstenů.

"Správci Tolkienovy pozůstalosti budou trvat na tom, aby seriál v hlavních obrysech dodržel to, co se ve druhém věku stalo. Sauron zpustoší Eriador, posléze ho zpět zatlačí vojska Númenorejců. Pak se ale do Númenoru vrátí, získá místní na svou stranu. Tohle vše musí seriál zachovat," vypočítal tolkienovský vědec Shippey. Správci spisovatelovy pozůstalosti se k jeho výrokům odmítli vyjádřit.

Filmový kritik František Fuka v DVtv komentuje závěrečný díl filmového Hobita. Podle něj nebylo šťastné natočit ho stejně jako Pána prstenů. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 4 minutami

Dopravu na Žižkově omezí oprava ulice Jana Želivského

Technická správa komunikací (TSK) v Praze začala v sobotu na Žižkově s opravou ulici Jana Želivského mezi Basilejským náměstím a Koněvovou a práce potrvají do konce měsíce. Pro auta bude úsek ve směru na Ohradu uzavřen do středy 19. srpna, objížďka povede ulicemi Ambrožova, Jeseninova a Na Vápence. Tramvaje a autobusy MHD úsekem jezdit budou.

Podle mluvčí TSK Barbory Liškové silnice při rekonstrukci dostane tzv. tichý asfalt, který by měl v této frekventované ulici pomoci snížit hluk. "Položením takzvaného tichého asfaltu a vyrovnáním kanálů předpokládáme snížení hlučnosti v okolí této komunikace o tři až pět decibelů," uvedla před časem mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Místopředsedkyně Senátu Horská navrhuje 24. červen jako den památky vyhlazených obcí

Mezi významné dny v českém kalendáři by se měl nově zařadit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. V novele zákona o státních svátcích to navrhla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL). Na navržené datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrhem novely by se měl Senát v prvním čtení zabývat příští čtvrtek.

Podle Horské zůstává ve stínu lidických událostí nejen obec Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality na sklonku druhé světové války. Horská připomíná například vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Při akci bylo zastřeleno nebo zaživa upáleno 27 civilistů. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

USA neprosadily v Radě bezpečnosti OSN prodloužení zbrojního embarga vůči Íránu

Spojeným státům se nepodařilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit prodloužení zbrojního embarga proti Íránu. Z 15 členů se pro prodloužení kromě USA vyslovila ještě Dominikánská republika. Proti byly Rusko a Čína a zbývající země, včetně Francie, Británie a Německa, se zdržely, napsala agentura Reuters. Embargo, které je zakotveno v jaderné dohodě Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015, má vypršet v říjnu.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa prodloužení zbrojního embarga OSN vůči Íránu prosazuje již delší dobu. Míní totiž, že jeho zrušení islámské republice umožní získat zbraně, které mohou přispět k eskalaci konfliktů na Blízkém východě. Washington pohrozil, že pokud RB OSN embargo neprodlouží, spustí skrze jadernou dohodu proces k reaktivaci všech sankcí OSN vůči Íránu, včetně zbrojního embarga.

Zdroj: ČTK
Další zprávy