Praha - Do širší nominace 46 snímků se v letošním, 23. ročníku evropských filmových cen dostaly dva české tituly. O evropskou obdobu Oscarů se budou ucházet 3 sezóny v pekle v režii Tomáše Mašína a Kawasakiho růže od Jana Hřebejka.
Poměrně překvapivě mezi českými kandidáty není Protektor Marka Najbrta, kterého loni Česká filmová a televizní akademie navrhla v rekordně krátkém čase ještě před premiérou k nominaci na cizojazyčného Oscara (kde ovšem neuspěl).
Prezídium akademie doporučilo v létě coby adepty na některou z evropských trofejí tři české celovečerní hrané filmy. Kromě Mašína a Protektora předložilo evropským akademikům ještě Svěrákův animák Kuky se vrací, za dokumenty pak navrhli Katku Heleny Třeštíkové. Naopak Hřebejk v jejich oficiálním doporučení vůbec nefiguroval.
Česká republika patří do skupiny 20 zemí, které mají zároveň možnost přímé nominace jednoho hraného filmu skrze české členy evropské akademie. Už proto, že jde zároveň o české akademiky, všeobecně se předpokládalo se, že opět vyberou za Česko právě Protektora.
Okupační drama bylo v únoru na Českých lvech vyhlášeno nejlepším českým filmem; získalo šest sošek a svou cenu mu přiznali i kritici. Film 3 sezóny v pekle, který si odnesl tři Lvy, měl rozporuplnější recenze - pro část recenzentů byl příběh o revolucionáři Egonu Bondym v podání Kryštofa Hádka příliš mondénní, nebo dokonce vizuálně i myšlenkově moc napulírovaný.
I když se to neděje příliš často, teoreticky se mluvilo o tom, že by sama Evropská filmová akademie EFA mohla vzít v úvahu právě Hřebejka, jemuž se v Kawasakiho růži s Ladislavem Chudíkem coby zavilým estébákem povedlo prolomit skepsi, že budeme sledovat už jen různé pelíškovské variace.
V úvahu přicházely i snímky Dvojka a Muži v říji či "estébácká" Pouta, možná i Zemský ráj to napohled (který pobral na zahraničních festivalech několik cen).
EFA výsledky hlasování nezveřejňuje a domácí ČFTA aspoň zatím nominace nijak nekomentuje. Není tedy jasné, zda byl českými členy nakonec přímo nominován Mašín a Hřebejka si všimla sama výběrová komise evropská akademie, nebo to bylo naopak.
Každopádně k dvacítce přímo nominovaných filmů pak zvláštní komise EFA tradičně vybrala další víc než dvě desítky titulů - a jak je vidět, skutečně nedbala jen na národní doporučení.
Mezi konkurenty dvou českých snímků jsou známá a na festivalech často oceněná díla jako turecký Med, ruský film Jak jsem strávil tohle léto od Alexeje Popogrebského, Polanského The Ghost Writer (Muž ve stínu), Socialismus od Jeana-Luca Godarda, izraelsko německo francouzský Libanon, novinka Fridrika Thora Fridrikssona Mamma Gógó, irská Ondine s Colinem Farrellem nebo Lurdy (seznam všech 46 filmů najdete zde).
Užší nominace budou vyhlášeny na festivalu v Seville na začátku listopadu; jména vítězů 23. ročníku Evropských filmových cen pak uslyší 4. prosince estonský Tallinn. O své ceně hlasují na internetu také evropští diváci.
Dokumenty mají jiné systém výběru a svoje poroty, zatím tedy není jasné, zda letos postoupila Helena Třeštíková. Dokumentaristka už získala cenu Evropské filmové akademie Prix Arte pro nejlepší evropský dokument - za svůj předloňský film René, který tvoří s předchozí Marcelou a novou Katkou volnou trilogii.
Naopak v kategorii hraných filmů se Čechům "tradičně" příliš nedaří. Širší nominace 48 snímků z 25 zemí se loni stala maximem i pro Marhoulovo válečné drama Tobruk, které bylo navržené přímo a mělo devět nominací na České lvy. Do užšího výběru se před lety propracoval jen Saša Gedeon za scénář ke snímku Návrat idiota a film Babí léto Vladimíra Michálka.
Hrané i dokumentární snímky podílející se na Evropských filmových cenách 2010 musí vzniknout v evropské produkci a musí mít svou první oficiální premiéru po 1. červenci 2009 (ať už je to festival nebo kino).
Loni byl evropským filmem roku v německé Bochumi vyhlášen snímek Bílá stuha. Přestože za největšího favorita byl považován francouzský vězeňský příběh Prorok, jednoznačným vítězem se stalo kruté černobílé historické drama rakouského režiséra Michaela Hanekeho.
Prezídium ČFTA hlasovalo o letním doporučení v novém složení. Prezidentem byl zvolen Miroslav Ondříček a ředitelem Petr Vachler. Jiří Hubač je předsedou správní a Ivo Mathé předsedou dozorčí rady. V prezídiu dále jsou Jiří Bartoška, Pavel Strnad, Jan Svěrák, Ondřej Trojan, Eva Zaoralová, Jaroslav Bouček, Václav Marhoul, Alois Fišárek, Čestmír Kopecký, Jan Mattlach a Helena Třeštíková.
Členy Evropské filmové akademie za Českou republiku je celkem dvaatřicet filmařů; z nich Miloš Forman je členem čestným.
