Nový seriál s Blanchettovou: Euforický obraz 70. let a boje za rovnost žen

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
21. 4. 2020 15:55
Cate Blanchettová ve své nejnovější roli musela nosit masku, kterou jí nevyrobil žádný maskér. Coby protagonistka výtečného seriálu z produkce služby Hulu nazvaného Mrs. America, který lze u nás sledovat na HBO, herečka od prvních chvil nasazuje obrovský falešný úsměv, v němž se odráží podstatná část americké mentality. A také politiky.

Phyllis Schlaflyová byla tváří americké konzervativní politiky počátku 70. let minulého století. Bývalá královna krásy svůj široký úsměv ukazuje hned v první scéně, oblečená v plavkách s hvězdami a pruhy, představená jako J. Fred Schlaflyová, tedy křestním jménem svého manžela. Hned vzápětí však její zářící zuby přestanou být jen objektem zájmu fotografů a stanou se nebezpečnou politickou zbraní.

Seriál Mrs. America vypráví o silných ženách, které v roce 1972 bojovaly za dodatek americké ústavy zaručující rovnost mužů a žen. Schlaflyová však není jednou z nich, stojí v opačném táboře, coby zosobnění všech amerických hospodyněk a manželek, které si nechtějí nechat vnutit svět, kde by ženy musely narukovat do války ve Vietnamu. Co na tom, že nic takového tehdejší feministky nechtěly.

Autorka seriálu Dahvi Wallerová věnuje většinu první epizody právě Schlaflyové, ženě nemalých politických ambic, oportunistce, která vládne písmem i slovem a především nemalou schopností strhnout ostatní na svou stranu. Ať už politiky - pomocí čerstvě napečeného chleba -, nebo rozhašteřené kolegyně z hnutí, které hodlá zastavit progresivní feministické reformy.

Až další díly postupně představují ženy opačných názorů: vůdčí osobnost feministického hnutí Glorii Steinemovou či demokratickou kandidátku na prezidentku Shirley Chisholmovou, která se navzdory tomu, že je černoška a žena, hodlá ve volbách postavit úřadujícímu prezidentovi Richardu Nixonovi.

Jsou to dva rozdílné světy, ale tvůrci do nich pronikají s podobnou vervou. Ukazují, jak se uvnitř každého tábora lidé perou o moc, ale zároveň jak v obou vřou upřímné vášně. I díky tomuto nečernobílému pohledu se po prvních třech epizodách, které jsou aktuálně k vidění, z Mrs. America okamžitě stává kandidát na nejvýraznější televizní titul letoška.

Jeho autorka Wallerová se scenáristicky podílela na jednom z nejlépe vystavěných seriálů moderní éry Šílenci z Manhattanu. Toto až románově komplexní drama z reklamní agentury 60. let skvěle vystihovalo dobu a různé podoby tehdejší takzvané toxické maskulinity, které zdaleka nekončily tlustými doutníky a sklenkami whisky, na které není v žádnou denní dobu příliš brzy. Byla to také silná studie rozpadu jednoho chlapského ega.

Seriál Mrs. America s českými titulky je k vidění na HBO. | Video: HBO

Podobnými klady vyniká i Mrs. America, byť zde naopak ženy hrají prim. Je to nakažlivý a chytlavý obraz doby, kterou prosycují prosluněné písně hippie éry, ale kde jsou ženy stále dobré především k tomu, aby mlčely či zapisovaly velká moudra plynoucí z mužských úst.

Seriál přitom nikdy nesklouzne k tomu, aby některý tábor karikoval. Není to střet "domácích putěk" s "komunistickými lesbami", ačkoli je zřejmé, s kým tvůrci sympatizují.

Elizabeth Banksová hraje Jill Ruckelshausovou.
Elizabeth Banksová hraje Jill Ruckelshausovou. | Foto: HBO

Schlaflyová stojí u zrodu populistické politiky, jejíž následky pociťuje Amerika právě dnes. Ale seriál místo karikatury moci ukazuje její kouzlo. Nabízí obraz šarmantní vůdkyně, která dovede oslovit masy, umožňuje pochopit, proč může podobně působit třeba Donald Trump či další světoví politici.

Na druhé straně tvůrci detailně líčí, jak se ideály nespokojených žen toužících po rovnoprávnosti střetávají s pragmatickými politickými rozhodnutími. Jak když ženy rokují, v pozadí neustále postávají bílí postarší muži a čekají, až divadlo skončí, aby mohli pokračovat ve své mocenské hře.

Mrs. America je z velké části konverzační drama, ale natočené s energií hurikánu. Obyčejná porada hospodyněk uprostřed obýváku se mění v euforickou jízdu, z velké části natočenou na jediný záběr, který za zvuků písně Let the Sunshine In z muzikálu Vlasy pronásleduje protagonistky v malém pokojíku. Takhle by jiní tvůrci natáčeli šílenství na hudebním festivalu Woodstock, v tomto seriálu si podobnou energii zaslouží i sebeobyčejnější situace.

Rose Byrneová jako Gloria Steinemová.
Rose Byrneová jako Gloria Steinemová. | Foto: HBO

Ačkoli nejvíce září ta nejrozporuplnější z hrdinek v podání Cate Blanchettové - a to ze seriálu dělá tak pozoruhodnou podívanou -, skvěle hraje celý ansámbl, obsazený samými hvězdami současné kvalitní televize.

Uzo Adubaová coby prezidentská kandidátka Shirley Chisholmová ztělesňuje veškeré rozhořčení afroamerické komunity i žen, ale pod její neústupností a zásadovostí je také obří porce velkorysosti.

V závěru třetí epizody dovede pouhou přítomností na pódiu po boku mocných bílých mužů vehnat divákům slzy do tváře. Sledujeme euforický moment plný jednoty, ale zároveň s vědomím, jak posléze pokračovaly americké politické dějiny. Víme, kolik kruté ironie v tom výjevu je.

Po třetině této devítidílné série je jisté jedno. Snad žádný nový seriál letos nedovedl lapit pozornost tak rychle a s takovou lehkostí. Spolu s pátou řadou seriálu Volejte Saulovi je to momentálně to nejlepší, co lze v televizi sledovat.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy