V novince Predátor: Kořist, kterou lze od pátku vidět na českém Disney+, se bažinou místo herce Arnolda Schwarzeneggera plazí drobná dívka z kmene Komančů. Nepotřebuje svaly ani suché hlášky a stejně je hrdinkou druhého nejlepšího filmu predátorské série.
Původní film z roku 1987 patří k největší klasice akčního hororu mimo jiné kvůli své jednoduchosti. Skupina vojáků takřka mlčky prochází džunglí, zatímco je postupně likviduje mimozemský lovec v neviditelném obleku. To je celé. Jde o pravý opak většiny dnešní hollywoodské žánrové produkce, kde se neustále něco děje, zápletky se zašmodrchávají, hrdinů i padouchů bývají zástupy.
Po mnoha pokusech sérii oživit se nyní režisér Dan Trachtenberg vrací právě k té jednoduchosti. A paradoxně se tak Predátor: Kořist - coby první snímek franšízy natočený nikoli pro kina, ale přímo pro streamovací platformu - řadí kvalitou hned za originál.
Místo jihoamerické džungle na sklonku 20. století se ocitáme uprostřed amerických lesů mírného pásu, kde noha bílého muže zatím zdaleka není tak doma. Na počátku 18. století se kmen Komančů sice může obávat Evropanů, kteří stahují z kůže nejen bizony, momentálně však má větší problém: nedaleko jeho bydliště řádí puma.
Mladá bojovnice, kterou nebaví zůstat jen u znalosti kořínků a dalších ženských dovedností, se chystá na zkoušku dospělosti. A k té patří postavit se nějaké šelmě a stát se z kořisti lovcem. Toho večera se však na nebesích podivně zableskne a objeví se cosi, co hrdinka nazve hromovým ptákem. Začíná tušit, že puma bude v divočině ten nejmenší problém.
Režisér Trachtenberg vtipně využívá faktu, že do hlavní role obsadil pravý opak testosteronové modly Arnolda Schwarzeneggera. Droboučká dívka hraná Amber Midthunderovou nemá ani těžké palné zbraně, ani dlouholetý výcvik. Stále se učí zacházet s tomahawkem a v jedné scéně z první třetiny filmu je jejím největším nepřítelem bažina, aniž by se tam ještě potuloval mimozemský lovec s nadpozemskou silou a obřím arzenálem technologických vychytávek. Scéna v bažině je přitom jen jedním z momentů, kdy tvůrci skládají hravou poctu originálu.
Další osvěžení představuje westernové prostředí, kde však na rozdíl od starých hollywoodských klasik v roli divochů vystupují pouze bělošští lovci kožešin. Film je vyobrazuje jako tlupu primitivů, kterým divák v zásadě přeje, aby si s nimi Predátor pohrál, rozhodně víc než nebohým vlkům a medvědům. Ti si při střetu s bytostí zcela mimo svůj potravní řetězec vyslouží spíše lítost.
Aby bylo jasno, stále jde o trochu úsměvně zjednodušující film s až nezvykle uvědomělými Komanči. Predátor: Kořist není žádný revizionistický western přehnaných ambic, ale poměrně čistá žánrová práce, o jakých se většině akčních projektů konkurenčního Netflixu může nechat zdát.
Westernová kulisa plní atraktivní roli, v níž se může rozehrát poměrně velkolepé finále, jehož předehrou je spektakulární masakr uprostřed vypáleného lesa s až videoherními parametry. A poté už následuje hra na kočku a myš, či spíše souboj Davida s Goliášem, v němž hlavní roli hraje chytrost.
Rychlá, učenlivá dívka, která je schopná se okamžitě adaptovat, díky své křehkosti budí emoce. Pozvolna si ale začíná získávat důvěru publika coby možný rovnocenný protivník tvora, jenž trhá medvědy na cucky.
Mnoho dílů série variovalo tutéž základní chybu. Snažilo se obalit přítomnost mimozemského lovce na zemi nějakou mytologií a zapojit do děje více stran. Trachtenberg se zatím poměrně nezkušeným scenáristou Patrickem Aisonem využívají prostředí panenské přírody a nechávají mluvit spíše činy. Diváci jsou trochu v pozici lovců, kteří musí s postavami trpělivě a tiše pozorovat návyky kořisti, aby pochopili její chování. Je poměrně prosté: Predátor neloví z hladu, loví jen to, co pro něj představuje největší výzvu. Nehledá kořist a obživu, ale protivníka.
Bílí lovci z mnohem bližších končin světa vnášejí do místních lesů a bydlišť původních obyvatel směs civilizovanosti a buranství, kdežto v chování tvora z kosmu je navzdory jeho technologické vyspělosti až jakási primitivní čest. Nehledá úklady, jen čistou formu boje. Kdo s koho. Snímek o tom nemusí složitě vyprávět ústy hrdinů, dovede nám to ukázat.
Predátor: Kořist se nestane klasikou tak jako originál režiséra Johna McTiernana. Ale může se stát ukázkovým příkladem, jak má vypadat akční film produkovaný pro streamovací platformy. Není dramaturgicky nedotažený jako mnoho online projektů i od renomovaných tvůrců ani přeprodukovaný jako spousta "žánrovek" dnešního Hollywoodu.
Když se hrdinka plazí temným lesem a osnuje závěrečný plán, publikum ani nedýchá. Ví, že až se dívka postaví tváří v tvář sokovi, nepůjde o přehlídku dvou nejsilnějších kohoutů na hřišti, ale především o mazanost a dobrý plán.
Predátor: Kořist trochu připomíná japonské komiksy či animované filmy, v nichž často dobře a uvěřitelně funguje střet zdánlivě nesouměřitelných jedinců. Danu Trachtenbergovi jako by se podařilo natočit jednu z nejpovedenějších západních hraných adaptací takové kreslené předlohy. Byť ve skutečnosti žádná neexistuje. V mnoha jiných případech by útok titěrné děvenky vybavené lukem a sekerkou na šňůře proti monstru působil směšně. Tady ne. Naopak umí vyvolat úžas i slzy.
Film
Predátor: Kořist
Režie: Dan Trachtenberg
Film je k vidění na Disney+.
