Čelit rakovině může být i obohacující, říká režisér filmu s Penélope Cruz v hlavní roli

Martin Svoboda Martin Svoboda
22. 2. 2016 8:10
Režisér Julio Medem se zapsal především snímky Sex a Lucía, Milenci ze severního pólu či Zrzavá veverka. Nyní v Praze představil svůj nejnovější snímek Ma Ma v rámci festivalu španělských filmů La Película probíhajícího mezi 16. únorem a 3. březnem. Drama s Penélope Cruz v hlavní roli vypráví o ženě, jež zjišťuje, že trpí rakovinou prsu a pokouší se s ní bojovat. Ve chvíli, kdy přijme, že její snažení je marné, vzdává pokus zachránit se, ale nepropadá depresím: Upne se na touhu otěhotnět a přivést na svět nový život.
Penélope Cruz ve filmu Ma Ma
Penélope Cruz ve filmu Ma Ma | Foto: Profimedia.cz

Na tiskové projekci byl snímek představen jako něco zcela nového ve vaší tvorbě. Něco, čím začíná vaše nové období. Vnímáte ho tak i vy?

Popravdě řečeno nevím. Scénář vznikal od roku 2007, od té doby prošel mnoha změnami a na jeho tvorbě se podílela i Penélope Cruz. V současné době se pak už pohybuji jinde, než když jsem ho psal. Ma Ma mi ale připomíná filmy, které jsem tvořil v devadesátých letech třeba tím, že obsahují jen málo postav účastnících se děje. Jde ale rozhodně o současné a velmi důležité téma.

Julio Medem a Penélope Cruz
Julio Medem a Penélope Cruz | Foto: ČTK

Ve vašich filmech hraje často zásadní roli nějaká extrémní výzva, jíž postavy čelí. Smrt milence, ztráta paměti, zde nevyléčitelná nemoc. Jsou tyto extrémy něco, co vás fascinuje?

Mám svým způsobem rád extrémy, ale snažím se jejich přítomnost nevyhledávat. Tyto situace však zkrátka přicházejí samy. A má tři hlavní témata jsou proto riziko, krása a skutečně extrémy. Snažím se popisovat tragický pocit ze života. Tíhnu tedy trochu k tragédiím, které jsou postaveny před člověka a ten se s nimi musí nějak poprat. Konkrétně Ma Ma vypráví o riziku blížící se smrti, jež však samo o sobě může posílit život. Lidé, kteří umírají na rakovinu, nejsou viníci, kteří by si nemoc způsobili, rakovina pro ně představuje jakousi zápornou postavu a čelit jí může být obohacující. Hlavní hrdinka Ma Ma nevěří v nějakou transcendentnost, věří, že duše člověka přejde po smrti tam, kam si přejí živí a kam ji živí umístí. V tom nachází určité světlo jako protiklad k onomu extrému.

Hrdinka nevěří v boha, má přesto výrazné vidiny, které ji navádějí v jejím chování. Jde o pouhé halucinace, příznak nemoci, nebo něco víc?

Spíš to vnímám jako odraz jejího podvědomí než něco spirituálního. Může se také jednat o zosobnění strachu ze smrti - hrdinka pak skrze tyto vize zjišťuje, že chce přivést na svět nový život. Jde mi o to, že každý může věřit v cokoliv, naše hrdinka pak věří v život. Sice nevěří v boha a neví, kam odejde po smrti její duše jako taková, ale svému synovi se snaží vštípit, aby přijímal různé názory na svět a mohl se plnohodnotně rozvíjet. Takže i výklad tohoto je poněkud volný.

Ma Ma
Ma Ma | Foto: Aerofilms

Penélope Cruz vypadala po celou dobu stejně krásně a zdravě, jak ji běžně známe. Navíc dokázala být její postava až neuvěřitelně pozitivní. Divák by mohl nabýt dojmu, že to u člověka nemocného rakovinou není ani možné. Na druhou stranu vy jste studovaný doktor, odpovídá tedy postup její nemoci vaším znalostem?

Scénář jsme mimo jiné konzultovali s gynekology a dalšími odborníky, takže ano. Nutno pak dodat, že Penélope prochází ve filmu dvěma fázemi nemoci. Během léčení prvního nádoru snad vypadá přece jenom sešleji, musí si ostříhat vlasy, protože jí vypadávají, je bledší. Po nalezení nemoci i v druhém prsu další chemoterapii odmítne a otěhotní, takže začne opět vypadat skoro normálně. Navíc tráví čas na pláži, tudíž má zdravou barvu. Paradoxně tedy vypadá nakonec lépe, protože odmítá léčbu.

Když je řeč o odmítání léčby, nemůže být Ma Ma vnímána jako návod pro nemocné, jak se chovat v případě vlastní nemoci? Jistě ne každý film říká skrze své hrdiny, jak se mají lidé chovat, zde se ale ztotožnění nabízí.

Myslím si, že každý je strůjcem svého osudu. Hrdinka Ma Ma si už vytrpěla své a chce si svůj zbylý osud vytvářet sama pro sebe. Tím, že se rozhodně otěhotnět, přivede na svět nový život, což bere jako jakousi výměnu. Na druhou stranu proto skutečně odmítne paliativní péči a musí přijmout nevyhnutelné následky. Léčba rakoviny jistě prodlužuje život, nicméně na úkor jeho kvality a pacient pak čelí dvojí agresi: na jedné straně nemoci, na druhé léčbě. Sám nevím, jak bych se zachoval, a každý musí takové rozhodnutí učinit sám za sebe. Ale musím říct, že rozhodnutí takové, jaké učinila hrdinka, nemůžu přímo doporučit.

Ma Ma
Ma Ma | Foto: Aerofilms

Zmiňoval jste, pokud jsem to dobře pochopil, že Penélope Cruz se autorsky podílela na scénáři. Nakolik je pro vás běžné tak silně spolupracovat s herci? Jde o výsadu Cruz, nebo je to pro vás obvyklá praxe?

Penélope se sice účastnila tvorby scénáře, ale ne jako autorka. Její spolupráce spočívala v dodávání myšlenek, které jsem autorsky zpracovával výhradně já. Penélope Cruz je ale samozřejmě velmi chytrá, inteligentní žena a přinesla řadu nápadů. Jsem ale zvyklý, když třeba zkouším první verze textu, žádat herce, aby se nebáli improvizovat a scénář tak něčím obohatit. Také si s nimi povídám o jejich životě, procházíme si třeba jejich staré fotky, na základě čehož rozpracováváme hloubku postavy. Vždy jsem tímto způsobem herce zapojoval, ale konečný text tvořím sám.

Mluvili jsme o podobnostech Ma Ma s předchozí tvorbou, najdeme ale jednu výraznou odlišnost: Ve vašich předchozích dílech hraje výraznou roli lidská sexualita, prostupující rozhodnutí hrdinů. Zde je tento prvek velmi potlačen, například platonický vztah gynekologa a protagonistky působí až naivně v tomto ohledu. Jde o záměr?

Hlavní hrdinka je samozřejmě žena se vším všudy, zároveň ale matka. Jak jsem říkal, existovalo mnoho verzí scénáře a některé aspekty se postupně dostávaly do pozadí. Sexualita byla jedním z nich, původně měla být například zahrnuta explicitní milostná scéna, nakonec z ní zbyly jen náznaky. Rozhodl jsem se, že zdůrazním právě mateřskou roli hrdinky, v níž spočívá její smysl života, a jsem přesvědčený, že upozadění sexuality bylo správnou volbou. Stačí se podívat na název filmu, jenž jednak odkazuje na španělské slovo „matka“, jednak „prsa“. Jde však o prsy matky bez sexuálních konotací.

Ma Ma trailer | Video: Aerofilms
 

Právě se děje

před 9 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Příspěvek 500 korun budou od státu dostávat i společníci malých s.r.o.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Ve středu to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy