Žert je již 25. film, který se podařilo zachránit pro budoucnost s pomocí peněz od manželů Milady a Eduarda Kučerových. Miliardář a spoluzakladatel softwarové firmy Avast takto poprvé v minulé dekádě podpořil opravu klasiky české kinematografie Markety Lazarové. "My staří lidé máme rádi staré filmy. Navíc když je vidím v programu festivalu, tak vím, že budou dobré. A to u těch nových netuším," vysvětlil svou motivaci pro časopis Proč ne.
Další důvod, proč s manželkou dávají peníze na staré filmy, Kučera připojil tuto sobotu ve Varech. "Staré filmy jsou také krátké. Někdy tak krátké, že dělá potíže najít části, které z nich zmizely," zažertoval Kučera. Žert trvá 82 minut.
Jeho opravenou verzi, na které za spolupráce karlovarského festivalu, Národního filmového archivu a Státního fondu kinematografie pracovala studia Universal Production Partners a Soundsquare, ve Varech uvedl moderátor Marek Eben. Diváci snímek viděli nejen digitálně zrekonstruovaný, ale také v původní podobě z roku 1968.
Žert vypráví o studentovi Ludvíku Jahnovi, jenž ze školení pošle své dívce pohled s recesistickým textem. Z žertu napíše mimo jiné "Ať žije Trockij". Kvůli tomu je posléze vyhozen ze školy i strany a končí v pomocných technických praporech, ve vojenském vězení a na tři roky v dolech. Po letech se vrací do rodného města, aby se pomstil bývalému spolužákovi a příteli Zemánkovi, jenž mu zničil život. Rozhodnutí svést Zemánkovu ženu, rozhlasovou reportérku, už však Ludvík nezvládne proměnit ve vítěznou pomstu.
Příběh odráží totalitní dobu. Režisér Jireš s kameramanem Janem Čuříkem pomocí střihu i kompozice záběrů dosahují podobného významotvorného účinku jako Milan Kundera ve stejnojmenném románu z roku 1967, svém prvním.
Ve snímku přítomný děj v ulicích, hýřících moravskými kroji a lidovými popěvky, pod tlakem hrdinových neodbytných vzpomínek postupně stále více nahrazují retrospektivní výjevy.
Film, jenž byl oceněn v italském Sorrentu nebo španělském San Sebastiánu, na začátku normalizace skončil v pomyslném trezoru. Dnes jej kritici označují mimo jiné za polyfonickou úvahu nad bezmocí člověka v kontextu dějin. V Žertu účinkují Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermaierová, Evald Schorm nebo Jaromír Hanzlík.
Jeden z nejlepších snímků československé nové vlny 60. let patří také mezi oblíbená díla Marka Ebena. Podle něj je pozoruhodné, že všechny totalitní režimy nemají smysl pro humor. "Když vás někdo začne popotahovat za vtip, je třeba se zamyslet," poznamenal v sobotu Eben.
V posledních letech se digitální rekonstrukce dočkaly například tituly Spalovač mrtvol nebo Lásky jedné plavovlásky. Restaurovanou verzi Žertu začnou česká kina promítat 14. července, online ji lze zhlédnout ve videotéce Voyo nebo si ji půjčit za 65 korun na Aerovod.cz.
