K čemu důvody, když máš heroin? Ikonický film Trainspotting slaví 30 let od premiéry

„Vyber si život. Vyber si kariéru. Vyber si rodinu. Vyber si zasraně velkou televizi. Vyber si pračku, bouráky, přehrávače a elektrický otvíráky na konzervy. Vyber si zdraví, nízkej cholesterol a zdravotní pojištění. Vyber si hypotéku s pevnou úrokovou sazbou. Vyber si startovací byt. Vyber si kamarády. Vyber si volnočasový oblečení a sladěný kufry… Vyber si život. Ale proč bych měl chtít tenhle život? Já nevolím život. Já volím něco jinýho. A důvody? Nejsou důvody. K čemu jsou důvody, když máš heroin?“

Tímto monologem začíná film, před kterým konzervativní politici (konkrétně např. Bob Dole) varovali jako před dílem, které romantizuje užívání tvrdých drog. Jenže pak vyšlo najevo, že Dole Trainspotting ve skutečnosti nikdy neviděl.

Zobrazit
6 fotografií

Záchodová mísa a mrtvé batole

Trainspotting užívání drog neoslavuje. Přestože první vteřiny filmu pomalu vyzývají ke vpíchnutí látky, která všechnu marnost hledání smyslu života, mládí, stáří a konzumu vyřeší, další kultovní scény předávají zcela odlišnou zprávu.

Ta první je vstup hlavní postavy jménem Mark Renton (Ewan McGregor) do „nejhorší toalety ve Skotsku“. Extrémně znečištěná záchodová mísa, ve které herec v roli Marka potřeboval vylovit opiové čípky, byla ve skutečnosti pomazaná poměrně voňavou čokoládovou pěnou. Přesto si právě z těchto záběrů divák odnesl, že „heroinovou zácpu“ (ani její nutkavé uvolnění) asi rozhodně zažít nechce. Scéna si vysloužila i murál na stěně domu v Glasgow s Rentonovou citací: „It’s shite being Scottish.“

„Když jsem tuhle scénu ukazoval svým dětem, myslel jsem, že to bude docela zábava,“ vzpomínal McGregor v Show Grahama Nortona. „Pak jsem si ale uvědomil, čeho se to dopouštím. Moje desetiletá dcera se zděsila, co že je to její otec vlastně zač. Následně jsem jí chtěl vysvětlit, proč jsem do toho záchodu zaplul, no a bylo to ještě horší,“ smál se.

Druhá legendární scéna je bezpochyby ta, kdy se Rentonovi v těžkých abstinenčních příznacích po stropě promenuje mrtvé batole. Záliba režiséra Dannyho Boylea ve filmech, jako je Vymítač ďábla nebo Mechanický pomeranč, je očividná. Trainspotting není horor. Ale jsou to právě tyto záběry, kvůli kterým někteří diváci dodnes rekapitulují: „Zkusil jsem v životě lecjaké drogy. Ale kvůli tomuhle filmu nikdy ne heroin. Ten film zachránil život milionům lidí,“ sdílejí na sociálních sítích britské společnosti BBC, která třicetileté výročí uvedení filmu do kin připomíná.

Výjimečný soundtrack, který Oasis propásli

Trainspotting nepoučuje, nesoudí. Občas pobaví, občas na dřeň znechutí nebo vyděsí. Neútočí lacinými triky, ale drsnou realitou, která se nekontrolovaně mísí s extází na tripu. Filmu pomáhá nápaditá kamera, střih a tep výjimečného soundtracku. Kniha Irvina Welshe (který si ve filmu zahrál drogového dealera) poskytla Dannymu Boylovi narativ pro snímek, který byl stejně tak o drogách jako o hudbě; shodují se hudební fajnšmekři. Společnost Iggyho Popa, Lou Reeda, Primal Scream, Blur, Pulp nebo Underworld, které slyšíme na soundtracku, si nechali ujít Oasis, protože si údajně mysleli, že se točí nějaký nudný film o nerdech, co koukají na vlaky. A tak nabídku spolupráce odmítli.

„Dialogy a všechno je na tom filmu skvělé. Lidi v Británii tu ironii pochopí, ale Američani nemají šanci,“ nechal se po premiéře slyšet Noel Gallagher z Oasis. „Já jsem z Manchesteru, rozumím místní kultuře a subkultuře, ale střední třída v Americe? A ten skotský přízvuk? Občas to nedávám ani já,“ smál se Gallagher. Američané si snímek nakonec oblíbili stejně jako zbytek Evropy. Ale pro promítání v amerických kinech byla z filmu vystřižena sexuální scéna Rentona a školačky Diane (Kelly Mcdonaldová). Pro ni byla tato role vůbec první filmová.

Varovný plakát a nadčasovost

Nikdo z hlavní pětice herců neměl v té době tzv. provařený obličej, o to překvapivější byla finální podoba filmového plakátu. „Filmoví distributoři chtěli něco, co by film určitým způsobem ukotvilo na trhu blízkém hudební scéně,“ říká Rob O’Connor, majitel studia Stylorouge, které vytvořilo původní kampaň k filmu Trainspotting. „Za žádnou cenu jsme nechtěli, aby plakát vypadal jako jakýkoli jiný, který jste do té doby mohli vidět.“

Související

Lynch byl vášnivým šiřitelem transcendentální meditace. Režisér by oslavil 80 let

Fotky pro plakát vznikly poslední den natáčení, kdy na hercích bylo (i díky jejich vyčerpání) vidět, že se na několik týdnů opravdu převtělili do kůže feťáků. Jasně oranžová barva nápisu má evokovat varování před nebezpečnými látkami nebo léky na předpis.

Síla Trainspottingu vždycky spočívala v tom, že není „jen“ filmem o drogově závislých. Přestože vyvezl Británii do světa, bere si do úst Margaret Thatcherovou a v době svého vzniku ukázal nám na východě, jak bezútěšný může být život v zemi, ke které vzhlížíme, není Trainspotting pouhou reflexí své doby nebo jedné generace. Témata jako potlačovaná (homo)sexuální touha, agrese, bezvýchodnost, deprese, úlety na jednu noc, morálka, přátelství nebo závislost jsou dnes stejně aktuální jako před třiceti lety. Ostatně na sever od Londýna dodnes létají v hospodách skleničky, podobně jako tehdy se mladá generace shoduje, že svět hoří, a taky dost často „volí něco jinýho“.