Obvyklá otázka "kdo je vrah?" v snímku Na nože, který je poctou klasickým anglickým detektivkám, nabývá mnoha podob. A také patřičně komediálních proporcí. Americký režisér a scenárista Rian Johnson se proto svými zdařilými hrátkami s detektivním žánrem mnohem spíš ptá: kdo bude dědit?
Rian Johnson miluje populární žánry. A přitom po celou tvůrčí kariéru jim tu lásku projevuje různými naschvály. Ve 12 let staré podrazácké komedii Bratři Bloomovi, kterou v Hollywoodu debutoval, podváděl diváky s podobnou vervou, jako postavy samy sebe.
Ve sci-fi snímku Looper skákal Bruce Willis v čase tak nepředvídatelně, že se svět blízké budoucnosti spíše rozpadal, než aby před očima publika vznikal. A dokonce i ve svém předposledním filmu, tři roky starém prostředním dílu nové trilogie Star Wars: Poslední z Jediů, si režisér dovolil podvracet některé zvyklosti slavné sci-fi ságy. K pobavení mnohých a nelibosti především té rigidnější části fanoušků Hvězdných válek, jimž někdo sáhl na svátost.
Nyní se šestačtyřicetiletý Johnson vrací s menším projektem Na nože, kde mu "pod kudlou" skončil příběh v duchu knih Agathy Christie. Tradiční detektivku, v níž se spletitě pátrá po tom, kdo zločin provedl, filmař obnažil až na kost. A přitom zůstal maximálně věrný podstatě.
Staromilství si tu podává ruku s ryze současnými vypravěčskými hrátkami a na Johnsonově podání je skvělé především to, jak mnohá pravidla zdánlivě staví na hlavu, ale zároveň jim zůstává maximálně věrný.
Když se v domě zesnulého spisovatele Harlana Thrombeyho hraného Christopherem Plummerem sejde celé příbuzenstvo a také služebná Marta, dvě věci se zdají jisté. Harlan si podřízl hrdlo vlastní rukou a neměl k tomu žádný zjevný motiv.
Dvojice detektivů se pouští do zdánlivě rutinního výslechu rodiny, tedy všech, kdo se předešlého dne zúčastnili oslavy nebožtíkových 85. narozenin. Ale něco tady nehraje. Nebo vlastně hraje. Od prvních chvil zpovědi členů rodiny přerušuje občasné brnknutí do klávesy klavíru, schovaného vzadu v místnosti. Oním tichým, tajuplným pozorovatelem dění je soukromý detektiv Benoit Blanc, kterého s chutí - včetně legračně přehrávaného přízvuku - hraje Daniel Craig. A záhady se začínají vršit.
Kdo zaplatil tohoto geniálního vyšetřovatele, který není obdařen impozantním knírem, ale stejně v něm nelze nevidět podobnost se slavným Herculem Poirotem? K čemu došlo během večera, kdy služebná Marta s Harlanem trávila jeho poslední chvilky na tomto světě? Jaké rozhodnutí týkající se svého potomstva Harlan v průběhu večírku učinil?
Režisér Johnson velmi brzy odhalí odpovědi přinejmenším na některé klíčové otázky. Zato s načasováním dalších a dalších otazníků nepospíchá a až do konce drží diváky v nejistotě, co a proč se stalo - byť publikum může mít dlouho pocit, že toho ví víc než většina postav a přítomní detektivové.
Režisér si to se svými výtečně vybranými herci zjevně užívá. Oproti klasickým detektivkám nabízí mnohem komediálnější zápletku, založenou na konfrontacích uvnitř rodiny plné zbohatlických výstředníků či ctitelů Donalda Trumpa, ale nikdy se nedostává až na rovinu parodie.
Naopak se mu daří vyprávět o aktuálních věcech, a to především skrze vztahy bohaté rodiny k přistěhovalkyni Martě, která v příběhu hraje klíčovou roli. A spolu s ní také otázka: kdo zdědí majetek zesnulého milionáře?
Na nože je snímek, který se nebojí bizarních gagů. Protagonistu, detektiva Blanka, proměňuje v komickou figuru, která neklame tělem doslova jako jeho zavalitý knírkatý předchůdce Poirot, přesto se občas pohybuje trochu "po columbovsku" - až diváka napadá, jestli to je opravdu geniální detektiv, nebo spíš tak trochu ňouma.
Ke konci možná celá povedená rodinka až příliš karikaturně připomíná klan harpyjí, jimž jde jen o peníze, i tato proměna má ale ve vyprávění své místo.
Je radost vidět film, který s oblíbeným žánrem dělá psí kusy a zároveň před jeho pravidly s úctou smeká. Tím spíš, že poslední podobnou detektivkou v kinech byla před třemi lety nepovedená adaptace Vraždy v Orient expresu, z níž v hlavě zůstal pouze neforemný obří knír režiséra a představitele Hercula Poirota Kennetha Branagha.
Ten se ve výpravném dramatu pokoušel nefunkčně proměnit hrdinu ze zavalitého detektiva v moderního dobrodruha v duchu současných seriálových i filmových příběhů Sherlocka Holmese.
Rian Johnson se ve snímku Na nože k duchu detektivních příběhů po vzoru Agathy Christie přibližuje mnohem věrněji. Přitom se nebojí s nimi zatřást v základech.
Na nože
Scénář a režie: Rian Johnson
Vertical Ent., česká distribuční premiéra 9. ledna.