Glosa: Bába z ledu vyrazí bojovat o Oscary. Prohraje, jako by prohrál každý český film

Martin Svoboda Martin Svoboda
14. 9. 2017 16:11
Česká kinematografie není v postavení, aby mohla očekávat Oscara. Na to je potřeba stabilní prestiž, festivalová aktivita a velká jména. Je vlastně jedno, koho akademici pošlou do boje. A je tedy i jedno, když se leckdy mýlí. Třeba loni, když místo Já, Olga Hepnarová upřednostnili Ztraceni v Mnichově. Letos mohli kalkulovat se zavedeným jménem Jana Svěráka, který už Oscara má, ale ani Po strništi bos by nemělo velkou šanci.
Bába z ledu
Bába z ledu | Foto: Falcon

Česká filmová a televizní akademie vybrala coby tuzemského kandidáta na letošního Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film snímek Bohdana Slámy Bába z ledu. Ten Oscara samozřejmě nevyhraje, stejně jako by ho nevyhrál žádný jiný letošní český film.

Nemá to nic společného s tím, jak je, či není Bába z ledu "dobrá". Oscary nevyhrávají filmy jednoduše podle toho, jak jsou povedené, nebylo tomu tak nikdy. Kvalita samozřejmě hraje při volbě amerických akademiků svou roli, ale krom toho se nedá opomenout ještě politika, společenská poptávka a prestiž tvůrců a u této kategorie i prestiž zemí. Nejde tu o snahu Oscary nějak demaskovat - takový je princip všech mainstreamových cen.

Soška za nejlepší neanglicky mluvený film je pak hrou gest tím spíš, protože Američané se o neanglicky mluvené filmy zajímají pramálo. Tohoto Oscara proto udílejí takřka výhradně s tím, aby připadl nějakému uznávanému velikánovi (Láska Michaela Hanekeho v roce 2013), nebo byl politickým gestem (loňský íránský Klient). Komentátoři často pochybují, že se hlasující vůbec dívají na celou nominovanou pětici, natož širší výběr.

Debata, jestli šlo u Báby z ledu ze strany České filmové a televizní akademie o dobrou, nebo špatnou volbu, je tedy čistě virtuální a vlastně bezpředmětná. Aby byl příští rok nebo v dohledné době kterýkoliv český film kandidátem na Oscara, musel by mít za sebou buď celoroční objíždění nejprestižnějších světových festivalů, nebo by musel Donald Trump vyhlásit Česku nukleární válku.

Protože s obojím lze počítat zhruba se stejnou pravděpodobností, je nakonec opět leda gestem, koho ze svých přátel a kolegů čeští akademici do souboje oficiálně pošlou. Loňské upřednostnění Ztraceni v Mnichově oproti Já, Olga Hepnarová bylo sice v rámci "oscarového vkusu" objektivně mylné, ale i tehdy platilo, že konečný důsledek byl nulový - ani "oscarovější" Olga by neměla šanci.

Letos může překvapit snad jen, že nebyl vyslán snímek Jana Svěráka Po strništi bos - přece jen Svěrák má Oscara za Kolju, takže by se jevil jako logická volba. Upřednostnění Bohdana Slámy, jenž má nyní nepochybně "světovější" jméno než Svěrák uzavřený v národní komerci, ale svým způsobem dává smysl. Vzhledem k mrazivému přijetí Hřebejkova Zahradnictví se mnoho jiných voleb nenabízí.

Za problém by šlo považovat, že Bába z ledu je film, jehož poetika a záběr jsou zcela mimo mainstreamové Oscary. Jde o výrazné autorské dílo, o němž se dá seriózně debatovat, ceny Americké filmové akademie však nejsou prostorem k diskuzi o artu. Čeští akademici nemohou být tak neznalí, aby si to neuvědomovali, možná tedy chtěli v té velké hře gest vyslat své vlastní, a sice: "My se vám zavděčit nepotřebujeme." Nebo se rozhodli prostě udělat radost Bohdanu Slámovi. Nakonec se dá vrátit k úvodní tezi, a sice, že na tom nakonec moc nezáleží, protože šance upoutat pozornost jsou tak i tak nulové.

Možná se vyznění textu jeví výhradně v neprospěch Oscarů, jež povrchně nedohlédnou za pozlátko prestiže a velkých jmen. Na druhou stranu se dá ptát, proč česká kinematografie ono "pozlátko" dobré pověsti a konzistentní kvality není schopná vybudovat? Proč se jí coby celku nedaří vstoupit na světové festivaly, a tím jednotlivým filmům budovat lepší podmínky? Na rozdíl od Polska, Maďarska, Rumunska a dalších zcela srovnatelných zemí, jejichž kinematografie má světový zvuk? Jde o složité otázky směřující k celé struktuře vzniku filmů od podpory přes výrobu po distribuci. Jisté je jen jedno - nemohou za to Američani.

Filmový kritik Kamil Fila hodnotí udílení letošních Oscarů, na kterých došlo k záměně v kategorii Nejlepší film. | Video: Kamil Fila
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy