V Bábě z ledu a Švejkovi pro mě autorsky není rozdíl. Peníze jsou jen věc výpravy, říká Bohdan Sláma

Martin Svoboda Martin Svoboda
1. 3. 2017 16:00
Bába z ledu je nový film Bohdana Slámy. Bezprostředně po projekci zodpověděl několik otázek o tom, jak pracuje s diváky a jak našel skvělého dětského herce Daniela Vízka.
Foto: Jiří Herman / www.hermina.cz

Bába z ledu se mi jeví jako malý film, přijde mi, že se najednou objevila jakoby odnikud, aniž bych o ní slyšel. V souvislosti s vámi se teď řeší hlavně Švejk. Šlo o rychlejší projekt?
Absolutně ne, naopak. Pracoval jsem na ní čtyři roky, vnímal jsem ji jako svůj plnohodnotný, v tuhle chvíli hlavní autorský film.

Jeden z nejsilnějších dojmů bezprostředně po zhlédnutí je vzpomínka na dětského herce Daniela Vízka.
Ano, jde o jeho první filmovou roli, našli jsme ho díky konkurzu. Má velký dar herecké inteligence.

Co mě překvapilo, že nepůsobí jako tolik jiných dětských herců, kteří se projevují intuitivně, ale jako by opravdu hrál v pravém slova smyslu.
Rozhodně. Jde právě o důsledek oné herecké inteligence. Každé gesto a každý pohled u něj byly řízené, přemýšlel o nich, a přitom nepůsobí strojeně. Někdo to tak má, hned jak se poprvé postaví poprvé před kameru, někdy dokonce i děti. Danovi jsem všechno vysvětlil, jak jsem cítil, a on neměl problém mě plně pochopit a zahrát, co bylo nutné.

Takže nejdete cestou Jana Svěráka, jenž své dětské herce podle svých slov "obelhává", scény jim popisuje jinak, než jak budou vypadat ve filmu, a dává jim odlišné motivace, aby pouze fyzicky a vlastně nevědomě odehráli, co je potřeba. Vyprávěl to zrovna nedávno při představování Po strništi bos.
Nevím, jak staré děti tam má, ale já mám štěstí, že jsem zatím nepracoval s těmi nejmenšími, které nechápou psychologické souvislosti. Myslím, že dítě nad sedm let už je dostatečně rozvinuté, a pokud je dobře vybráno a má herecký talent, dá se už s ním pracovat jako s plnohodnotným kolegou - žádné obelhávání.

Má Daniel potenciál, aby v něm ten talent zůstal? Říká se, že dětští herci o talent často přijdou, když vyrůstají.
Nemůžu předvídat jeho osud. Mnohokrát jsem už pracoval s neherci, nemuselo jít nutně o děti, klidně o teenagery nebo o dospělé, kteří sice byli dobří, ale pak už nedostali příležitost a nestali se z nich herci. Pokud bude mít ambici pokračovat, bude asi záležet právě na příležitostech, k nimž se dostane.

Daniel má štěstí na normální rodiče. Určitě nepropadnou nutnosti ho teď tahat po castingových agenturách, aby ho za každou cenu vecpali do branže. U takových dětí pak hrozí určitý "nepřirozený vývoj". Danielovi přeju, aby se svobodně rozhodl, co chce dělat, a ať půjde o herectví, nebo něco jiného, aby se mu to podařilo.

Nemyslím to špatně, ale zeptal bych se, komu je film jako Bába z ledu určen? Jde o film pomalý, ale pořád se jedná o komedii. Zdá se mi, že se vyhýbá jak škatulkám komerčních filmů, tak i artu.
Tomu, kdo ho bude ochoten a schopen vnímat. Nezáleží na věku, nezáleží na sociálním postavení - tak já neuvažuju. Jde o film o rodinných vztazích, o vztazích matky a jejích dětí, tedy o obecná témata, týkající se všech.

Jako režisér a scenárista tedy neuvažujete nějak specificky o svém divákovi?
Ne. Leda do té míry, že o něm uvažuju jako o rovnocenném partnerovi, kterému vyprávím příběh tak, aby ho pochopil. O různých "druzích diváka" ale nespekuluju. Doufám, že je Bába pro všechny, že jde o dobrý rodinný film. Proto je v něm tolik postav různého věku, aby se na dění mohly dívat z různé perspektivy a zpřístupnily tak vyprávění odpovídajícím skupinám publika.

Patříte mezi režiséry relativně známé i mimo Česko. Myslíte i na zahraniční publikum?
Beru to tak, že film má fungovat všude na světě. Nejsem schopný odhadnout ohlas na světovém uvedení, to nás teprve čeká, ale moje ambice je, aby byl film pochopitelný kdekoliv a pro kohokoliv.

Když se podíváme na postavy, má jít o realistické lidi, nebo archetypy? Sám jsem si tím nebyl jistý.
Jde pro mě prostě o opravdové lidi. Postavy synů jsou určitě extrémní, ale podobná extremita k lidem patří. A není neobvyklé, aby se v jedné rodině objevily proti sobě intelektuál a kapitalista, i ze stejného prostředí můžou vzejít tak odlišné osobnosti.

Přišlo mi zvláštní, že matka je neustále vnímána jako oběť svých synů, aniž by se brala v potaz její zodpovědnost jako toho, kdo ty syny vychoval. Neříkám, že každý špatný člověk má automaticky špatnou matku, ale tedy mně to přišlo jako dost reálná možnost.
Potom jste si film vykládal jinak, než jsem zamýšlel. Protože, podle mě, se hrdinka permanentně obviňuje a její vina je tematizována. Jen se k ní nemůže nikomu přiznat, protože si nemá s kým promluvit.

A jak pokračuje práce na Švejkovi, o němž jsme nedávno dlouze mluvili?
Pokračuje. Dál vyvíjíme scénář, komunikujeme s herci, ale protože jde o velký projekt, pořád není nic jisté na 100 %. Ale vidím to pozitivně, plamen naší snahy nijak nehasne a hlavně jde o vzrušující myšlenku.

Liší se pro vás v něčem velkofilm jako Švejk a velikostí produkce menší Bába z ledu?
Z mého autorského hlediska mezi tím není vůbec žádný rozdíl. Každý film vyžaduje stejnou míru soustředění. Ta nesouvisí s výší rozpočtu, ten zasahuje jen do výpravy. V zájmu o příběh a herce ale není u drahého a levného filmu rozdíl.

Bába z ledu - trailer | Video: Falcon
 

Právě se děje

Další zprávy