reklama
 
 

Lichožrouti míří do kin. Krmím je, bez nich by v životě nebylo tolik legrace, říká Galina Miklínová

5. 8. 2016 11:53
Film podle oblíbené knihy Pavla Šruta a Galiny Miklínové vstoupí v říjnu do kin, všichni žrouti ponožek už jsou namluveni předními českými herci a snímek se právě dokončuje ve střižně. "Koupili jsme si s Pavlem Šrutem knihu Jak napsat dobrý scénář, DVD se všemi dostupnými animovanými filmy a takto vyzbrojeni jsme odjeli na jeden ostrov. Přes den jsme psali, večer se koukali na animáky. Když jsme se po pěti týdnech vrátili, měli jsme první verzi," líčí vznik filmu v rozhovoru pro Aktuálně.cz ilustrátorka a režisérka Galina Miklínová. Prozradila rovněž, že také u ní doma jsou Lichožrouti a že je krmí ponožkami, aby neměli hlad.

Jak vznikl nápad natočit Lichožrouty jako film? 

Nápad vzešel od našeho kamaráda, nakladatele Ládi Horáčka, který Lichožrouty vydal. Jednou jsme jeli společně do Litomyšle a on povídá, proč z toho vlastně neudělám film, když animované filmy sama vytvářím. Přišlo mi to jako logické vyústění. Kniha byla záhy velice úspěšná, takže se o té možnosti uvažovalo prakticky od prvního dílu.

Jak náročné bylo nápad přetavit ve skutečnost?

Láďa mě zavedl za producentem Ondřejem Trojanem, ten si vzal čtrnáct dní na rozmyšlenou a pak zavolal, že do toho jde. To šlo ještě hladce. Pak už to bylo složitější, takhle ohromný projekt vyžaduje spoustu práce, kterou si při vší úctě nikdo neumí představit. Já jsem přivedla ke spolupráci studio Petra Horáka Alkay Animation, se kterým léta spolupracuji, a Ondřej sháněl prostředky na výrobu. Vedeme si deník projektu, a když jsem ho teď zpětně četla, nestačila jsem se divit, co všechno jsme museli překonávat a na co jsem raději už zapomněla.

Vychází film ze všech tří dílů knihy, nebo jen z prvního; chystají se další pokračování snímku?

Film je pouze na motivy prvního dílu. Není to ani klasická adaptace. Ale upřímně, myšlenky na pokračování mě teď, po téměř sedmi letech práce, trochu opustily. Ale nikdy neříkej nikdy...

Lichožrouty jste velmi precizně rozkreslila již v knihách. Představovala jste si je už tenkrát v pohybu?

Vždycky vidím ilustraci v pohybu. Animovaný film jsem vystudovala, léta jej aktivně dělám, takže je přirozené, že jeho principy přenáším i do knížek. Na každou si vytvářím podrobný scénář, zajímá mě rytmus knihy, pohyb grafiky při listování knihou... Na film jsem ale při práci na ilustracích vědomě nemyslela. Navíc pro film se dělalo všechno znovu, od začátku.

Animáky často sráží dolů chatrný scénář, což v případě Lichožroutů nehrozí. O co snáze se na animáku pracuje, mohou-li se tvůrci opřít o kvalitní a prověřené dílo?

Děkuji za důvěru. Pevně doufám, že to tak je. Práce na scénáři byly zdlouhavé, první díl je přece jen hodně literární na převod do filmové řeči. Ty další díly jsou už více akční. Za velkou výhodu ovšem považuji, že jsme si lichožroutský svět spolu s Pavlem Šrutem vytvořili a bezvadně se nám v něm společně fungovalo. Což byl ten nejlepší základ pro tvorbu scénáře.

Jak se na scénáři Pavel Šrut podílel?

Pavel Šrut má na scénáři padesátiprocentní podíl. Psali jsme jej společně, poté, co jsme se pokusili o spolupráci s některými scénáristy a úplně to nedopadlo. Ne že by nebyli kvalitní, ale tím, jak jsme ten náš svět vytvářeli, měli jsme určité představy a ty se bohužel nepotkaly s jejich. Tak jsme si zakoupili knihu Syda Fielda Jak napsat dobrý scénář, DVD se všemi dostupnými animovanými filmy a takto vyzbrojeni jsme odjeli na jeden ostrov. Přes den jsme psali, večer se koukali na animáky. Když jsme se po pěti týdnech vrátili, měli jsme první verzi.

V tiskové zprávě se uvádí, že "Lichožrouti konečně promluví". Oni však již promluvili na audionahrávce, kde je všechny nejrůznějšími hlasy namluvila skvělá Bára Hrzánová. Neuvažovali jste o jejím angažování mezi dabéry filmu jakožto zkušenou "lichožroutku"?

Bára Hrzánová všechny tři audioknihy namluvila opravdu báječně. Všichni to milujeme. Neumím si představit nikoho jiného, kdo by tak skvěle vytvořil desítky lichožroutích postav. Ale film je koncipován trochu jinak. Dlouze jsem hledala přirozené hlasy pro každou z postav, snažila jsem se vyhnout výrazné stylizaci. Pokud ovšem bude pokračovaní, určitě ji mám v hlavě spojenou s postavou Thonetky.

Slibujete divákům akční podívanou. Co si pod tím máme představit? 

Věřím, že si na své přijde každý divák. Poetika lichožroutského světa se z filmu určitě nevytratila. Najít klíč, jak převést tuhle konkrétní literaturu do filmu, bylo celkem obtížné. Navíc to, že se jedná o akční velkolepou podívanou, vyplynulo přirozeně už při tvorbě námětu. Chtěla jsem se odlišit od českých povídkových celovečerních animáků, vytvořit kompaktní, napínavý, ale svým způsobem dojemně komický příběh malého lichožrouta ve velkém světě.

Bylo snadné přesvědčit vytipované herce, aby propůjčili hlas některému z lichožroutů? Z videoukázky ze studia se zdá, že si namlouvání žroutů ponožek náramně užívali…

Zdá se, že to tak opravdu bylo. Je to veliké potěšení, když po těch letech práce animované postavičky ožijí tím správným hlasem. A ta radost určitě přešla i na ně. Nejednalo se o klasický dabing, herci hlasem postavu spoluvytvářeli. A s přemlouváním, které snad nebylo ani moc zapotřebí, pomohl skvěle producent filmu.

Na závěr se nemohu nezeptat: Taky máte licháče?

Jasně, že mám licháče. Protože máme lichožrouty.

A co proti tomu děláte?

Nic. Naopak, snažím se po domě nechávat jen tak pohozené páry ponožek, aby mí přátelé nehladověli. Protože kdyby nás opustili, odešlo by z našeho života kousek radosti a legrace.

Podívejte se na herce ve chvílích, kdy si myslí, že je diváci nevidí. Co všechno rozehráli v přítmí dabingového studia, když namlouvali Lichožrouty? | Video: Total Helpart |  02:47

autor: Zuzana Hronová | 5. 8. 2016 11:53

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama