Prezident pokládá filmy za standardní odvětví obchodu, které není nutné financovat z veřejných zdrojů. "Není žádný důvod, proč by podnikatelé v kinematografii měli být jako jediní takto privilegováni oproti jiným, srovnatelným oborům," zdůvodnil Klaus nesouhlas.
"Svoboda a demokracie zvítězila nad Chytilovou, Krejčíkem a Jiřím Menzelem," reaguje člen rady fondu Tomáš Baldýnský v narážce na nedávný Klausův rozhovor pro Hospodářské noviny. Bývalý člen fondu Lubor Dohnal dodává, že veto je zcela v duchu Klausovy ideologie: "Klaus nemá fond rád, protože se domnívá, že film je průmysl stejně jako třeba televize. Klaus hájí práva těch, kteří vydělávají a odmítá hájit něco tak 'ubohého' jako umění."
Také sami filmaři neskrývají zklamání. "Je mi z toho smutno," reaguje na zprávu režisér Igor Chaun. "Vždy znovu se sám sebe snažím obtížně přesvědčit, že Václav Klaus je aspoň občas a v něčem dobrým prezidentem. Po tomhle rozhodnutí to budu mít zase o něco těžší."
Za neobhajitelné prezident považuje i to, že stát by podporoval podnikatele ve filmovém průmyslu, a nikoliv například českou hudbu, výtvarné umění, architekturu, literaturu, divadlo anebo sport. Nepochopitelné je pro něj rovněž zvýhodnění děl, která podporují evropskou identitu. Zákon tím podle něj preferuje vybraný politický názor na úkor ostatních.
"Jsem si jist, že tímto zákonem není sledována podpora umění, ale podpora vybraných podnikatelských zájmů a určitých zájmových skupin. Skutečné tvůrčí a svobodné umění je tímto zákonem spíše ohrožováno," uvedl Klaus v dopise předsedovi sněmovny Lubomírovi Zaorálkovi.
Chaun ale ostře oponuje: "Všichni filmaři do tohoto zákona vkládali naději, že se poměry u nás aspoň přiblíží normám financování filmového umění v civilizovaných státech. Opět další zklamání. Děkujeme, pane."
Výhrady k vetované předloze Klaus shrnul do osmi bodů, které zveřejnil na webových stránkách Hradu.
Zákon navrhoval, že majitelé kin by odváděli do fondu dvě procenta z výnosů vstupného, distributoři video a DVD nosičů tři procenta ze svých výnosů, televize tři procenta z výnosů reklamy a teleshoppingu. Veřejnoprávní televize, která vysílání reklamy utlumuje, měla podle novely odvádět půl procenta ze zisku. Zatímco filmaři novelu přivítali, zákon se nelíbil televizím ani provozovatelům kin.
Novela měla zhruba ztrojnásobit rozpočet fondu pro podporu nových českých filmů - z nynějších 70 milionů na 220 milionů korun ročně.
"Takřka čtyřnásobné navýšení příjmů fondu považuji za neodůvodněné," soudí Klaus, podle něhož se sice prostředky skokově navyšují, ale pravidla pro rozhodování rozvolňují. Ministr kultury Vítězslav Jandák tvrdí, že v prvních letech by mohlo být ve fondu 300 až 380 milionů korun ročně.
Dolní komora může prezidenta přehlasovat, když pro zákon zvedne ruku nejméně 101 členů dvousetčlenné sněmovny. Podle Baldýnského ale není pravděpodobné, že by se sněmovna do voleb mohla ještě sejít a celé jednání o novele zákona se tím znovu vrací na začátek. "Z možného schválení pět minut po dvanácté se stává čekání na za pět minut tři čtvrtě na jednu," dodává lakonicky.
