Praha - Nejvíce nominací na České lvy mají snímky debutujících, ale jinak velmi rozdílných režisérů. Odcházení Václava Havla je absolutním vítězem nominačního večera, když zabodovalo ve všech 12 kategoriích. Za ním následují Poupata Zdeňka Jiráského, jež získala deset nominací.
Po osmi nominacích mají snímky Nevinnost Jana Hřebejka a Alois Nebel Tomáše Luňáka. Šest nominací dostal snímek Roberta Sedláčka Rodina je základ státu, jenž se stal v půli ledna vítězem druhého ročníku nových Cen české filmové kritiky. Spolu s Odcházením, Nevinností a Poupaty zabodovala netradiční road movie v hlavních kategoriích, tedy za nejlepší film, režii a scénář.
Tři nominace mají Perfect Days - I ženy mají své dny, dvě Dům a po jedné Autopohádky a Fimfárum - Do třetice všeho dobrého.
Těžko však z výsledků dělat přesnější závěry o vkusu a preferencích akademiků. Stejně jako v předešlém ročníku totiž zůstal zachován princip vyhlášení pěti nominací v každé kategorii, takže se dostane na mnohem víc snímků. Nominace se až během finálového večera zužují nejprve na tři a teprve pak je vyhlášen vítěz.
Kupříkladu právě úspěch Odcházení brát spíš jako pochopitelnou poctu zemřelému prezidentu Havlovi - který vždy projevoval velké sympatie zdejší filmařské obci. Kritici, zejména maldších generací, naproti tomu filmové Odcházení vesměs odmítli. Zda bude Odcházení nakonec oceněno ve finále, zůstává zatím otevřené.
V Lucerně byl v sobotu předán první Český lev, a to za nejlepší zahraniční film. Akademici ho udělili britskému oscarovému historickému dramatu Králova řeč režiséra Toma Hoopera. Udělení ceny ovšem přichází téměř rok poté, co film vyhrál Oscary a celá tato kategorie tak působí poněkud opožděně.
Ze 17 dokumentů se do nominací dostaly Divadlo Svoboda od Jakuba Hejny, Nickyho rodina od Mateje Mináče, Pod sluncem tma Martina Marečka, Trafačka - Chrám svobody od Saši Dlouhého a Romana Vávry a Vše pro dobro světa a Nošovic od Víta Klusáka.
Ceny poroty filmových kritiků a teoretiků (jejichž složení se liší od Cen filmové kritiky a je na rozdíl od ní tajné) za nejlepší hraný a dokumentární snímek obdržely tituly Rodina je základ státu a Vše pro dobro světa a Nošovic. V soutěži o cenu Magnesia za nejlepší studentský film roku 2011 zvítězila práce Jakuba Šmída o unuděnosti mládí a pomalém hledání sebe sama nazvaná Neplavci z pražské FAMU. Z předloňské tvorby se o toto ocenění ucházely dvě desítky snímků, loni jich školy vyslaly 166.
Jistým překvapením je zjevení thrilleru Vendeta, který komerčně zcela propadnul a ani u kritiky se mu nedostalo pozitivního přijetí. Akademici však nad výkonem debutanta Miroslava Ondruše projevili shovívavost a čtyřmi nominacemi na herecké a technické ceny dali podle všeho najevo, že mezi českými filmaři se fandí pokusům propašovat do zdejší kinematografie žánrové snímky západního střihu. Stalo se tak například to, že Ondřej Vetchý hlavní rolí ve Vendetě vyšachoval sám sebe za mnohem lepší výkon ve snímku Nevinnost.
Rozdíl oproti Cenám české filmové kritiky se předvídatelně projevil v opomíjení menších osobnějších filmů jako 80 dopisů od Václava Kadrnky, a naopak v doceňování velkých, halasně propagovaných a tradičně točených filmů typu Lidice.
Čtěte také:
Filmem roku je podle české kritiky manažer na útěku
2011: Český film se změnil v nekonečné promo
Lví nominace uvedou Kočičková s Žáčkem ve jménu lásky
Moderátorkou letošních Českých lvů bude Lucie Bílá
Podoba a výsledky posledních ročníků Českých lvů byla loni jedním z impulzů pro založení zmíněných Cen české filmové kritiky. Terčem byl zejména nezájem a neznalost současné filmové produkce u členů akademie. Vypadalo to, jako by se hlasující nedívali na díla svých kolegů a mechanicky udělovali ceny určitému typu filmů a vždy jen velmi omezenému počtu snímků. Kritika se týkala i podoby večera, kdy si moderátoři tradičně hrají na trapnost a neumětelství.
Letošní nominační večer patřil z toho pohledu k lepším či alespoň méně horším. Ester Kočičková a Jakub Žáček si sice tradičně hráli na "rozjuchané" průvodce a stavěli velkou část svých výstupů na hrané nervozitě, ale nešponovali vše k neúnosnosti a poměrně dost času zbylo na hosty.
Nicméně hlavní problém tu pořád zůstává. Diváci se nedozvěděli nic o nominovaných filmech ani úrovni či tematickém zaměření loňské produkce; vše se opět ve výsledku neslo spíš v duchu "historek z natáčení" a "jedné velké filmové rodiny". Producent a scenárista pořadu Petr Vachler se rozhodl pojmout přímý přenos jako trochu ironické, trochu nostalgické a trochu newageové "šíření lásky" - jež byla tématem písní i konverzací s hosty.
V zájmu spravedlnosti je však třeba dodat, že ani průběh nedávných Cen české kritiky nedokázal lépe představit své favority a nesl se zase v rovině unylé nudy.
