Účastníci devátého pražského ročníku akce 48 Hour Film Project se ale touto představou mohou opájet s tím, že vůbec není nereálná. Před dvěma roky se v Cannes představil filmový tým Popojedem režisérů Janka Cingroše a Jana Chramosty se snímkem Bio Buddy. Natočili ho v průběhu pražské "osmačtyřicítky" a druhé místo z celosvětového finále soutěžního festivalu, v němž soupeřili s vítěznými tituly z daších 130 měst, jim zajistilo cestu do Cannes.
Pravidla soutěže, která se letos bude konat o víkendu 11. až 13. října a právě v těchto dnech se do ní může kdokoliv přihlásit na webu festivalu, jsou jednoduchá. Každý z přihlášených týmů musí natočit snímek ve stopáži mezi čtyřmi a sedmi minutami se vším všudy za 48 hodin.
"Je to obrovský adrenalin," přiznává Štěpán Etrych, který letos s kolegou Davidem J. V. Schöblem pražskou přehlídku poprvé produkuje. Etrych se coby filmař zúčastnil dvoudenního martyria šestkrát. "Ten pocit, když odevzdáte po dvou dnech naprosto vyčerpaní hotový snímek a o pár dnů později ho vidíte na velkém plátně, je zkrátka k nezaplacení."
Ostrý start natáčení začíná v pátek večer: všechny týmy dostanou stejnou postavu, repliku a rekvizitu, kterou ve svém filmu musí použít. Vylosují si naopak žánr, v němž mají svůj "kraťas" natočit.
"Mnoho nováčků se takových omezení obává. Ale podle mne se na nich dá stavět příběh líp, než kdybyste neměli vůbec žádná vodítka," říká Etrych. Například loni účastníci do scénáře museli zapracovat fén, postavu asistenta nebo asistentky pro venčení psů a větu: "Schoval jsi to dobře?"
A pak už jde v rychlém sledu za sebou vymýšlení a psaní scénáře, natáčení, střih a postprodukce. Etrych chce být coby nový producent v průběhu natáčení s týmy více v kontaktu, než tomu bylo v minulosti. Organizátoři plánují, že během hektického víkendu budou jednotlivé štáby navštěvovat s kameramanem a fotografem, z pořízeného materiálu vznikne dokumentární video.
Novinkou bude vyhlášení populární Ceny diváků v průběhu slavnostního galavečera v kině Dlabačov, který se uskuteční hned následující víkend po natáčení 20. října. Dříve byla tato cena na pražské "osmačtyřicítce" vyhlašována až s několikadenním odstupem na sociálních sítích. Noví pražští organizátoři ale považují diváckou cenu vzešlou z hlasování veřejnosti za stejně důležitou jako ostatní trofeje ve dvou desítkách kategorií, které vybere odborná porota.
Soutěže se pravidelně účastní mix profesionálních produkcí, studentů filmových škol, nezávislých filmařů i amatérů. Některé týmy si dokážou zajistit účast známých herců, a tak se napínavého dobrodružství v uplynulých letech zúčastnila známá jména jako Jiří Bartoška, Karel Heřmánek nebo Petr Vaněk, který se v těchto dnech zviditelnil v Nabarveném ptáčeti režiséra Václava Marhoula.
Jiné party jsou složeny z amatérských nadšenců. "V podstatě nezáleží na tom, jak drahou techniku máte nebo jestli seženete herecké hvězdy. Žádná kamera ještě sama o sobě dobrý film nenatočila. Rozhodující je nápad a amatérské týmy mnohdy dokážou přijít s velmi zábavnými filmy," prohlašuje Etrych, který je sám filmař-samouk.
Řemeslu se učil sledováním jiných filmů a později založil vlastní nezávislé studio Aquarius Pictures. "Mám rád citát Quentina Tarantina, který řekl: Když se mě lidé ptají, jestli jsem chodil do filmové školy, odpovím - ne, chodil jsem do kina," říká Etrych, který jinak pracuje jako šéfeditor Hospodářských novin.
Pro ty, kdo by se ještě chtěli přihlásit, má jednu radu: před natáčecím víkendem se do zásoby vyspat. "Uvidím, jak na tom budu jako producent, ale jako soutěžící jsem vesměs od pátku do neděle nespal vůbec. Tak 60 hodin v kuse. Ale vždycky to stálo za to."
