Konspirační politický thriller čítající osm zhruba hodinových epizod se odehrává v alternativní historii roku 2003. Studená válka neskončila, Polsko je stále v područí Sovětského svazu, americký prezident Al Gore soustřeďuje vojsko na kuvajtsko-irácké hranici, ulicemi východního Berlína zmítají nepokoje. A v Polsku se díky rozvoji vzájemné bratrské spolupráce a obchodu natolik rozrostla komunita vietnamských přistěhovalců, že mají ve Varšavě vlastní čtvrť.
Zlomovým bodem, od něhož se novodobá historie začala odvíjet jinak, se v seriálu stal 12. březen roku 1983, kdy ve Varšavě, Gdaňsku a Krakově došlo k teroristickým bombovým útokům. Jejich oběti - jak hlásá komunistická propaganda - vydláždily cestu k obrodě národa, který navzdory globálnímu chaosu nyní žije v míru a blahobytu. Nikoli však ve svobodě.
Někdejší tragické události znamenaly konec aktivit tehdejší demokratické opozice. Teď ale po dvaceti letech dorostla nová radikální generace hnutí odporu, jež má pocit, že onen ráj na zemi je ve skutečnosti represivním policejním státem, který své občany nabádá k neustálé ostražitosti a brutálně zasahuje proti každému, kdo se mu znelíbí.
Hlavními postavami příběhu jsou životem otlučený policejní inspektor, jenž vyšetřuje sérii sebevražd mladých lidí, a idealistický student práv, jehož rodiče zemřeli právě během zničujících útoků v roce 1983. Oba muži různého věku, povah, přesvědčení i sociálního zázemí narážejí na zeď mlčení, postupně však začnou rozkrývat rozsáhlé spiknutí, v důsledku něhož železná opona zůstala neprodyšně uzavřena.
Obě dějové linky se s každým novým dílem větví, vracejí do minulosti a vzájemně se proplétají. Do komplikovaného příběhu vstupují další strany, které sledují vlastní zájmy - kriminální policie, státní bezpečnost, armádní velení, povstalecké hnutí, vietnamský gang nebo zpravodajské služby cizích zemí. A mezitím dochází k dalším vraždám, z piteven se ztrácejí mrtvoly a z archivů důležité materiály.
Názvem seriál odkazuje k Orwellovu dystopickému románu 1984, k němuž se vztahuje také dalšími detaily. Zároveň se přiřazuje k projektům, jako je například americký seriál The Man in the High Castle (Muž z Vysokého zámku), natočený podle románu Philipa K. Dicka. Ten se odehrává v roce 1962 a pohrává si s myšlenkou, že druhou světovou válku vyhrálo nacistické Německo, které s japonskými spojenci obsadilo USA.
Ačkoli seriál 1983 lze považovat za velký mezinárodní úspěch polské kinematografie, tamní ohlasy jsou rozporuplné. Často polemizují s vizí Polska i světa v roce 2003, kterou vykreslil americký tvůrce seriálu a scenárista Joshua Long, žijící již šest let ve Varšavě. Výtky přicházejí především ze strany národně-konzervativních kruhů, kterým se imaginární obraz života v komunistickém Polsku zdá zmatečný, až příliš hollywoodsky unifikovaný a vytvořený bez ohledu na specifičnost historie této země i mentality jejích obyvatel.
Je pravda, že seriál zjevně čerpal inspiraci v dystopických světech, jaké líčily knihy a filmy typu 451 stupňů Fahrenheita, Blade Runner, případně seriál Příběh služebnice. Například Varšava rozhodně nevypadá jako východoevropské město na hranici bídy. I když jsou v něm patrné určité známky rozkladu, spíše působí jako moderní západní metropole plná dobře oblečených lidí a prosklených budov, jejichž interiéry jsou vybaveny lepší technologií, než jaká byla v Polsku na počátku tisíciletí ve skutečnosti k dispozici.
Režie prvních dvou dílů se ujala Agnieszka Hollandová společně se svou dcerou Kasiou Adamikovou. Ta další tři díly natočila samostatně, na zbývajících částech se podílely Olga Chajdasová a Agnieszka Smoczyńská, jejíž pozoruhodné drama Útěk shodou okolností tento čtvrtek vstupuje do českých kin. Přestože má každá z režisérek vlastní styl, jako celek seriál působí soudržně.
Vizuální stránka je přitom srovnatelná se standardem produkce uváděné na Netflixu. Jako v jiných antiutopických příbězích je také obraz seriálu 1983 ponořen do temných stínů a kamera využívá studenou barevnou paletu, především šedomodré tóny.
Solidní je i herecké obsazení, byť postavy vyznívají trochu modelově. Robert Więckiewicz v úloze otrlého polského policisty místy připomíná spíš detektiva americké drsné detektivní školy, jehož idealistický protipól vytváří Maciej Musiał v roli studenta práv. Z ženských postav má nejvýraznější part Michalina Olszańská. Představitelka titulní role v českém filmu Já, Olga Hepnarová teď v seriálu 1983 ztělesnila klíčovou členku polského hnutí odporu.
Seriál 1983 symbolicky reflektuje svět po 11. září 2001. Éru strachu a nejistoty, kdy západní civilizace stojí před dilematem, nakolik je ochotna vzdávat se svých svobod výměnou za - často pouze iluzorní - pocit bezpečí i za domnělou cestu k lepším zítřkům pod vládou "pevné ruky". Z tohoto pohledu fiktivní příběh z alternativní historie vyznívá spíše jako znepokojivá předpověď možné budoucnosti.
