MHF Český Krumlov – Trio Martinů vzniklo již v roce 1990 v Praze. Nyní hraje ve složení Petr Jiříkovský – klavír, Pavel Šafařík – housle a Jaroslav Matějka – violoncello a patří k vyhledáváním komorním souborům v Evropě. Na MHF v Českém Krumlově zahrají skladby od Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany nebo Josefa Suka.

"Ve volném čase posloucháme rock, v Krumlově zahrajeme Dvořáka, který je sice Čech, ale svou hudbou světový," láká trio na své první vystoupení na prestižním festivalu.

Koncert se uskuteční 13. srpna v 19:30 v Maškarním sále.

Pavel Šafařík a Jaroslav Matějka jsou hráči Pražského komorního orchestru a Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, kde oba zastávají pozici zástupce koncertního mistra. Petr Jiříkovský se kromě sólové dráhy od roku 2008 zaměřuje na dirigování.

Aktuálně.cz: V Českém Krumlově od vás diváci uslyší skladby od Bedřicha Smetany, Josefa Suka a Antonína Dvořáka. Proč právě tyto? Jak takový proces výběru probíhá?

Petr Jiříkovský: Slavíme Rok české hudby. A pořadatelé různých koncertů a festivalů chtějí často program složený právě z českých autorů. Navrhli jsme různé kombinace a tato „vyhrála“.  Ale nutno říci, že Smetanovo Trio g moll, stejně jako všechna Dvořákova tria jsou opravdovým pokladem ve světové komorní literatuře.

Jaroslav Matějka: Tyto skladby navíc rádi hrajeme.

A.cz: Na krumlovském festivalu budete vystupovat poprvé. Jak tato spolupráce vznikla?

Petr Jiříkovský: Taková věc je většinou běh na dlouhou trať. Pošlete nabídku a čekáte… Občas s někým z festivalu promluvíte a zase čekáte… Roky ubíhají… A interpreti sami většinou nemají tolik chuti a energie neustále a intenzivně připomínat sami sebe. My jsme ale měli štěstí na novou manažerku Věru Topilovou, která ta jednání dotáhla do konce.

A.cz: Budete mít v Krumlově čas navštívit jiné koncerty? Jaké si nenecháte ujít?

Pavel Šafařík: Tak to bohužel nebudu, v srpnu nás čeká ještě jeden festival a pracovní program je tak nabitý, že na to asi nezbude čas.

Poslechněte si Trio Martinů

Petr Jiříkovský: Přiznám se, že ten čas asi mít nebudu, i když bych velice rád navštívil i jiné koncerty. Tři dny před naším termínem se vracím ze zájezdu, takže bude tak akorát čas na zkoušení. A pak další koncerty na jiných místech. Ale Český Krumlov je moje zamilované město, tak se budu snažit se třeba jeden den zdržet.

A.cz: Koncertovali jste v mnoha zemích světa. V roce 2005 například v Japonsku. Jak moc se podle vás liší reakce českého publika od japonského? Jsou tam patrné nějaké rozdíly?

Pavel Šafařík: Rozdíly tam určitě jsou přinejmenším u  posluchačů, japonské publikum mám ale moc rád, jsou to vnímaví posluchači a milují českou hudbu.

Petr Jiříkovský: Japonci jsou nadšeni klasickou evropskou hudbou, a tou českou obzvláště. Takže tam se člověk setká s velkými ovacemi a opravdu vřelým přijetím.  Myslím si, že české publikum se musí ještě trochu naučit vyjádřit své pocity. Nebát se dát skutečně najevo, pokud se něco líbí.

A.cz: S jakými světovými hudebními tělesy byste v budoucnu rádi spolupracovali?

Jaroslav Matějka: Nemám jasný cíl, beru vše, jak přijde…

Petr Jiříkovský: Pro klavírní trio té spolupráce nepřichází moc v úvahu. V podstatě jedinou možností je Beethovenův Trojkoncert s doprovodem orchestru. A tady samozřejmě přichází v úvahu spousta míst a skvělých těles, se kterými by byl Trojkoncert opravdovým potěšením.

A.cz: Na co se mohou vaši posluchači těšit příští sezónu?

Petr Jiříkovský: V příští sezóně máme mnoho koncertů po celé České republice, ale čeká nás i cestování do zahraničí. Nejvíce se těšíme do Anglie, kde jsme zatím také - stejně jako v Krumlově - neměli příležitost hrát. A vyjednáváme možnosti natočení nového CD.

Jaroslav Matějka: Příští sezonu oslavíme pětadvacet let trvání našeho souboru, určitě k této příležitosti uspořádáme v Praze koncert.

A.cz: Který český skladatel je vám nejbližší a proč?

Pavel Šafařík: Určitě Antonín Dvořák. Mám rád nejenom jeho komorní, ale i jeho symfonickou tvorbu. Jeho hudba je mi blízká svojí niterností, rytmickými a melodickými nápady, je typicky česká a přitom zároveň světová.

Petr Jiříkovský: Už jsem se zmínil o Dvořákovi a jeho krásných klavírních triích. A jeho hudba je nám asi opravdu nejbližší. Tolik hudebních nápadů, úžasné zpracování, přirozenost, se kterou ta hudba plyne, a síla, kterou se vrývá hluboko pod kůži…

Jaroslav Matějka: Antonín Dvořák, musel to být skvělý člověk.

A.cz: Trio Martinů vzniklo na Pražské konzervatoři na začátku devadesátých let jako Academia trio. Jak tento nápad vznikl a jaké byly vaše hudební začátky?

Jaroslav Matějka: Bylo to v podstatě náhodou a tato spolupráce se prohloubila až dodnes.

Petr Jiříkovský: Já jsem přišel do souboru až v roce 1993, v pořadí třetí klavírista. Ale od té doby beze změny, což je v současné době vzácnost! A začátky? Odhodlané, tvrdě odpracované, optimistické do budoucna. A ta realita profesionálního života je pak hodně neúprosná…

Pavel Šafařík: Vznikl na popud klavíristy Ivo Jančíka, který nás oslovil, jestli bychom s ním nechtěli založit klavírní trio. Na naše hudební začátky vzpomínám rád, bylo to pro mě něco nového a spojení těchto tří nástrojů se mi od začátku zalíbilo.

A.cz: Co byste poradili mladým konzervatoristům, kteří by rádi prorazili? Je to v dnešní době ještě možné, nebo je konkurence v branži příliš silná?

Petr Jiříkovský: Kdo se nebojí a něco umí, prorazí i v těžké konkurenci. Ale je to čím dál tím složitější. Nejde totiž jen o hraní. Člověk musí neustále hledat cesty, kterými se prosadit. Je to často o štěstí, o tom, kdo za vámi stojí, kdo vás kam posune…

Pavel Šafařík: Konkurence je samozřejmě velmi silná a uplatnění hudebníka je v dnešní době složité, mladým hudebníkům bych poradil, aby vytrvali a pracovali na sobě, získávali zkušenosti nejen v Čechách, ale i zejména v zahraničí a nenechali se hlavně odradit.

Jaroslav Matějka: Konkurence je obrovská, hlavně spousta mladých umělců je skvělých. Je to o tvrdé práci a také hlavně o štěstí - být ve správný čas na správném místě. Já jsem měl štěstí na výborné učitele v začátcích profesory Jana Vychytila a Viktora Moučku.

A.cz: Trávíte spolu jistě mnoho času při studování repertoáru. Zahrajete si při zkouškách i nějaké skladby „na oddech“, které nepatří do vašeho stálého repertoáru?

Pavel Šafařík: Přiznám se, že naše pracovní vytížení je velké a čas na zkouškách se snažíme využít hlavně k nastudování repertoáru, který pak hrajeme na koncertech. A když je čas, raději si po zkoušce spíš zajdeme na pivo.

A.cz: U jaké hudby relaxujete? Na jakém koncertu jste byli naposledy?

Jaroslav Matějka: V autě poslouchám rádio a rockovou hudbu. Naposledy jsem s rodinou navštívil představení Rusalky a Čarokraje v Národním divadle.

Petr Jiříkovský: Já relaxuji zase u klasiky. Poslouchám třeba věci, které ještě neznám. Ale to vlastně možná není relax… (smích) Takže jdu raději do přírody a poslouchám ptáky, šum lesa, vodu v potoce nebo TICHO…

Pavel Šafařík: Rád si poslechnu i jinou hudbu, poslouchám například AC/DC, Metallicu, Ozzy Osbourna. Naposledy jsem ale byl na koncertě FOK.