O'Connorová, která žila v letech 1925 až 1964, byla oceňovanou autorkou takzvané jižanské gotiky. Zemřela na degenerativní onemocnění lupus. Získala několik cen, roku 2015 se dokonce dostala na americkou poštovní známku.
Nehledě na velikost jejího díla však dnes v USA také bývá zpětně kritizována za rasismus. V korespondenci se vyslovila pro zachování segregace, na Jihu odmítla přijmout černošského spisovatele Jamese Baldwina a nerada sedala vedle černochů v metru, shrnul časopis Vanity Fair, podle nějž také autorka například označovala lidi tmavé pleti vulgárně. Kvůli tomu všemu před třemi roky oznámila Loyola University ve státě Maryland, že přejmenuje studentskou kolej, která se po spisovatelce do té doby jmenovala.
Blíže nyní na O'Connorovou pohlíží film Wildcat, jejž režíroval Ethan Hawke. Do hlavní role obsadil svou dceru, pětadvacetiletou Mayu Hawkovou, jež proslula seriálem Stranger Things a jejíž matkou je herečka Uma Thurmanová. Společně se snaží ukázat, co O'Connorová dokázala říct o člověku prostřednictvím svých nemnoha děl. Prozaička po sobě zanechala pouze dva romány a tři desítky povídek.
"Použil jsem její vlastní slova, nesnažil jsem se ji bránit," řekl Ethan Hawke na torontském festivalu, kde film tento týden uvedl. "Já k ní měla vztah odmalička, protože je to první opravdu slavná spisovatelka, u které jsem se dočetla, že nenáviděla sebe sama," doplňuje Maya Hawková.
Podle ní má snímek vystihnout to podstatné o životě O'Connorové, přestože není čistě životopisný. Maya Hawková hraje jak samu spisovatelku v době, kdy se snažila vydat první román a dozvěděla se, že trpí neléčitelnou nemocí, tak pět postav z jejích děl.
Dalších šest charakterů včetně matky O'Connorové ztvárnila Laura Linneyová, známá z filmu Kinsey nebo seriálu Ozark. Podle ní by bylo nefér redukovat spisovatelku pouze na její názory ohledně rasy. "Zabývala se vším, co je s lidmi špatně. Vyzývala čtenáře k tomu, aby se na věci opravdu dívali, aby se nebáli i nepříjemných situací," zdůrazňuje herečka.
Časopis Hollywood Reporter film chválí jako nesmírně detailní, okouzlující a jemný portrét velké prozaičky. Odvážně skáče mezi jejím příběhem i jejími díly a vyznačuje se skvělými hereckými výkony či lákavou vizuální stránkou. "Nemůžu se dočkat, až ten snímek uvidím podruhé," shrnuje kritička.
Jiný pohled předkládá britský list Guardian, který snímku udělil jen dvě z pěti hvězdiček. Podle něj sice Maya Hawková v hlavní roli odvádí zajímavý výkon, film si ale ukousl příliš velké sousto a Ethan Hawke prokazuje autorce medvědí službu, když její psaní až příliš spojuje s tím, co zažívala a viděla ve svém okolí.
Čeští čtenáři se s díly Flannery O'Connorové poprvé setkali koncem 80. let minulého století díky výboru v odeonské edici Světová četba. Začátkem minulé dekády nakladatelství Argo vydalo její debutový román o hříchu a vykoupení nazvaný Moudrá krev z roku 1952.
Kniha vypráví o veteránovi, který ve válce ztratil iluze o lidstvu i křesťanskou víru. Po návratu domů na americký Jih zakládá vlastní církev ve snaze ukázat věřícím, že Ježíš je smyšlenka a lež. To fascinuje jak pomatence, tak oportunistu spatřujícího v novém náboženství příležitost si vydělat. Prostřednictvím příběhu čítajícího necelých 170 stran spisovatelka nabízí hořce groteskní pohled na americkou podnikavost i slabá místa společnosti.
K českým čtenářům už se dostaly také obě její sbírky povídek: Dobrého člověka těžko najdeš, která se zabývá uzavřeností vesnické komunity nebo až fanatickou náboženskou vírou, stejně jako druhá publikace nazvaná Všechno, co se povznáší, se musí setkat. Tu autorka dokončila těsně před smrtí.
"Americký venkov v jejím podání má zatraceně daleko k nějaké pastýřské idyle, mnohem spíše je to peklo nenávisti, rasismu, xenofobie i zbytečné krutosti," napsal v Hospodářských novinách anglista Ladislav Nagy, podle nějž O'Connorová promyšleně a nemilosrdně zavádí své postavy do situací, v nichž se ukazuje jejich skutečná povaha.
V jedné povídce například antihrdina ze strachu před davem zapře vlastního vnuka, v jiné bohatá majitelka farmy odmítne pomoct svému nejlepšímu dělníkovi, protože je původem cizinec.
Naposledy v roce 2019 publikovalo Argo soubor autorčiných přednášek a esejů Tajemství a mravy. Otevírá jej text o pávech, které prozaička žijící na rodinné farmě ve státě Georgia skutečně chovala. "Eseje se točí kolem témat jako specifická situace jižanského spisovatele, psaní povídek, výuka literatury, relace psaní a víry nebo problematika groteskna ve vztahu k realismu," uvedl spisovatel Jan Němec v recenzi pro Aktuálně.cz.
