Nový člen, indický básník a kurátor Randžit Hoskote, v roce 2019 podepsal dopis propalestinského hnutí BDS žádajícího bojkot Izraele. List se týkal akce v Indii hledající styčné body mezi sionismem a hinduistickým nacionalismem, v rámci toho však zkritizoval židovský stát jako "osadnický koloniální apartheid".
Německý parlament uskupení BDS téhož roku označil za antisemitské. Začátkem listopadu to zopakovala zmocněnkyně německé vlády pro kulturu Claudia Rothová, když na existenci dopisu podepsaného Hoskotem upozornil deník Süddeutsche Zeitung. Podle něj přitom členové rady Documenty museli dopředu deklarovat, že na hnutí BDS nejsou jakkoliv napojeni.
Hoskote v reakci odsoudil útoky palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října a ohradil se proti nařčení z antisemitismu. Zároveň však napsal, že izraelská vláda "v rámci odvety začala brutálně vyhlazovat palestinské civilisty" a odmítl se distancovat od dopisu, k čemuž ho vyzval ředitel Documenty Andreas Hoffmann.
Nakonec indický člen na členství v radě rezignoval. Následně uplynulý pátek složili funkce i zbývající členové, pokračuje agentura DPA. "Nevěříme, že v Německu momentálně existuje prostor pro otevřenou výměnu myšlenek," uvedli. Zmocněnkyně pro kulturu Rothová rezignace přijala a oznámila, že Documenta založená roku 1955 potřebuje nový začátek. Členka vlády tím podmiňuje i další finanční podporu akce. Loňský 15. ročník měl rozpočet 42 milionů eur, v přepočtu přes miliardu korun, z čehož německá federální vláda poskytla 3,5 milionu eur a město Kassel se spolkovou zemí Hesensko 21,5 milionu eur.
Současná situace může vyústit v odklad příštího ročníku na později než rok 2027, připustila mluvčí Documenty pro deník New York Times. Jméno uměleckého ředitele mělo být oznámeno začátkem příštího roku, doplňuje server Artnews.com.
Loňský ročník Documenty neměl uměleckého ředitele, v roli kurátorů jej připravila indonéská skupina Ruangrupa. Ta v Kasselu mezi stovkami jiných děl vystavila také rozměrnou malbu indonéského kolektivu Taring Padi z roku 2002, jež mezi desítkami znázorněných postav obsahovala i antisemitské karikatury. Pořadatelé dílo zakryli a několikrát se omluvili, německý kancléř Olaf Scholz ale na protest nedorazil, téma v zahajovací řeči reflektoval prezident Frank-Walter Steinmeier a nakonec rezignovala ředitelka Documenty.
Přehlídku, která zahrnula díla palestinských umělců, ale žádného izraelského, navštívilo 738 tisíc lidí. "Documenta představuje alternativu k běžným galeriím či bienále umění, jež každý den vypadají stejně. Je to spíš experimentální festival. Nemá fixní tvar ani program a místy jako by záleželo víc na seznamování se a výměně zkušeností," napsalo Aktuálně.cz o letošním ročníku, kde se diváci setkávali s uměním převážně z jižní polokoule.
