Její autoři z indonéského kolektivu Taring Padi tvrdili, že dílo antisemitský podtext nemá a týká se výhradně nedávné indonské historie. "Pravdou je, že jsme v díle společně nedokázali identifikovat postavu, která svým zobrazením evokuje klasické antisemitské stereotypy. Uznáváme, že to byla naše chyba. Omlouváme se za zklamání, hanbu, frustraci, zradu a šok, který tento stereotyp vyvolal u diváků," uvedli na webových stránkách přehlídky kurátoři z indonéského kolektivu Ruangrupa.
Banner z roku 2002 byl dle autorů součástí indonéské kampaně proti militarismu a násilí během někdejší 32leté Suhartovy diktatury. Mezi postavami jsou ale k vidění například vojáci s prasečí hlavou, kteří mají kolem krku šátek s Davidovou hvězdou a na hlavě přilbu s nápisem izraelské tajné služby Mosad. Na malbě je i postava muže, jež evokuje klasické antisemitské stereotypy - má pejzy, špičaté zuby, velký nos, krhavé oči a v puse doutník, na hlavě klobouk s nápisem SS a pod ním jarmulku.
"Toto zobrazení, jak si nyní plně uvědomujeme, jednoznačně upomíná na nejhrůznější kapitolu německých dějin, která přinesla pronásledování a vyvražďování Židů ve zcela nepopsatelném měřítku," omlouvají se kurátoři.
Dílo kolektivu Taring Padi od zahájení Documenty budilo kritiku, rozhořčení a rozpaky. Odsoudilo ho izraelské velvyslanectví v Německu i němečtí vrcholní politici. Výhrady nakonec zazněly také od vedení přehlídky.
Autoři nicméně trvají na tom, že problém spočívá v nedorozumění ohledně interpretace obrazu. "Neměli jsme tušení, že náš starý obraz může v Německu zranit něčí city. Na výstavách už byl několikrát. Kdybychom věděli, jaké vyvolá reakce, tak bychom ho nevystavovali," řekli výtvarníci magazínu Der Spiegel. "Nejsme žádní antisemité," dodali.
Výstavy documenta v Kasselu patří k milníkům současného umění. První se konala v roce 1955, kdy podle organizátorů znamenala obrodu západoněmecké moderní kultury a vymezení se vůči nacistické minulosti. Nynější patnáctý ročník začal 18. června a potrvá do 25. září.
