Téměř 160 rolí vytvořila během svého takřka sedmdesátiletého působení v Národním divadle jeho emeritní členka, herečka Luba Skořepová. Hrála po boku slavných herců a pod vedením věhlasných režisérů. Více než stovku dalších rolí ztvárnila ve filmu či v televizi.
I po devadesátce hrála v divadle a natáčela. Skořepovou diváci znali jako neúnavnou herečku. Na prknech české první scény se poprvé objevila už v roce 1945 ve Vančurově hře Učitel a žák a členkou činohry byla plných 65 let. "Když ve zlaté kapličce vystoupila poprvé, byla to zkrátka ještě novostavba," shrnul to před časem David Prachař.
V posledních letech hrála například v Divadle v Řeznické, kde slavil úspěchy její ženský trojobraz Mydlibaba a ty druhé. Na stejném jevišti uvedla monodrama Pomluva, přibližující život francouzské královny Marie Antoinetty, jak se o něm v učebnicích nikdo nedočte. Další monodrama s názvem César a Drana uváděla donedávna na komorní scéně Městských divadlech pražských.
Účinkovala i v divadlech Metro a U Valšů. Podle Váňové hrála Skořepová ještě před dvěma lety ve třech divadlech.
Skořepová byla i spisovatelka
Luba Skořepová byla nejen uznávanou herečkou, ale i spisovatelkou. Je autorkou řady knih. Například v té nazvané Nebe, peklo, ráj, která vyšla v roce 1999, herečka vzpomínala na slavnou gardu Národního divadla v Praze a přiblížila odvrácenou stranu herecké slávy.
"U žádné jsem se tolik nezasmála a nebrečela, jako při téhle. Nemám ráda vzpomínky, spíš si ty události z let minulých přitahuji a prožívám je znovu. Stávám se opět mrnětem, malou holkou z kašičky, pubertální slečnou na gymnáziu," uvedla tehdy Skořepová, která se také zabývala odhalováním tajů přírody, astrologií, numerologií, sbíráním léčivých bylin či polodrahokamů.
Ještě loni Skořepová v kavárně Nové scény v Praze představila svou osmnáctou knížku. Má název Maminčina kuchařka a vznikla podle sešitu receptů, kterou v její rodině opatrovali stovku let.
Libuše z Náchoda
Skořepová se narodila v Náchodě jako Libuše, ale odmalička byla pro každého Luba. Jejími spolužáky v Náchodě byli například Josef Škvorecký či pozdější režisér vinohradského divadla František Štěpánek.
Do Národního divadla přišla v roce 1948. Tři roky předtím však již působila ve Studiu Národního divadla, kde se setkala mimo jiné s Milošem Kopeckým či Milošem Nesvadbou. Členkou činohry byla plných 65 let.
Desítky postav vytvořila i v televizních filmech či seriálech, z poslední doby například v seriálech Šípková Růženka, Náměstíčko, Náves, Příkopy či Cukrárna. Léčitelku, která vyrábí zázračné lektvary, ztělesnila ve filmu Tomáše Vorla Cesta z města.
Když v září 2013 slavila Skořepová devadesátiny, věnovala jí činohra reprízu Našich furiantů, kterou sledovala jako divák. Když ji před přestávkou kolegové Ondřej Pavelka a David Prachař vyvolali před oponu, odtajnila, jak to je ve skutečnosti s jejím věkem. "Ani jsem nevěřila, že mi bude tolik. Víte, jsem z Náchoda a tam byla porodní bába, která pila rum. Když jsem se narodila, byla prý láhev skoro prázdná. A tak mě napadlo, že do matriky napsala něco jiného," rozesmála tehdy celé hlediště.
Rozvodů nelitovala, bezdětného života ano
Luba Skořepová bla rozvedená, první manžel byl kolega z divadla Josef Pehr, druhý spisovatel, autor detektivek Pavel Hanuš. V obou případech prý přišli na to, že se k sobě nehodí, a rozešli se v dobrém. Taky prý proto, že nebyly děti.
"Dnes jsem ráda, že nejsem nikým svázaná, cítím se o moc svobodněji ve své profesi. Takže pocit životního krachu určitě nemám. Co mě ale nepřestane bolet, je to, že se mi nepodařilo mít dítě. Vždycky jsem si přála hodně capartů. Nesmírně jsem se k tomu upínala, podstoupila spoustu lékařských vyšetření. Marně. Člověk asi nemá chtít nic křečovitě," řekla herečka kdysi v jednom z rozhovorů.
