Video - Rok po odchodu ze Sigur Rós se představuje islandský skladatel Kjartan Sveinsson v projektu The Explosive Sonics of Divinity (Der Klang der Offenbarung des Göttlichen) – neotřelé divadelní hře slavného ostrovního umělce Ragnara Kjartanssona.
Patnáct let a dost. Polovina života strávená „v náruči“ populární post-rockové kapely Sigur Rós vzala v případě Kjartana Sveinssona za své. Radikální řez skrz kapelní pouto ale pomohl otevřít muzikantovi obzory. A nasměroval ho do divadla. V berlínském centru Volksbühne představuje „divadelní hru naruby“ The Explosive Sonics of Divinity v režii islandského performera Ragnara Kjartanssona.
Na prkna, co znamenají svět, se skladatel samozřejmě nepostavil. Dílo inspirované novelou World Light Halldóra Laxnesse, islandského laureáta Nobelovy ceny, se totiž obejde bez herců.
„Chtěl jsem vzdát hold mechanismu a formálním prvkům divadla,“ vysvětluje režisér Kjartansson. „Je to divadelní hra bez herců užívající pouze scénu a hudbu jako divadelní elementy, jejímž účelem je uctít techniku, umění jevištních maleb a dekorací. Někdo může říct, že je to opera bez div.“
Z konceptu díla přirozeně vyplývá významná pozice hudební složky, jež tvoří „polovinu scénáře“. Sveinssonův nezpochybnitelně značný přínos naživo náležitě zprostředkuje čtyřicetičlenný Německý filmový orchestr Babelsberg a jedenáctičlenný Berlínský filmový sbor. Unikátní projekt měl premiéru 19. února v berlínském Volksbühne.
Předloha Laxnessova World Light vypráví o nevyléčitelné touze po kráse. Kjartansson a Sveinsson ji interpretují pomocí romantických prvků, které zasazují do divadelního prostředí.
Multiinstrumentalista Kjartan „Kjarri“ Sveinsson (kromě kláves ovládá např. hoboj, banjo, flétnu či cínovou píšťalku) nabral zkušenosti s komponováním hudby k jiným formám umění již v době Sigur Rós, tj. před rokem 2013 – zasloužil se o hudební podkres na Oscary nominovaného filmu Síðasti bærinn (The Last Farm, 2005), krátkého filmu Plastic Bag (2009) režiséra Ramina Bahraniho nebo snímku Ondine (2009) Neila Jordana.
