Zakladatel a ředitel Ondřej Hrab plánuje se značkou Archa pokračovat především v projektech sociálního a dokumentárního divadla, jemuž se poslední dobou věnuje.
"Je čas na změnu. Divadlo Archa se za tři dekády své existence široce rozkročilo přes všechny oblasti divadla, tance a hudby, a neustále představuje českému publiku umělce, kteří posouvají hranice soudobého umění," shrnuje Hrab, jenž divadlo založil v červnu 1994.
O programu pro následující dvě sezony teď jedná s umělci, kteří jsou pro profil Archy významní, a snaží se objevit nové divadelní talenty. "Moje vize divadla pod značkou Archa postavila pevné základy pro prezentaci a vytváření nových děl soudobého scénického umění nejen u nás, ale i v mezinárodním měřítku. Vize zůstává se mnou a nemusí být nutně v budoucnu vázána na prostory Na Poříčí," doplňuje zakladatel divadla.
O budoucím využití divadla a o jeho formě po 1. lednu 2024 rozhodne správní rada Archy v nejbližších měsících.
Za dobu své existence Divadlo Archa představilo českému publiku režiséry Roberta Wilsona a Petera Brooka, tanečníka Mina Tanaku, hudebníky Loua Reeda, Johna Calea, Davida Byrnea, Philipa Glasse či Meredith Monkovou a Patti Smith, dále básníka Allena Ginsberga, choreografa Wima Vandekeybuse nebo kapely Einstürzende Neubauten, The Residents a Tiger Lillies.
Archa rovněž českému publiku zprostředkovala setkání se světovými představiteli dokumentárního divadla. Roku 2008 tu bývalý prezident Václav Havel ve světové premiéře uvedl svou poslední hru Odcházení, díky čemuž o Arše psala světová média.
V nedávné době Archa vytvářela projekty v zahraničí, mimo jiné v USA či Evropském parlamentu. Před dvěma lety inscenaci Obyčejní lidé v režii Jany Svobodové a čínské choreografky Wen Hui uvedl prestižní festival v Avignonu, brzy poté zavítala také do Paříže.
Na zahájení provozu Archy 5. června 1994 v budově na pražském Poříčí, kde dříve sídlilo Divadlo E. F. Buriana, vystoupili John Cale z americké rockové skupiny Velvet Underground s japonským tanečníkem Minem Tanakou. Symbolicky jako umělce ze Západu a Východu je spojil právě vystudovaný ekonom Ondřej Hrab. Ten se začátkem 90. let přihlásil do konkurzu vypsaného městem poté, co rezignovalo několik šéfů Divadla E. F. Buriana za sebou.
"K mému překvapení projekt vybrali. Počítal s tím, že se začne úplně znovu, že tu nebude stálý soubor, ale scéna otevřená divadlu, tanci a hudbě, která bude fungovat projektovým způsobem. A že to bude místo pro vzájemné ovlivňování českého a zahraničního umění. Když se na to zpětně dívám, tak ničemu z toho jsem se nezpronevěřil," řekl Hrab před lety Hospodářským novinám.
Pod jeho vedením se také Archa roku 2003 transformovala v obecně prospěšnou společnost, jako jedna z prvních opustila model příspěvkových organizací zřizovaných státem či městem a vstoupila do soutěže grantového systému. V něm divadla jako Archa nemají jistý a vyšší příspěvek na rozdíl od scén, jež zřizuje přímo město.
Když chtěl o pět let později tehdejší pražský radní pro kulturu Milan Richter z ODS změnit grantový systém, aby nadále nerozlišoval mezi komerčními a neziskovými kulturními institucemi, Hrab to označil za nejkritičtější období Archy.
"Bylo to možná ještě horší než povodně v roce 2002," řekl později s vědomím, že začátkem milénia přitom voda divadlo téměř zničila. "Pět měsíců jsme byli bez jakékoli dotace z veřejných zdrojů a strašně jsme riskovali. Půjčili nám kamarádi, i z peněz šetřených na stavbu rodinného domu, celkem několik milionů korun, které nám pomohly přežít," vzpomínal Hrab.
Ondřej Hrab absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, pracoval ale jako sociolog. V letech 1985 až 1987 byl manažerem brněnského HaDivadla a počátkem 90. let tajemníkem Divadelní obce.
V 80. letech zorganizoval v Praze dvě utajená vystoupení světových umělců, japonského tanečníka Mina Tanaky pod "krycím" názvem Přednáška o japonském divadle s ukázkami v klubu Na Chmelnici a amerického souboru Living Theatre jako schůzi členů Jazzové sekce v hospodě Na Ořechovce.
