Příběh napsaný na motivy skutečné události se do Plzně vrací po čtvrtstoletí v překladu Kateřiny Hilské a režii Adama Doležala. Po sobotní premiéře následují nejbližší reprízy 12. února a znovu 2., 20. a 30. března.
Arthur Miller drama napsal v době silné antikomunistické kampaně, kterou v USA 50. let minulého století rozpoutal senátor Joseph McCarthy. "Čarodějky ze Salemu sice můžeme považovat za historickou hru, ale Miller využil čarodějnické procesy jako metaforu ke své současnosti, kdy kritizoval mccarthismus v Americe, a kdy byl dokonce vyslýchán Výborem pro neamerickou činnost," připomíná dramaturg Zdeněk Janál. Hru považuje za varování před fanatismem, nebezpečným kdysi stejně jako dnes.
Autor hry byl členem Komunistické strany USA. V 50. letech si jej předvolal protikomunistický Výbor pro neamerickou činnost, což byl zvláštní vyšetřovací orgán americké Sněmovny reprezentantů. Arthur Miller na rozdíl od svého přítele, režiséra Elii Kazana, před komisí odmítl jmenovat jména svých známých, kteří sympatizují s komunismem. Za to byl roku 1957 odsouzen k pokutě a dočasné ztrátě pasu, kvůli ní mimo jiné nemohl odletět na premiéru do Londýna. Po smrti senátora McCarthyho se dramatik odvolal a soud jeho námitkám vyhověl.
"Za téměř patnáct let nepřetržité propagandy výbor vytvořil mentalitu a atmosféru, která i v čestných lidech vyvolává nepopsatelný strach a ničí normální život," poznamenal Miller v dopisu z tehdejší doby. V 80. letech se mu prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím podařilo získat třísvazkovou složku, kterou na něj kvůli podezření ze sympatií vůči komunismu vedla americká FBI.
Všechny tyto okolnosti Millera podnítily k sepsání Čarodějek ze Salemu. Hlavní inspirací byly však události z roku 1692 v puritánské komunitě v massachusettském Salemu. Ve vykonstruovaném čarodějnickém procesu tehdy přišla o život dvacítka lidí.
Divadelní příběh, který nyní ožije na plzeňském jevišti, začíná u zhrzené Abigail Williamsové. Ta se neúspěšně pokusí svést ženatého farmáře Johna Proctora. Nakonec křivě obviní jeho ženu, čímž rozpoutá krutý a nesmyslný hon na čarodějnice. Proctor manželku brání, až sám stane před soudem vyhecovaným davovou hysterií z údajné přítomnosti ďábelských sil.
Proctora už v různých adaptacích hráli ve filmu Daniel Day-Lewis a v muzikálu Liam Neeson nebo Ben Whishaw. V Tylově divadle jej ztvární Jan Maléř, jeho ženu Elizabeth pak Zuzana Ščerbová, jako Abigail alternují Klára Kuchinková a nová posila plzeňské scény Denisa Cupáková. V inscenaci se objeví téměř celý soubor činohry.
V další rolích diváci uvidí Janu Ondruškovou, Michala Štěrbu, Zdeňka Hrušku nebo Moniku Švábovou. Hostem v roli Sáry Goodové bude operní pěvkyně Lilka Ročáková.
Režisér Adam Doležal s plzeňskou činohrou spolupracuje podruhé. Millerovu hru vnímá jako protestní výkřik. "Zvednutý ukazováček, varování nad tím, kam může lidskou společnost dovést davová hysterie, jak snadno se dá davem manipulovat a kam až může taková manipulace zajít," vypočítává.
Významnou roli tým přidělil hudbě skladatele Petra Zemana. "Nápad s živou hudbou vyplynul z přemýšlení nad vizuální složkou inscenace. V ní pracujeme spíše znakovým systémem, v jednu chvíli evokujeme jistou dobovost, která je ve hře obsažená, ale neilustrujeme ji a postupem času se přesouváme do systému čistě divadelního znaku," popisuje režisér. "Pomocí hudby a zpěváků reagujeme na dění na jevišti, podporujeme vnitřní život postav a zároveň je ženeme k neodvratnému konci," dodává.
S hudebníky se na jevišti objeví také sólistka plzeňské opery Radka Sehnoutková v alternaci s Pak Min-jong či devítičlenný dívčí sbor. Kostýmy navrhla Agnieszka Pátá-Oldak, autorem scény je Michal Syrový.
