Špinarova pocta divadlu. Na Nové scéně herečky hrají ragby s Hilarovou bustou

Saša Hrbotický Saša Hrbotický
17. 3. 2019 15:40
Nová inscenace pražského Národního divadla nazvaná Za krásu je sice věnovaná velké osobnosti české kulturní historie Karlu Hugovi Hilarovi, o životopisné drama se ale nejedná. Spíš o scénickou esej. A třebaže je uváděna na alternativně profilované Nové scéně, má klíčový význam pro současného šéfa činohry Daniela Špinara.
Na snímku z inscenace Za krásu je uprostřed Kateřina Císařová.
Na snímku z inscenace Za krásu je uprostřed Kateřina Císařová. | Foto: Petr Neubert

Představení, které mělo premiéru tento čtvrtek, může být zvlášť objevné pro ty, kdo dění na první české scéně sledují kontinuálně. Anebo prostě pro každého, kdo má rád imaginativní a do detailu zvládnuté inscenace.

Martina Preissová.
Martina Preissová. | Foto: Petr Neubert

Špinar si scénář sám sestavil především z úvah, které divadelní režisér, literát a dramatik Karel Hugo Hilar (1885-1935) zahrnul do knihy Boje proti včerejšku, případně ze zhudebněných ukázek jeho poezie. Během večera tak zaznívají vzrušené požadavky na divadlo, které se nesmí bát experimentu a provokace, nelpí na tradici ani na psychologickém herectví a naopak chápe zásadní úlohu scénografie.

Je zvláštní shodou okolností, že prakticky stejné charakteristiky lze vztáhnout jak k éře Hilara, který byl šéfem činohry Národního divadla od roku 1921 až do své smrti, tak k tomu, oč usiluje dnešní vedení souboru.

Daniel Špinar tak skrze legendárního režiséra promlouvá k dnešku a jeho životním příběhem nechává nahlédnout i do vlastních pocitů a tvůrčích vizí. Nekonvenční scénickou poctu velkému předchůdci vybrousil do esteticky jednolitého tvaru, kde do sebe harmonicky zapadá každý z článků včetně kostýmů, světla a hudby.

S hercem se zde pracuje jako s prvkem celkové výtvarné kompozice, bez psychologizování a prožívání, zato s vtipnou groteskní expresí.

V souladu s tím, jak zásadní byly pro Hilara otázky komplexního diváckého vjemu a dynamiky hereckého projevu, inscenátoři opačně uspořádali jeviště a hlediště. Zatímco herci mají k dipozici celý prostor sálu, diváci jsou usazeni v několika stupňovitých řadách na scéně.

Výchozí výtvarný vjem je podmanivý. Lucie Škandíková za dominantní scénografický motiv zvolila monumentální lustr, jenž jako by se právě zřítil ze stropu a nakřivo dopadl na zelené sedačky Nové scény - krásná metafora divadelního otřesu, jak ji v Národním zažívali po Hilarově nástupu do šéfovské funkce.

Třebaže na první scénu postupně přilákal herce Štěpánka, Pivce, Peška, Scheinpflugovou a další hvězdy, vztahy měl s nimi napjaté, v některých případech otevřeně konfliktní.

Na snímku je Martina Preissová.
Na snímku je Martina Preissová. | Foto: Petr Neubert

V aktuální inscenaci na Nové scéně představuje K. H. Hilara, a to dost překvapivě, rovnou třináct hereček, čtyři sólistky a zbytek tvoří externí sbor. Všechny jsou shodně oděné do šedých pánských obleků, na hlavě mají krátké černé paruky a klobouky.

Neobvyklé řešení, kdy si jedinou mužskou postavu rozděluje třináct žen, divákovi dovoluje zachovat si odstup, nechat na sebe působit komplexní scénickou situaci i samotný text. Znásobení ústředního hrdiny může symbolicky evokovat nadlidskou energii, již Hilar vrhal do svých představení i šéfovské práce.

První polovina večera klade nároky na divákovu pozornost, připravenost naslouchat toku vět, z nichž prosakuje posedlost divadlem, odhodlání bořit přežilé postupy a nahrazovat je novými.

Po prologu, v němž Martina Preissová hovoří do mikrofonu ve zvukařské kabině, následuje velký monolog v podání hostující Kateřiny Císařové, vyjádření vztahu k divadlu a hilarovských názorů na režii. Dlouhou promluvu nečekaně zakončuje naživo odehrané kytarové sólo.

Na snímku je Kateřina Císařová.
Na snímku je Kateřina Císařová. | Foto: Petr Neubert

V druhém plánu scénu nápaditě dotvářejí pohybové akce, koncipované spíš pocitově, na bázi volných asociací. Herečky se střídavě vynořují a mizí v řadách mezi sedadly, šplhají přes ně, probíhají uličkami, hrají ragby s režisérovou bustou nebo šplhají vzhůru po zlaceném lustru.

Když už se zdá, že je slov příliš, přijde na řadu zpěv - Hilarovy verše citlivě zhudebnil Matěj Kroupa.

Daniel Špinar měl šťastnou ruku, když vybral herce naladěné na stejnou notu vyhrocené i zábavné zkratky. Vedle Kateřiny Císařové a Martiny Preissové jsou to ještě Jana Stryková a Alena Štréblová. Všechny postupně dostávají prostor, aby v nadsázce ukázaly Hilara jako bohem nadaného, posedlého, neuroticky výbušného tvůrce.

Ve druhé části se představení láme do komediálního obrazu vystavěného z hereckých improvizací. Rtuťovitý Hilar, tentokrát v podání Jany Strykové, zkouší klíčovou scénu z Shakespearova Macbetha a průběžně odráží drobné i větší překážky, problémy s technikou, zvukem, svícením i psychicky labilními herci.

Foto: Petr Neubert

Martina Preissová neodolatelně ztělesňuje trochu zpovykanou primadonu, která se má zhostit role Lady Macbeth, ale přitom není s to dostát režijním pokynům. Alena Štréblová překvapí znamenitou črtou brblajícího zvukaře, ovládajícího hru na theremin.

Jana Stryková nechává naplno rozeznít komickou situaci uštvaného režiséra, jenž v jednu chvíli vede tisíc malých zápasů. A nakonec plynule přechází do barvitého spílání všemu a všem, především samotnému Národnímu divadlu s jeho těžkopádným, ubíjejícím provozem.

Směšné situaci nechybí hořká pointa: sebezničující žár naplno prožívaných uměleckých bojů Hilarovi přivodil předčasnou smrt - bylo mu pouhých padesát let.

Karel Hugo Hilar, Daniel Špinar: Za krásu

Režie: Daniel Špinar
Nová scéna, Národní divadlo, Praha, premiéra 14. března, nejbližší reprízy 3. a 23. dubna a dále 9. a 28. května

Představení Za krásu je uváděno "pouze" na Nové scéně, navíc s omezenou diváckou kapacitou, a tak by se mohlo zdát, že jde o okrajovou, exkluzivní záležitost. Není tomu tak. Svými estetickými kvalitami a inspirativním myšlenkovým potenciálem výrazně přesahuje i některé divácké hity v historické budově.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Kvůli dopravní nehodě u Ostrovačic na Brněnsku je uzavřena dálnice D1 ve směru z Prahy na Brno. Před místem nehody na 179. kilometru se začínají tvořit kolony. Vyplývá to z údajů Národního dopravního informačního centra. Dálnice je uzavřena mezi sjezdem číslo 178 u Ostrovačic a exitem číslo 182 u Kývalky. Podle informací na webu dopravní policie se na dálnici krátce před 06:00 srazila dvě nákladní auta. Kolize se obešla bez zranění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy