Cirkus Abrafrk, v originále Cirk Šardam, napsal roku 1935 ruský surrealistický básník Daniil Charms, vtipálek, šibal a autor iracionálních povídek, dramat i látek pro děti. Českou adaptaci tento týden představilo brněnské Divadlo Husa na provázku. Nejbližší reprízy jsou s ohledem na aktuální vládní nařízení v nedohlednu, přesto se na ně vyplatí počkat.
Režisérka Anna Davidová ke spolupráci přizvala trojici výjimečných autorů, kteří se dlouhodobě věnují tvorbě pro děti. Rusista Ondřej Mrázek přeložil mnoho Charmsových textů a za stejnojmennou dětskou knihu z roku 2013 získal cenu Zlatá stuha. Autorem scény a loutek je výtvarník František Petrák, mimo jiné principál "komorního pouličního loutkářského divadla" Teatro Pimprle. A poťouchlou flašinetovou melodii, která je povědomá a současně exotická, složil Mario Buzzi, autor scénické hudby vyhledávaný spoustou divadel a pracující pro rozhlas i televizi.
Osmdesátiletý cirkus
Tvůrci se v 85 let staré předloze "našli". Její náboj, slovní akrobacie, bizarní situace i absurditu dotváří vlastní interpretací, které svá těla, hlasy a dovednosti propůjčují tři herci - Ondřej Kokorský v roli klauna, Miroslav Sýkora jako Všetečkin a Tomáš Žilinský coby principál.
Ti tři v průběhu představení kromě svých postav oživují i další figurky cirkusu Abrafrk - a to docela rovnocenným způsobem, dokonce i sami sebe chvílemi hrají na špejli pod oponkou pimprlového divadla. Prolínání živých herců a těch papírových je možná nejcennějším, co inscenace nabízí.
I klauniády živých herců před forbínou divákům působí potěšení. Například když při skvěle gradující hádce asi dvacetkrát ve zrychlujícím se tempu zazní jméno žongléra: Am ham chlam Kaba baba Saba baba Samba hip čip lip Čiki kiki luki kuki Čuch šuch Sdugr pugr Puf uf Prrr.
Vidět dětské publikum zvyklé na tablety a smartphony, jak se směje, s nadšením odpovídá a fandí obyčejné loutce, je zázračné.
Šipka doprostřed čela
Nechybí ani napětí, které má dvojí podobu. "Mně je toho Všetečkina líto," vzdychne copaté děvčátko, které by si přálo, aby směšný hrdina přece jenom směl v cirkusu jednou vystoupit. Zároveň ale dívka fandí principálovi, který brání představení a nakonec i celé divadlo před dotěrou Všetečkinem, jenž je jak hrom do police.
Nakonec ne všichni z cirkusu Abrafrk zůstanou po představení nesežraní, neroztržení nebo takoví, aby jim alespoň z čela netrčela šipka.
To, co by možná šibalský text i v nejkrásněji vypravené knize snadno nedokázal, představení Husy na provázku dokázalo suverénně. A jako zážitkový přídavek je připojena výprava diváků do útrob žraloka Pípchena, který spolkl Všetečkina a toho je teď nutné z žaludku vysvobodit.
Daniil Charms, jenž žil v letech 1905 až 1942, napsal Cirkus Abrafrk na zakázku pro Leningradské divadlo marionet. V té době už měl za sebou věznění i vyhnanství v Kursku, neboť se příliš vymykal žádanému sovětskému způsobu umění.
Na pronásledování tajnou službou NKVD reagoval stále absurdnějším psaním. "Charmsovi se jeho loutková hříčka pro dětské diváky stala osudnou," líčí v divadelním programu překladatel Ondřej Mrázek. "Cožpak o to, děti i rodiče se smáli, ale jen pár představení, než úřady inscenaci zakázaly. Její autor se ocitl v ještě větší nemilosti a ztratil poslední možnost, jak si vydělat na chleba a tabák."
Stařenka pod schodištěm
Překladatel je s životem Daniila Charmse dobře obeznámen. Vysvětluje, že Charms byl jen jednou z mnoha přezdívek, které si autor vymyslel. Odvodil ji z francouzského charm (šarm, krása) a současně z anglického harm (jizva, bolest, utrpení). Autorovo pravé jméno znělo Daniil Juvačev.
"Nejraději ze všeho převracel všechno vzhůru nohama, vyslovoval slova odzadu dopředu a pletl páté přes deváté tak důkladně, až se tomu všichni museli smát, ani nevěděli proč," uvádí Ondřej Mrázek, který zná mnoho historek z literátova životopisu.
"Už jako kluk děsil sousedy svými nekonečnými rozhovory se smyšlenou záhadnou stařenkou, za kterou chodil na návštěvy do temného výklenku pod schodištěm, ve škole hrál navzdory protestům vyučujících i spolužáků na lesní roh, své verše recitoval zásadně zavěšen ve skříni, do divadla chodil s falešnou bradkou a knírem a kritizoval každého, kdo přišel oholen, že neví, co je dobré vychování a bonton," líčí Mázek.
Sedm let po napsání Cirkusu Abrafrk Daniil Charms zemřel v psychiatrickém oddělení leningradské věznice, zřejmě na totální vyhladovění. Bylo mu 36 let, psal se rok 1942 a Leningrad zažíval obležení nacistů.
Charmsovi přátelé uschovali jeho rukopisy, které se nejprve šířily v samizdatu. Oficiálně začaly vycházet knižně až v 80. letech minulého století. O dekádu později se Charmsovy povídky a dramata staly oblíbenou četbou také českých intelektuálů.
Daniil Charms: Cirkus Abrafrk
Režie: Anna Davidová
Divadlo Husa na provázku, Brno, premiéra 7. března, kvůli nařízení vlády divadlo od té doby přestalo hrát.
