"Kosmova kronika je cenným dílem, které formovalo české dějepisectví i národní vědomí. Jejího autora připomínáme pamětní mincí, v níž se snoubí historický odkaz Kosmova díla s uměleckou tradicí české mincovní tvorby," uvedla členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
Podobu mince navrhl akademický sochař Michal Vitanovský. Na lícní straně je románská bazilika svatého Víta, Vojtěcha a Panny Marie, doplněná "COSMAS DECANUS", který připomíná Kosmovu roli děkana pražské kapituly. Na rubové straně je zobrazena postava píšícího kronikáře a také románský sloup, silueta obličeje a zděná stěna.
Kosmas je autorem nejstarší české kroniky Chronica Boemorum (Kronika Čechů), známé též jako Kosmova kronika. Zachytil v ní dějiny českého národa od bájného příchodu prvních Čechů do českých zemí až do své současnosti. Původní rukopis kroniky se nedochoval, je ale známá z opisů vzniklých od konce 12. století. Žil přibližně od roku 1045 do 21. října 1125.
Stříbrná dvousetkoruna má průměr 31 milimetrů a váží 13 gramů. Vyrazila ji Česká mincovna ze slitiny 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. ČNB nechala vyrobit 15 200 mincí ve dvou provedeních, která se liší leštěním mincového pole a úpravou hrany.
ČNB do konce letošního roku ještě vydá zlatou pětitisícikorunu s motivem města Tábor, do prodeje půjde na konci října. V příštím roce plánuje vydat mimo jiné stříbrné stokoruny věnované policii a antimonopolnímu úřadu, stříbrnou dvousetkorunu věnovanou podnikateli Tomáši Baťovi staršímu, stříbrnou minci v nominální hodnotě 10 000 korun s motivem svatovítské katedrály nebo zlatou tisícikorunu k příležitosti výročí zahájení činnosti Národní banky Československé.
