Propagátor tradičního německého repertoáru Thielemann, který se zvlášť zaměřuje na díla Richarda Wagnera a romantismus, se v Berlíně narodil.
Začínal jako asistent slavného dirigenta Herberta von Karajana. Nejprve Thielemann pracoval na menších německých scénách, na přelomu 80. a 90. let minulého století se stal hudebním ředitelem Norimberského státního divadla.
V letech 1997 až 2004 pak stanul v čele berlínské Deutsche Oper, další osm let vedl Mnichovskou filharmonii a Salcburský velikonoční festival. Od sezony 2012/2013 je šéfdirigentem prestižní Staatskapelle Dresden, se kterou roku 2016 zavítal také na festival Dvořákova Praha. V Drážďanech příští rok skončí.
Kromě toho Thielemann absolvoval více než 180 představení na wagnerovských Hudebních slavnostech v Bayreuthu, kde mimo jiné zastával roli hudebního ředitele. Řídil přes 150 koncertů Vídeňských filharmoniků, s nimiž poslední roky natáčel symfonie Antona Brucknera. V lednu 2024 bude dirigovat jejich tradičně sledovaný novoroční koncert.
Ne vždy se ale Thielemann setkával jen s uznáním. V Berlíně i Mnichově končil předčasně po hádkách s vedením i hudebníky. Někteří nesouhlasili ani s jeho politickými názory. "Kritiku vyvolal svým článkem v týdeníku Die Zeit, kde apeloval na Němce, aby se snažili pochopit antiislámské hnutí Pegida a jeho názory na imigraci," napsaly o něm Hospodářské noviny v roce 2016.
Berlínská státní opera sídlící na ulici Unter den Linden se nachází v části města, která do roku 1990 patřila do komunistického Východního Berlína. Po sjednocení tato, jedna ze tří operních scén metropole dosáhla světového věhlasu právě díky Barenboimovi, který ji vedl od roku 1992.
Nyní už je ale Barenboimovi osmdesát let a také kvůli zhoršujícímu se zdraví začátkem roku oznámil, že v čele opery skončí. "Jsem toho názoru, že s Berlínskou státní operou jsme se vzájemně obohatili a přinesli jsme si mnohé šťastné chvíle," řekl. Post hudebního ředitele Berlínské státní opery, na němž ho Thielemann vystřídá v září 2024, se překrývá s rolí šéfa zdejšího orchestru Staatskapelle Berlin. Podle deníku New York Times si Thielemanna vybrali i hráči, jejichž hlas byl při výběru nástupce důležitý.
